Reuters: Madrid si fiskální dohodu s Katalánskem nemůže dovolit

Rozpočtová a daňová autonomie, kterou Madrid poskytl Baskicku, by mohla být příkladem řešení problému Katalánska, který vyvolal největší politickou krizí ve Španělsku od zmařeného puče v roce 1981. Podle agentury Reuters si to myslí někteří španělští socialisté, ovšem nikoli katalánská vláda.

V Baskicku, kde za bojů separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) zahynulo přes 850 lidí, si dnes nezávislost přeje podle průzkumu univerzity Deusto jen 17 procent občanů. Aitor Esteban z Baskické národní strany řekl, že mezi Basky nepanuje taková ekonomická zášť jako mezi Katalánci. "Necítíme potřebu jednat z důvodu finanční křivdy, a to je velký rozdíl," řekl.

Katalánská vláda o finanční řešení nemá zájem a stále hovoří o nezávislosti, i když její umírněnější členové v soukromí přiznávají, že by bylo možné ustoupit od tohoto požadavku, pokud by Katalánsko získalo stejně jako Baskicko daňovou autonomii.

V Baskicku se sice konalo po zákroku federální policie v den katalánského referenda několik demonstrací, avšak v ulicích Bilbaa nebylo cítit separatistické nálady. Z balkonů visí v solidaritě vedle baskických také katalánské vlajky, ale Bilbao dále prosperuje a zůstává v klidu. Město, kde se kdysi politici prosazující setrvání Baskicka ve Španělsku neobešli bez osobních strážců a kde panoval trvalý strach z pumových útoků, jsou dnes kavárny plné turistů stejně jako centrum města i slavné Guggenheimovo muzeum. Profesor sociologie Xabier Barandiaran říká, že "debata o nezávislosti šla po letech násilí a nejistoty způsobené ekonomickou krizí v Baskicku stranou".

Baskové požívají jedné z nejvelkorysejších fiskálních autonomií v Evropě. Pokud by měl takový režim být rozšířen na Katalánsko, které je ekonomicky nejsilnější částí Španělska, přišel by španělský stát podle studie z roku 2014 o 16 miliard eur (414 miliard Kč). Odpovídalo by to 13 procentům rozpočtu celého Španělska na příští rok a mělo by to dopad na deficit i cenu půjček. Právě z tohoto důvodu premiér Mariano Rajoy takovou dohodu s Katalánskem vylučuje.

Baskicko může podle dohody s Madridem vybírat vlastní daně, které letos budou činit podle výhledu 13 miliard eur. Madridu z toho musí odvést 800 milionů eur jako roční kvótu pro úhradu národních výdajů například na infrastrukturu.

Ostatní regiony musejí vybrané daně předat Madridu, který pak získané peníze znovu přerozdělí, přičemž zvýhodní nejchudší regiony. O dohodu o výběru daní se pokoušel s Rajoyem vyjednávat bývalý katalánský premiér Artur Mas, avšak za současné situace jsou naděje na tento dialog mizivé.

Katalánsko dlouhodobě upozorňuje, že jeho příspěvek do daňového systému není úměrný tomu, co z centrálních financí pak dostává. Podle studie ministerstva pro rozpočet Katalánsko státu dává o 9,9 miliard eur víc, než dostane. Katalánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že rozdíl je ještě vyšší.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Reuters: Japonsko chystá podporu domácí výroby mikročipů
  Japonsko se chystá minimálně deseti biliony jenů (více než 1,5 bilionu Kč) podpořit výrobu mikročipů na svém území. Vláda za tímto účelem poskytne výrobcům subvence a další finanční pomoc. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vládní návrh, do kterého měla možnost nahlédnout. Výrobu čipů se snaží podporovat i Evropská unie, která svůj plán podpory oznámila před více než dvěma lety.
• Reuters: Klienti burzy Binance Australia prodávají bitcoiny s výraznou slevou
  Ceny bitcoinu na burze Binance Australia, která je divizí největší světové kryptoměnové burzy Binance, dnes byly zhruba o 20 procent nižší než na konkurenčních trzích. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší ceny podle ní signalizují snahu některých klientů o rychlé opuštění svých pozic na Binance Australia.
• Reuters: Konflikt na Blízkém východě je novým rizikem pro ekonomický výhled
  Vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě může způsobit, že centrální bankéři budou nuceni bojovat s novými inflačními trendy a zároveň zasadit ránu ekonomické důvěře v době, kdy se zdá, že se zvyšuje naděje na zvládnutí prudkého růstu cen vyvolaného pandemií a ruskou invazí na Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekli oslovení analytici. Izraelský šekel v reakci na konflikt vůči dolaru klesl nejníže za sedm let, což přimělo izraelskou centrální banku k rozhodnutí, že prodá až 30 miliard USD (695,7 miliardy Kč) z dolarových rezerv, aby měnu podpořila.
• Reuters: Koruna během roku posílí na 25,30 EUR/CZK
  Průzkumná agentura Reuters odhaduje, že koruna by měla vůči euru během následujících 12 měsíců posílit o 1,3 % na hladinu 25,30 EUR/CZK (měnový pár EUR/CZK tak oslabí). Agentura tak upravila svůj odhad, ve kterém před měsícem očekávala posílení koruny na 25,13 EUR/CZK).
• Reuters: Koruna letos posílí
  Podle aktuálního průzkumu agentury Reuters, který se uskutečnil ve dnech 2. až 4. ledna 2018 mezi analytiky a stratégy na devizovém trhu, bude koruna pokračovat v posilujícím trendu a do konce roku 2018 zpevní ve srovnání s koncem loňského roku o 2,4 procenta na 24,95 za euro (měnový pár EUR/CZK oslabí).
• Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru
  Čínská vláda nařídila samosprávám, aby zastavily projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, které považují za problematické. Desetiprocentní příspěvek na rozpočtové výdaje určené na tyto projekty pak nahradila mechanismem prověřování ze strany Pekingu, čímž se snaží omezit rizika dalšího zadlužení obcí. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
• Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek
  Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let. Nyní mu ale dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nehlubších finančních krizí v novodobých dějinách, píše agentura Reuters.
• Reuters: Libanon se blíží ke kolapsu, státní sektor je v rozkladu
  Je pracovní den, ale 50letý zaměstnanec libanonského ministerstva financí Valíd Šaar v práci není a nebyl tam od června. Spěchá, aby zalil zahradu u svého domu v kopcích jižně od hlavního města Bejrútu. Zavlažovač může kvůli vládnímu nařízení mít zapnutý jen hodinu. Poté volá své matce, které se nedaří získat nový pas, protože se příslušný úřad potýká s nedostatkem papíru a inkoustu, píše agentura Reuters.
• Reuters: Londýn je stále na trůnu globálních financí
  Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy USD (28,1 miliardy Kč), že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.
• Reuters: Maďarsko zveřejnilo soudní reformu, pomocí níž chce získat peníze z EU
  Maďarsko dnes v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví, které jsou považovány za klíčové pro to, aby Budapešť získala přístup k zablokovaným miliardám eur z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Reuters: Madurova metoda, jak proměnit bezcenný bolívar ve zlato
  Nejúspěšnější finanční operace Venezuely se v posledních letech neodehrávaly na Wall Street, ale v primitivních dolech na jihu země. V době hroutící se ekonomiky se vydalo do džungle 300.000 lidí, aby tam v provizorních podmínkách dobývali horninu obsahující zlato. Svými lopatami a krumpáči podporují levicovou vládu prezidenta Nicoláse Madura. Podle údajů centrální banky vláda od roku 2016 odkoupila od těchto "horníků" 17 tun zlata v hodnotě asi 650 milionů dolarů (15 miliard korun), napsala agentura Reuters.
• Reuters: Makléř eToro prodá na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů
  Globální makléřská společnost eToro, která je z Izraele, nabídne na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč). S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Krok přichází déle než rok poté, co firma zrušila plán vstoupit na burzu ve Spojených státech. Podnik nabízí makléřské služby v mnoha zemích světa včetně České republiky.
• Reuters: MMF se do pomoci Řecku finančně nezapojí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) se nakonec finančně nezapojí do úvěrové pomoci Řecku a přijme...
• Reuters: MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy USD
  Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů (zhruba 337 miliard Kč). Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací. Ukrajina se tak podle Reuters stala první zemí zapojenou do aktivního vojenského konfliktu, které MMF odsouhlasil velký úvěrový program.
• Reuters: Musk sdělil manažerům, že Tesla musí propustit deset procent lidí
  Americká automobilka Tesla zastavuje v celém světě nábor nových zaměstnanců a deset procent těch současných bude muset propustit. To by znamenalo kolem 11.000 lidí. V interním e-mailu to podle agentury Reuters uvedl šéf automobilky Elon Musk. Dodal také, že ekonomiku podle něj čekají těžké časy.
• Reuters: Mzdy zaměstnanců ECB nedorovnají nárůst cen v eurozóně
  Evropská centrální banka (ECB) odhaduje, že růst mezd v eurozóně postupně dorovná inflaci. Mezd zaměstnanců samotné ECB se to ale podle zjištění agentury Reuters netýká. Těm kupní síla klesá třetí rok po sobě.
• Reuters: Největším rizikem pro ekonomiku se stává Washington
  Ve Washingtonu je nyní těžké najít shodu, ale mnoho šéfů firem a ekonomů je zajedno: největším rizikem...
• Reuters: Někteří činitelé ECB zpochybňují její prognózy
  Někteří vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) se domnívají, že ekonomické prognózy banky jsou příliš optimistické. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s diskusemi uvnitř ECB. Podle zdrojů "významná menšina" činitelů ECB rozhodujících o nastavení úrokových sazeb vyjádřila na posledním zasedání pochybnosti o předpovídaném hospodářském oživení ve druhé polovině letošního roku a někteří dokonce zpochybnili přesnost prognostických modelů banky.
• Reuters: Němci tlačí Řecko k odkupu dluhopisů
  Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů...
• Reuters: Německá ekonomika podle předních institutů letos vzroste o 0,3 procenta
  Německá ekonomika letos vykáže růst o 0,3 procenta, domnívá se pět ekonomických institutů, na jejichž zprávu se dnes odvolávají zdroje agentury Reuters. Na podzim tyto instituty očekávaly pokles hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,4 procenta. Výhled vypracovaly čtyři německé instituty a jeden rakouský. Inflace podle nich bude dál klesat.