Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu

Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl včera v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě".

Ruský vývoz ropy a plynu je prozatím ze západních sankcí vyňat. Lukoil, druhá největší ruská ropná společnost, včera vyzvala k ukončení konfliktu a uvedla, že je znepokojena "tragickými událostmi na Ukrajině".

Vitrenko konstatoval, že by se mělo udělat vše pro to, aby režim prezidenta Vladimira Putina, který označil za ruský "stroj na zabíjení", neměl žádné příjmy. Ruského prezidenta šéf Naftogazu obvinil, že příjmy z ropy využívá k zabíjení nevinných lidí.

Sankce cílící na sektor energetiky by podle něj měly být dlouhodobější. "Řekl bych, že to není krátkodobé opatření. Věřím totiž, že v dlouhodobějším horizontu lze dosáhnout cílů v oblasti změny klimatu i bez ruského plynu, takže je to jen otázka volby," rozvedl Vitrenko.

Upozornil na to, že ruské speciální jednotky označují ropovody a plynovody, aby se nestaly terčem úroku.

Vitrenko dále uvítal krok Německa, které zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, jehož cílem bylo zdvojnásobit množství ruského plynu proudícího do Německa. Ve středu německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že Německo je připraveno i na eventualitu, že Rusko přestane největší evropské ekonomice dodávat zemní plyn.

Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal). Uvedla to včera Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ve své zprávě představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu. Agentura Brusel vyzvala, aby s Gazpromem neuzavíral žádné nové smlouvy o dodávkách.

"Nikdo si již nedělá iluze. To, že Rusko využívá své zdroje zemního plynu jako ekonomickou a politickou zbraň, ukazuje, že Evropa musí jednat rychle, aby byla připravena čelit značné nejistotě ohledně dodávek ruského plynu příští zimu," uvedl šéf IEA Fatih Birol.

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová prohlásila, že podporuje zákaz ruských energetických dodávek. Republikánský senátor John Kennedy uvedl, že výjimka pro energetický sektor představuje díru v sankcích Západu. "Jak chceme Rusko vyřadit z mezinárodního společenství a globálních trhů, když nezaútočíme na jejich ropu?" řekl na slyšení s šéfem americké centrální banky (Fed).

Sankce proti Rusku již energetické trhy nicméně narušily mimo jiné tím, že přiměly západní společnosti, například ExxonMobil, Shell a BP, k tomu, že ukončí investice Rusku.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• Zaměstnavatelé v USA vytvořili méně míst
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech vytvořili v březnu 129.000 nových pracovních míst. Bylo jich nejméně od září 2017 a méně, než čekali analytici. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila organizace ADP.
• Zamíří AUD/NZD k rezistenci obchodního pásma?
  Měnový pár AUD/NZD se na denním grafu obchoduje v bočním trendu mezi supportem 1,0375 a rezistencí 1,0725. AUD/NZD se dokázal před několika dny odrazit směrem vzhůru od zmíněného supportu obchodního pásma a během příštích dnů by mohl naopak otestovat rezistenci obchodního pásma. Indikátor Stochastic aktuálně směřuje vzhůru, což značí převahu býků a tedy další možný růst. Nicméně Stochastic již zároveň atakuje překoupenou oblast a pokud by se otočil směrem dolů, mohli by na řadu přijít znovu medvědi. Aby AUD/NZD dále posílil, musel by navíc překonat S/R zónu uprostřed obchodního pásma, která se nachází okolo minoritní psychologické úrovně 1,0550. Dočkáme se růstu měnového páru směrem k rezistenci obchodního pásma?
• Zamíří EUR/USD k hladině 1,2000?
  Analytici ze společnosti ING (oddělení FX Strategy Research) předpokládají, že Evropská centrální banka (ECB) na svém zítřejším zasedání oznámí omezování programu kvantitativního uvolňování, který bude trvat déle, ale v menším objemu než původně. Analytici ING očekávají, že ECB bude nakupovat aktiva ve výši 25 miliard eur do konce příštího roku. Měnový pár EUR/USD by podle nich v reakci mohl posílit a otestovat hladinu 1,2000.
• Zamíří EUR/USD v tomto týdnu vzhůru?
  Společnost ING (oddělení FX Strategy Research) poskytla svůj pohled na měnový pár EUR/USD. U tohoto měnového páru nastává otázka, zda dokáže v tomto týdnu prolomit směrem vzhůru rezistenci obchodního pásma, ve kterém se obchoduje od roku 2015. Tato rezistence leží okolo 1,1714 a k jejímu proražení mohou podle ING přispět pozitivní data z eurozóny, více holubičí komentáře z americké centrální banky (Fed), horší výsledek amerického hrubého domácího produktu (HDP) za druhý kvartál nebo růst politické nejistoty ve Spojených státech. Ačkoliv jsou toto zmíněné faktory, které by mohly vyvolat růst EUR/USD, tak podle ING je potřeba kombinace těchto faktorů, abychom viděli jasné posílení tohoto měnového páru v tomto týdnu.
• Zamíří USD/JPY nad SMA 100?
  Zamíří měnový pár USD/JPY nad hodinový klouzavý průměr SMA 100? Měnový pár zamířil nad SMA 100 již...
• Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
  Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
• Zamrazilová: Letošní lednová inflace bude v ČR jednociferná a začínat trojkou
  Letošní lednová inflace bude v ČR jednociferná a začínat trojkou. Není moc důvodů, proč by inflace měla překvapit směrem nahoru. Na dnešní konferenci Investiční výhledy 2024 společnosti Emun to řekla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Doufá, že ČNB bude na každém svém dalším měnovém zasedání moci uvolnit měnovou politiku alespoň o čtvrt procentního bodu.
• Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály
  Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny.
• Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
  Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.
• Za německou kritikou ECB je podle analytiků politika
  Kritika politiky levných peněz Evropské centrální banky (ECB), která v poslední době zaznívala z Německa, má co...
• Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
  Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
• Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad
  Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
• Západní sankce připravily běloruskou ekonomiku o miliardy z vývozu
  Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
• Západní sankce ruské ekonomice v konečném důsledku prospějí, řekl Putin
  Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Západoafrické země se dohodly na novém plánu na zavedení jednotné měny
  Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se dohodli na novém plánu na zavedení jednotné měny v roce 2027. Oznámil to včera prezident komise společenství Jean-Claude Brou.
• Západoevropské akcie dnes převážně oslabují
  Západoevropské akcie dnes navzdory počátečnímu růstu převážně oslabují, investoři totiž po předpokládaném vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách vybírají zisky. Index pařížské burzy CAC 40 odpoledne ztrácel 0,8 procenta na 5389 bodů, zatímco v pátek uzavřel na více než devítiletém maximu.
• Západoevropské akcie se zotavily z třídenního poklesu
  Akcie v západní Evropě se dnes podle hlavních indexů zotavily z třídenního poklesu, vzhůru je vytáhly zejména akcie producentů...
• Západ omezil dovoz ruské ropy, podle Moskvy to destabilizuje trh
  V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států. Moskva dnes uvedla, že opatření destabilizuje globální energetický trh, ale neovlivní její schopnost pokračovat v bojích na Ukrajině.
• Západ platbu v rublech za plyn z Ruska od začátku odmítá
  Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal):
• Západ usiluje o snížení závislosti na plynu z Ruska, platbu v rublech odmítá
  Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Země je také dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stabilně zajišťuje zhruba 40 procent spotřeby plynu Evropské unie (EU). Monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů má ruský plynárenský gigant Gazprom. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.