Už tento poměr naznačuje, že FED není ochotný za současných podmínek snižovat sazby rychle. Poměr hlasování je možné vnímat jako jeden z komunikačních kanálů centrálních bankéřů, neboť takto křehká většina znamená, že naděje na další 50bodový cut výrazně klesají, pokud k tomu nebude nějaký hodně pádný důvod. Aby tento výhled pojistil, nechal se guvernér Powell slyšet, že trhy nemají aktuální cut brát jako vodítko pro další snížení sazeb.
Důvodem pro rychlejší pokles sazeb byla podle FEDu kombinace opadnuvších obav z rostoucí inflace a snaha o odvrácení dalšího zhoršení situace na trhu práce. Navzdory poslednímu poklesu máme za sebou v podstatě celý rok trvající nárůst míry nezaměstnanosti, jehož hodnota zřejmě opustila toleranční pásmo FOMC.
Obrázek 1 – vývoj míry nezaměstnanosti v USA (tradingeconomics.com)
Kromě aktuální změny sazeb trhy čekaly také na výhled na vývoj sazeb v budoucnu. Ten naznačil aktualizovaný tečkový graf, který poukázal na ochotu pokračovat ve snižování sazeb, nicméně pomalejším tempem. Do konce roku 2024 by podle odhadů měly sazby klesnout na 4,4 %, do konce roku 2025 pak ke 3,4 %. To nám dává naději na další dva cuty o 25 bodů do konce roku a na 4 cuty na rok 2025. Dá se tak očekávat, že FED bude snižovat sazby na každém ze zbývajících zasedání. Zrychlení tempa poklesu je možné, ale bude podmíněné dalším zhoršováním kondice US ekonomiky, zejména růstem míry nezaměstnanosti.
Obrázek 2 – DOT plot září 2024 (Detangling the Dot Plot: The Fed Sees More Cuts Coming (investopedia.com))
Pro trhy se tímto rozhodnutím mění jen velmi málo, neboť právě tento scénář byl zapricován do trhu. Navíc těšení se na rychlý pokles sazeb je z pohledu trhu dvojsečnou zbraní. Na jedné straně by samozřejmě zlevnil úvěrování, na druhé straně by však byl spuštěn přicházející recesí, po níž trhy určitě netouží, neboť problémy s ekonomickým růstem by bezpochyby tlačily na ceny aktiv.
Tomáš Kudela
SAB Finance