Západ omezil dovoz ruské ropy, podle Moskvy to destabilizuje trh

V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států. Moskva dnes uvedla, že opatření destabilizuje globální energetický trh, ale neovlivní její schopnost pokračovat v bojích na Ukrajině.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci bezprecedentní série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. Německo a Polsko se rozhodly nad rámec unijní shody zastavit dovoz ropy potrubím a EU odhaduje, že se embargo bude vztahovat na 90 procent veškerého jejího dovozu z Ruska.

Souběžný cenový strop má snížit příjmy Ruské federace z vývozu ropy do dalších zemí. Zakázáno je převážet ropu či pojišťovat její přepravu, pokud se bude prodávat za více než 60 dolarů. Ruská ropa je levnější než severomořská ropa Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy ve světě. V posledních dnech se tržní cena ruské ropy Urals podle analytiků pohybovala hluboko pod 50 dolary. Brent se aktuálně pohybuje kolem 87 USD za barel.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude v důsledku těchto kroků produkce ropy v Rusku nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba ropy v Rusku činila více než deset milionů barelů denně.

"Tato opatření budou mít bezpochyby dopad na stabilitu světového trhu s energiemi," reagoval dnes podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na druhou stranu podle něj neovlivní možnosti Ruska pokračovat ve vojenských operacích v sousední zemi. Moskva podle něj chystá vlastní reakci na kroky západních zemí.

Rusko už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam, podle expertů ale i tak přijde o stovky milionů dolarů denně. Moskva podle médií v poslední době nakoupila přibližně stovku tankerů, kterými se chce pokusit ropu vyvážet.

Zdroj: ČTK, Reuters, IEA

Čtěte více

• Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
  Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.
• Za německou kritikou ECB je podle analytiků politika
  Kritika politiky levných peněz Evropské centrální banky (ECB), která v poslední době zaznívala z Německa, má co...
• Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu
  Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl včera v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě".
• Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
  Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
• Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad
  Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
• Západní sankce připravily běloruskou ekonomiku o miliardy z vývozu
  Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
• Západní sankce ruské ekonomice v konečném důsledku prospějí, řekl Putin
  Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Západoafrické země se dohodly na novém plánu na zavedení jednotné měny
  Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se dohodli na novém plánu na zavedení jednotné měny v roce 2027. Oznámil to včera prezident komise společenství Jean-Claude Brou.
• Západoevropské akcie dnes převážně oslabují
  Západoevropské akcie dnes navzdory počátečnímu růstu převážně oslabují, investoři totiž po předpokládaném vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách vybírají zisky. Index pařížské burzy CAC 40 odpoledne ztrácel 0,8 procenta na 5389 bodů, zatímco v pátek uzavřel na více než devítiletém maximu.
• Západoevropské akcie se zotavily z třídenního poklesu
  Akcie v západní Evropě se dnes podle hlavních indexů zotavily z třídenního poklesu, vzhůru je vytáhly zejména akcie producentů...
• Západ platbu v rublech za plyn z Ruska od začátku odmítá
  Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal):
• Západ usiluje o snížení závislosti na plynu z Ruska, platbu v rublech odmítá
  Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Země je také dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stabilně zajišťuje zhruba 40 procent spotřeby plynu Evropské unie (EU). Monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů má ruský plynárenský gigant Gazprom. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.
• Zápis Fedu dolarem příliš nepohnul
  Americká centrální banka (Fed) včera zveřejnila zápis ze svého posledního zasedání, který však neměl na americký dolar příliš velký dopad. Investoři tak vyčkávají na projevy několika členů Fedu a na další ekonomická data ze Spojených států. Pro další vývoj amerického dolaru může být klíčový pátek, kdy bude zveřejněn důležitý NFP report z tamního pracovního trhu. Dolarový index, který měří hodnotu amerického dolaru ke koši šesti předních světových měn, se dnes obchoduje zatím téměř beze změny a je nadále v blízkosti svého 9měsíčního minima, na které klesl v minulém týdnu.
• Zápis Fedu: Ekonomika je silná, úroky by se měly zvýšit
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) vyjadřovali na posledním zasedání přesvědčení, že domácí ekonomika roste dostatečně silně na to, aby to odůvodňovalo brzké zvýšení úrokových sazeb. Plyne to ze včerejšího zápisu ze zasedání výboru na počátku listopadu.
• Zápis ze zasedání ECB ukazuje na obavy z protekcionismu
  Ochranářství a hrozba globální obchodní války jsou největšími riziky pro ekonomiku eurozóny. Růst však zatím zůstává pevně na stejné úrovni jako doposud. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání měnového výboru Evropské centrální banky na konci minulého měsíce.
• Zápis ze zasedání Fedu naznačil možnost dřívějšího a rychlejšího růstu úroků
  Oživování ekonomiky a růst inflace by si podle představitelů americké centrální banky (Fed) mohly vyžádat dřívější a rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se předpokládalo. Vyplývá to ze zápisu z prosincového zasedání Fedu, který včera banka zveřejnila. Americké akcie na zveřejnění zápisu reagovaly poklesem.
• Zápis ze zasedání Fedu naznačil opatrnější postoj k růstu úroků
  Vedoucí představitelé americké centrální banky (Fed) zaujali opatrnější postoj k budoucímu zvyšování úrokových sazeb. Signalizuje to zápis z jejich prosincového zasedání, který včera banka zveřejnila.
• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje odhodlání dál zvyšovat úroky
  Zápis z lednového zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) signalizuje jasné odhodlání jejich představitelů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Činitelé Fedu byli podle včera zveřejněného zápisu ve srovnání s předchozím prosincovým zasedáním optimističtější ohledně vyhlídek ekonomiky a měli větší důvěru v růst inflace.
• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje záměr dále zvýšit úroky
  Většina představitelů centrální banky USA (Fed) se domnívá, že pokud se nezmění výhled americké ekonomiky, budou úrokové sazby oprávněně zvýšeny už "brzy". Znepokojení pak vzbuzuje stávající ochranářská politika administrativy Donalda Trumpa. Vyplývá to ze zápisu z květnového zasedání svého měnového výboru, kdy ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta.
• Zápis ze zasedání Fedu: Rozpory ohledně inflace
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory v názorech na další vývoj inflace a jeho možné dopady na tempo budoucího zvyšování úrokových sazeb. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z červnového zasedání Fedu.