Je zajímavé, že na tuto rétoriku slyšeli především voliči z Wisconsinu, Ohia a Michiganu, kde se nezaměstnanost drží pod 5 % a nová pracovní místa aktuálně nemá kdo zaplnit. Tato pracovní místa proto nevzniknou, zvlášť při omezené imigraci, a importy naopak vzrostou. K tomuto scénáři směřuje mnoho faktorů.
V první řadě se chystá mohutné snižování daní, které prohloubí deficit veřejných financí. Pokud domácnosti nebo korporace tyto peníze neušetří, podle makroekonomické matematiky se musí prohloubit obchodní deficit se zahraničím. A na nějaké velké šetření to teď nevypadá – spotřebitelská důvěra a ochota utrácet se dostala na 15letá maxima (viz graf), pomalu rostoucí hypoteční sazby budou motivovat Američany vzít si co nejvyšší hypotéku za ještě snesitelné sazby a pobídky pro investice by měly rozproudit i dlouho odkládané peníze v korporátním sektoru.
Vývoj spotřebitelské důvěry v USA za posledních 15 let:
Suma sumárum se obchodní deficit USA zvýší ze snesitelných 2-3 % HDP, kde se během vlády Baracka Obamy usadil. Růst importů nebudou schopny exporty vykompenzovat, protože jim v tom bude bránit velice silný dolar. Jedinou možnou odpovědí je snad pouze výrazné zvýšení dovozních cel, což by ale měli republikáni podporující volný obchod i silný nátlak ze zahraničí zastavit.
Vývoj deficitu běžného účtu k HDP v USA:
Důležitá otázka na závěr: Jaký bude mít tato hospodářská politika dopad na dolar? Situace mi připomíná rok 2004, kdy také ekonomika slušně rostla a americká centrální banka zvyšovala úrokové sazby slušným tempem. Růst byl ale z velké míry financovaný dluhem, a to veřejným (snížení daní) i soukromým (hypotéky). Finanční trhy proto tomuto růstovému modelu dlouhodobě nevěřily a poslaly americký dolar k euru o 10 % níže. Nynější nastavení měnové politiky i ekonomiky ve Spojených státech tomuto scénáři odpovídá nejvíce, takže dolar to příští rok nebude mít lehké.
Vývoj měnového páru EUR/USD (měsíční graf – MN):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, Bloomberg, ForexFactory