Obchod je pochopitelně jedna z věcí, které trápí USA ze všeho nejvíc. Obrovský obchodní deficit, který má aktuálně s Čínou se během roku 2018 ještě více rozšířil, kdy export do USA dosahoval historických hodnot. Americké společnosti importující čínské výrobky se pochopitelně bojí vyšších celních přirážek, a proto zvýšili své dovozy před jejím plným zasažením. Co se týče obchodu, Čína je suverénně největším obchodníkem na světě v součtu importů a exportů 2,157 bilionů dolarů. Spojené státy jsou zde až na druhém místě. Nejde však pouze o čistě vývozní zemi, tou je na prvním unijní blok a proto růst protekcionismu ohrožuje především Evropskou unii. Na druhém místě je Čína a až na třetím jsou Spojené státy. Bitvu o „největšího obchodníka“ už mají tedy Spojené státy dávno prohranou.
Čína nabídla Spojeným státům výrazné zvýšení nákupu amerických výrobků za účelem snížení obchodního deficitu na nulu k roku 2024. Osobně si však nejsem úplně jistý, zda je snížení obchodního deficitu opravdu to, na čem ve skutečnosti záleží. Podle většiny ekonomických expertů na obchod se nejedná o metriku, která by odhalovala, kdo ve vztahu vítězí nebo vyhrává. Pokud bychom požili podobný metr na cokoliv jiného v běžném životě, tak by kupec pokaždé prohrál a měl by u prodejce obchodní deficit. Pokud budu každý měsíc platit měsíční permanentku do fitness centra, poté budu mít s centrem bilaterální deficit. To však neznamená, že fitness centrum v našem vztahu vítězí, pokud dostanu za své peníze požadované služby. Spojené státy jednoduše utrácejí víc, než se jim podaří našetřit. Z podstaty věci tak nelze s Trumpem souhlasit s jeho zainteresováním na obchodní deficit, pro Spojené státy bude výhra, až pokud se podaří změnit způsob, jakým se Čína chová k zahraničním společnostem.
Podle společnosti eMarketer lze očekávat, že Čína v roce 2019 překoná Spojené státy jako největší maloobchodní trh na světě. Maloobchodní prodeje v druhé největší ekonomice světa by měly v roce 2019 růst o 7,5% na 5,6 bilionů dolarů v porovnání s 3,3% růstem v USA na 5,5 bilionů dolarů. Spolu s rostoucími disponibilními příjmy v Číně došlo k výraznému růstu střední třídy. Čínský spotřebitel má nyní mnohem více peněz, než tomu kdy bývalo a Čína už není pouhou montovnou světa. Maloobchodní prodeje mírně zpomalí své tempo růstu oproti roku 2018, i přesto růst v Číně překoná ten americký do roku 2022.
Čína má před sebou ještě trnitou cestu, která má však za cíl vrátit Čínu do pozice z 19. století, kdy světu kralovala na prvním místě v žebříčku světových ekonomik. 20. století patřilo suverénně Spojeným státům a vše nasvědčuje tomu, že ve 21. století si tyto dvě ekonomiky své role opět vymění. Všechny dosavadní predikce se shodují na roku 2030, kdy USA ztratí pozici nejmocnější ekonomiky světa. Trump nebojuje ani tak s časem, jako spíše zmírněním vlivu Číny na ostatní světové ekonomiky. Čína se na první místo bezesporu dostane, tak proč jí konec konců nenaučit férovému obchodu a „slušnému chování“, abychom se za 10 let neocitli v řetězech velkého draka.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
