Reuters: Největším rizikem pro ekonomiku se stává Washington

Ve Washingtonu je nyní těžké najít shodu, ale mnoho šéfů firem a ekonomů je zajedno: největším rizikem pro největší světovou ekonomiku mohou být její vlastní zvolení poslanci. V analýze to dnes napsala agentura Reuters.

Rozpočtové a dluhové krize řešené na poslední chvíli, nevybíravé výdajové škrty a šestnáctidenní uzavření federální administrativy nemusí nutně americkou ekonomiku uvrhnout zpátky do recese. Ale politické přešlapy ve Washingtonu v posledních letech významně zpomalily růst a podle posledních odhadů zabránily asi dvěma milionům lidí v získání práce.

Velkým důvodem jsou hluboké škrty. Ale někteří ekonomové tvrdí, že vládnutí od krize ke krizi také může vést k tomu, že firmy sedí na hotovosti a nestavějí nové továrny, nekupují nové stroje a nenajímají víc zaměstnanců. "Stále víc si myslím, že naše ekonomika nemůže nabrat větší rychlost kvůli nejistotě vytvořené Washingtonem," řekl Mark Zandi, hlavní ekonom Moody's Analytics.

Kongres ve středu schválil dohodu, která znovu otevírá vládní úřady a zvyšuje dluhový strop, ale nedělá nic pro vyřešení příčin vedoucích ke krizi. Panují tak obavy, že za pár měsíců dojde k dalšímu střetu. Dohoda předpokládá vytvoření komise, která se má snažit o dlouhodobější rozpočtové uspořádání, ale jen málo lidí věří, že bude úspěšná.

"Máme krizi a pak další a další. Na ekonomiku to má škodlivý dopad," řekl Greg Valliere analytik společnosti Potomac Research Group. "Jak mají firmy v takovém prostředí plánovat?"

S tím souhlasí přední šéfové korporací. "Většina ředitelů, se kterými v Americe mluvím, tvrdí, že to zpomaluje byznys," řekl Laurence Fink, šéf společnosti spravující aktiva BlackRock. "Ode všech jsem slyšel, že to má vliv na americké spotřebitele. Takže to má již nyní dopad na ekonomiku a bude to ovlivňovat vytváření pracovních příležitostí v době, kdy potřebujeme víc míst."

Všichni ekonomové nesouhlasí s tím, že politický cirkus ve Washingtonu má na ekonomiku větší dopad. Obavy kolem zvýšení dluhového stropu zvýšily náklady na půjčování jen minimálně a burzovní index S&P 500 se blíží rekordní výši.

Ale tempo oživení od let 2008 až 2009 je nezvykle pomalé. Zatímco celkový americký ekonomický výstup je nyní vyšší než před recesí, úroveň soukromých investic je stále nižší než v roce 2007. Zaměstnavatelé také najímají nové lidi pomaleji než před recesí.

Po uklidnění finanční krize z Washingtonu přicházel jeden šok za druhým. Demokraté schválili v roce 2010 rozsáhlé reformy zdravotnictví a finančního sektoru, které - ať jsou názory na jejich obsah jakékoli - přinesly hluboké změny ve dvou pilířích amerického postindustriálního hospodářství. Znepokojení veřejnosti nad reformou zdravotnictví pomohlo republikánům při volbách v roce 2010 získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a zahájit éru rozdělené vlády, která vedla k opakovaným patům kolem daní a výdajů.

Na poslední chvíli odvrácené uzavření federální administrativy v dubnu 2011 vedlo do slepé uličky kolem federálního dluhu v červenci a srpnu téhož roku. Tehdy se země ocitla na pokraji platební neschopnost a pat přivodil vůbec první snížení amerického ratingu.

Stejně jako při právě skončené krizi i tenkrát Kongres odvrátil katastrofu na poslední chvíli. Ale tehdejší tahanice stlačily důvěru spotřebitelů na dno, kde zůstala po měsíce. Index S&P 500 poklesl o 17 procent a trvalo přes půl roku, aby se vrátil na původní úroveň.

Tehdejší dohoda o zvýšení rozpočtového stropu vyzývala k hlubokým škrtům v obraně, při stavbě dálnic, ve vědeckém výzkumu a v dalších "nepovinných" výdajích, které musí Kongres schvalovat každý rok. Nová rozpočtová dohoda dosažená letos v lednu po dalším kole tahanic zahrnovala zvýšení daní, které mají dále snížit deficit.

Ani jedna z těchto dohod se nezaměřovala na výdaje na programy zdravotnictví a sociální a důchodové péče, které v dlouhodobém horizontu nejvíce ohrožují rozpočtové zdraví země. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě tyto programy omezit nebo najít úspory jinde, vstoupily v březnu v platnost plošné a záměrně škodlivé výdajové škrty.

Spolu se zlepšující se ekonomikou pomohly snížit rozpočtový deficit z 8,7 procenta hrubého domácího produktu v rozpočtovém roce 2011 na předpokládaných 3,9 procenta za rozpočtový rok, který skončil 30. září. Vyžádalo si to ale vysokou cenu. Výzkumná společnost Macroeconomic Advisers ve zprávě zveřejněné v pondělí odhadla, že kdyby Kongres nechal "nepovinné" výdaje na úrovni roku 2010, mělo by dnes práci o 1,2 milionu lidí víc. Firma také odhaduje, že nevyzpytatelné jednání Washingtonu zvýšilo nezaměstnanost o dalších 900.000 lidí.

Zandi tvrdí, že rozpočtová přísnost stála 2,25 milionu pracovních míst. Bez těchto opatření by nezaměstnanost byla 6,3 procenta a ne na 7,7 procenta, řekl.

I mnoho lidí, kteří si nemyslí, že politická nejistota poškodila ekonomiku, souhlasí, že rozpočtové škrty a zvyšování daní měly být zaváděny pomaleji. "Fiskální konsolidace je pro ekonomiku velkou brzdou," řekl Paul Ashworth, ekonom firmy Capital Economics.

Mezinárodní měnový fond v červnu označil americké snahy o omezení deficitu za "příliš rychlé a špatně navržené". Podle fondu letos sníží americký růst skoro o polovinu.

I když Washington může mít dopad na mdlý byznys většiny firem, tak zřejmě nemá velký vliv na finanční sektor. "Myslím, že trhy se začínají učit, jak žít s nefunkčním Washingtonem," řekl Valliere.

Zdroj: Reuters, ČTK, Macroeconomic Advisers, Capital Economics, Moody's Analytics, Potomac Research Group, BlackRock

Čtěte více

• Reuters: Libanon se blíží ke kolapsu, státní sektor je v rozkladu
  Je pracovní den, ale 50letý zaměstnanec libanonského ministerstva financí Valíd Šaar v práci není a nebyl tam od června. Spěchá, aby zalil zahradu u svého domu v kopcích jižně od hlavního města Bejrútu. Zavlažovač může kvůli vládnímu nařízení mít zapnutý jen hodinu. Poté volá své matce, které se nedaří získat nový pas, protože se příslušný úřad potýká s nedostatkem papíru a inkoustu, píše agentura Reuters.
• Reuters: Londýn je stále na trůnu globálních financí
  Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy USD (28,1 miliardy Kč), že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.
• Reuters: Maďarsko zveřejnilo soudní reformu, pomocí níž chce získat peníze z EU
  Maďarsko dnes v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví, které jsou považovány za klíčové pro to, aby Budapešť získala přístup k zablokovaným miliardám eur z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Reuters: Madrid si fiskální dohodu s Katalánskem nemůže dovolit
  Rozpočtová a daňová autonomie, kterou Madrid poskytl Baskicku, by mohla být příkladem řešení problému Katalánska, který vyvolal největší politickou krizí ve Španělsku od zmařeného puče v roce 1981. Podle agentury Reuters si to myslí někteří španělští socialisté, ovšem nikoli katalánská vláda.
• Reuters: Madurova metoda, jak proměnit bezcenný bolívar ve zlato
  Nejúspěšnější finanční operace Venezuely se v posledních letech neodehrávaly na Wall Street, ale v primitivních dolech na jihu země. V době hroutící se ekonomiky se vydalo do džungle 300.000 lidí, aby tam v provizorních podmínkách dobývali horninu obsahující zlato. Svými lopatami a krumpáči podporují levicovou vládu prezidenta Nicoláse Madura. Podle údajů centrální banky vláda od roku 2016 odkoupila od těchto "horníků" 17 tun zlata v hodnotě asi 650 milionů dolarů (15 miliard korun), napsala agentura Reuters.
• Reuters: Makléř eToro prodá na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů
  Globální makléřská společnost eToro, která je z Izraele, nabídne na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč). S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Krok přichází déle než rok poté, co firma zrušila plán vstoupit na burzu ve Spojených státech. Podnik nabízí makléřské služby v mnoha zemích světa včetně České republiky.
• Reuters: MMF se do pomoci Řecku finančně nezapojí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) se nakonec finančně nezapojí do úvěrové pomoci Řecku a přijme...
• Reuters: MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy USD
  Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů (zhruba 337 miliard Kč). Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací. Ukrajina se tak podle Reuters stala první zemí zapojenou do aktivního vojenského konfliktu, které MMF odsouhlasil velký úvěrový program.
• Reuters: Musk sdělil manažerům, že Tesla musí propustit deset procent lidí
  Americká automobilka Tesla zastavuje v celém světě nábor nových zaměstnanců a deset procent těch současných bude muset propustit. To by znamenalo kolem 11.000 lidí. V interním e-mailu to podle agentury Reuters uvedl šéf automobilky Elon Musk. Dodal také, že ekonomiku podle něj čekají těžké časy.
• Reuters: Mzdy zaměstnanců ECB nedorovnají nárůst cen v eurozóně
  Evropská centrální banka (ECB) odhaduje, že růst mezd v eurozóně postupně dorovná inflaci. Mezd zaměstnanců samotné ECB se to ale podle zjištění agentury Reuters netýká. Těm kupní síla klesá třetí rok po sobě.
• Reuters: Někteří činitelé ECB zpochybňují její prognózy
  Někteří vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) se domnívají, že ekonomické prognózy banky jsou příliš optimistické. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s diskusemi uvnitř ECB. Podle zdrojů "významná menšina" činitelů ECB rozhodujících o nastavení úrokových sazeb vyjádřila na posledním zasedání pochybnosti o předpovídaném hospodářském oživení ve druhé polovině letošního roku a někteří dokonce zpochybnili přesnost prognostických modelů banky.
• Reuters: Němci tlačí Řecko k odkupu dluhopisů
  Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů...
• Reuters: Německá ekonomika podle předních institutů letos vzroste o 0,3 procenta
  Německá ekonomika letos vykáže růst o 0,3 procenta, domnívá se pět ekonomických institutů, na jejichž zprávu se dnes odvolávají zdroje agentury Reuters. Na podzim tyto instituty očekávaly pokles hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,4 procenta. Výhled vypracovaly čtyři německé instituty a jeden rakouský. Inflace podle nich bude dál klesat.
• Reuters: Německá ekonomika se zadrhává
  Německá ekonomika se začala v posledních měsících zadrhávat a nový "wirtschaftswunder?, jak Němci...
• Reuters: Německá vláda letos čeká pokles ekonomiky o 0,4 procenta
  Německá vláda ve svém podzimním výhledu předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos sníží o 0,4 procenta. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj obeznámený s výhledem, který má ministr hospodářství Robert Habeck představit příští týden ve středu. V předchozím jarním výhledu vláda předpověděla, že HDP se letos o 0,4 procenta zvýší.
• Reuters: Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky
  Německá vláda příští týden sníží odhad letošního růstu domácí ekonomiky na pouhých 0,2 procenta z 1,3 procenta předpovídaných v říjnové prognóze. Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací. Za zhoršením prognózy podle zdroje stojí mimo jiné slabší růst globální ekonomiky a problémy kolem německého rozpočtu. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Reuters: Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky na 2,2 procenta
  Německá vláda sníží odhad letošního růstu německé ekonomiky na 2,2 procenta z 3,6 procenta předpovídaných v lednu. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj z německé vlády. Německo se nyní podobně jako další evropské země potýká s negativními důsledky války na Ukrajině, která mimo jiné tlačí vzhůru ceny komodit a prohlubuje potíže v dodavatelských řetězcích.
• Reuters: Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Německá vláda zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 3,5 procenta z dříve předpokládaných tří procent. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj obeznámený se situací. Vláda podle zdroje rovněž očekává, že v příštím roce se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýší o 3,6 procenta.
• Reuters: Německé ekonomické instituty zhoršily letošní výhled
  Přední německé hospodářské instituty snížily svůj společný odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta. Agentuře Reuters to sdělil zdroj obeznámený se zprávou institutů, která bude oficiálně zveřejněna dnes.
• Reuters: Německé hospodářské instituty sníží letošní výhled německé ekonomiky
  Hospodářské instituty sníží letošní výhled německé ekonomiky na 2,4 procenta z dříve uváděných 3,7 procenta. Na vině jsou problémy s dodávkami, které brzdí hospodářské oživení. Uvádějí to dva zdroje agentury Reuters.