Západ usiluje o snížení závislosti na plynu z Ruska, platbu v rublech odmítá

Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Země je také dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stabilně zajišťuje zhruba 40 procent spotřeby plynu Evropské unie (EU). Monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů má ruský plynárenský gigant Gazprom. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje za zvláštní vojenskou operaci, je tok plynu do Evropy zatím stabilní. Západní země ale už delší dobu zvažují, jak snížit svou závislost na ruských energetických surovinách. Země EU za plyn platí v eurech nebo dolarech a odmítají současný ruský požadavek na platbu v rublech, který označují za jednostranné porušení smluv. Moskva chce platbou v rublech alespoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech):

24. února - Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh).

3. března - Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal). Uvedla to IEA a ve své zprávě představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu.

4. března - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh).

7. března - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh).

8. března - Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

- Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států.

- Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.

11. března - Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. EK navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve".

23. března - Země Evropské unie by měly podle návrhu EK před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.

- Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, kromě EU tedy i Spojených států, Kanady nebo Británie.

25. března - Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce roku. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

- Lídři zemí EU se shodli, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.

28. března - Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Podle DPA se porady účastnili i zástupci Evropské unie.

30. března - Habeck oznámil, že Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu, a vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Podobný postoj má i Vídeň, která také vyhlásila stupeň včasného varování.

- Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

31. března - Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají kupci převést zahraniční měny na zvláštní účet u ruské banky, která jim následně pošle rubly k uskuteční platby za plyn.

- Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska. Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech.

Zdroj: ČTK, EIA, Reuters, DPA

Čtěte více

• Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu
  Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl včera v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě".
• Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
  Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
• Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad
  Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
• Západní sankce připravily běloruskou ekonomiku o miliardy z vývozu
  Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
• Západní sankce ruské ekonomice v konečném důsledku prospějí, řekl Putin
  Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Západoafrické země se dohodly na novém plánu na zavedení jednotné měny
  Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se dohodli na novém plánu na zavedení jednotné měny v roce 2027. Oznámil to včera prezident komise společenství Jean-Claude Brou.
• Západoevropské akcie dnes převážně oslabují
  Západoevropské akcie dnes navzdory počátečnímu růstu převážně oslabují, investoři totiž po předpokládaném vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách vybírají zisky. Index pařížské burzy CAC 40 odpoledne ztrácel 0,8 procenta na 5389 bodů, zatímco v pátek uzavřel na více než devítiletém maximu.
• Západoevropské akcie se zotavily z třídenního poklesu
  Akcie v západní Evropě se dnes podle hlavních indexů zotavily z třídenního poklesu, vzhůru je vytáhly zejména akcie producentů...
• Západ omezil dovoz ruské ropy, podle Moskvy to destabilizuje trh
  V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států. Moskva dnes uvedla, že opatření destabilizuje globální energetický trh, ale neovlivní její schopnost pokračovat v bojích na Ukrajině.
• Západ platbu v rublech za plyn z Ruska od začátku odmítá
  Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal):
• Zápis Fedu dolarem příliš nepohnul
  Americká centrální banka (Fed) včera zveřejnila zápis ze svého posledního zasedání, který však neměl na americký dolar příliš velký dopad. Investoři tak vyčkávají na projevy několika členů Fedu a na další ekonomická data ze Spojených států. Pro další vývoj amerického dolaru může být klíčový pátek, kdy bude zveřejněn důležitý NFP report z tamního pracovního trhu. Dolarový index, který měří hodnotu amerického dolaru ke koši šesti předních světových měn, se dnes obchoduje zatím téměř beze změny a je nadále v blízkosti svého 9měsíčního minima, na které klesl v minulém týdnu.
• Zápis Fedu: Ekonomika je silná, úroky by se měly zvýšit
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) vyjadřovali na posledním zasedání přesvědčení, že domácí ekonomika roste dostatečně silně na to, aby to odůvodňovalo brzké zvýšení úrokových sazeb. Plyne to ze včerejšího zápisu ze zasedání výboru na počátku listopadu.
• Zápis ze zasedání ECB ukazuje na obavy z protekcionismu
  Ochranářství a hrozba globální obchodní války jsou největšími riziky pro ekonomiku eurozóny. Růst však zatím zůstává pevně na stejné úrovni jako doposud. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání měnového výboru Evropské centrální banky na konci minulého měsíce.
• Zápis ze zasedání Fedu naznačil možnost dřívějšího a rychlejšího růstu úroků
  Oživování ekonomiky a růst inflace by si podle představitelů americké centrální banky (Fed) mohly vyžádat dřívější a rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se předpokládalo. Vyplývá to ze zápisu z prosincového zasedání Fedu, který včera banka zveřejnila. Americké akcie na zveřejnění zápisu reagovaly poklesem.
• Zápis ze zasedání Fedu naznačil opatrnější postoj k růstu úroků
  Vedoucí představitelé americké centrální banky (Fed) zaujali opatrnější postoj k budoucímu zvyšování úrokových sazeb. Signalizuje to zápis z jejich prosincového zasedání, který včera banka zveřejnila.
• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje odhodlání dál zvyšovat úroky
  Zápis z lednového zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) signalizuje jasné odhodlání jejich představitelů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Činitelé Fedu byli podle včera zveřejněného zápisu ve srovnání s předchozím prosincovým zasedáním optimističtější ohledně vyhlídek ekonomiky a měli větší důvěru v růst inflace.
• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje záměr dále zvýšit úroky
  Většina představitelů centrální banky USA (Fed) se domnívá, že pokud se nezmění výhled americké ekonomiky, budou úrokové sazby oprávněně zvýšeny už "brzy". Znepokojení pak vzbuzuje stávající ochranářská politika administrativy Donalda Trumpa. Vyplývá to ze zápisu z květnového zasedání svého měnového výboru, kdy ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta.
• Zápis ze zasedání Fedu: Rozpory ohledně inflace
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory v názorech na další vývoj inflace a jeho možné dopady na tempo budoucího zvyšování úrokových sazeb. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z červnového zasedání Fedu.
• Zápis ze zasedání Fedu signalizuje možné zpomalení tempa zvyšování úroků
  Výrazná většina představitelů americké centrální banky (Fed) se na listopadovém zasedání shodla, že v brzké době bude pravděpodobně vhodné zpomalit tempo zvyšování úrokových sazeb. Vyplývá to ze zápisu ze zasedání, který včera banka zveřejnila.
• Zápis z Fedu: Rozpory kolem inflace a úroků
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují rozpory v názorech na další vývoj inflace a zvyšování úrokových sazeb. Část představitelů se domnívá, že mzdové tlaky spojené s nízkou nezaměstnaností by mohly vést k rychlému oživení růstu cen a že je ještě letos potřeba dál zvýšit úroky. Jiná skupina však zastává názor, že vzhledem k současné nízké inflaci není třeba se zvyšováním úroků spěchat. Vyplývá to ze zápisu ze zářijového zasedání Fedu.