Polská centrální banka by podle guvernéra mohla v září snížit úroky

Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.

Meziroční míra inflace v Polsku v červnu podle rychlého odhadu statistického úřadu klesla na 11,5 procenta z květnové hodnoty 13 procent. V únoru se vyšplhala až na 18,4 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 26 let.

"Snížení (úrokových sazeb) o čtvrt procentního bodu v září je možné, pokud bude existovat 90procentní jistota, že inflace bude v dalších čtvrtletích a letech klesat," uvedl Glapiński. Další podmínkou pro zářijové snížení úroků podle něj je, aby inflace do té doby sestoupila pod deset procent, informuje agentura PAP.

"Rada pro měnovou politiku se rozhodla ukončit cyklus zvyšování sazeb," uvedl rovněž Glapiński. Dodal, že na konci letošního roku by se inflace v Polsku podle prognóz centrální banky měla pohybovat mezi sedmi a osmi procenty.

Centrální banka usiluje o to, aby se inflace pohybovala v rozmezí od 1,5 do 3,5 procenta. Do tohoto pásma by se inflace podle prognóz centrální banky měla dostat ve druhé polovině roku 2025, uvedla agentura Reuters. "Osobně očekávám, že inflace dosáhne cíle rychleji, než naznačuje prognóza," uvedl Glapiński.

Česká národní banka (ČNB) od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl v červnu uvedl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu.

Zdroj: Reuters, ČTK, PAP

Čtěte více

• Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP
  Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou...
• Politika úspor podle většiny Evropanů nezabírá
  Více než polovina Evropanů je přesvědčena o selhání politiky úspor, kterou od vypuknutí finanční krize...
• Politiku ECB by měly doprovázet kroky vlád
  Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní...
• Politiky čeká kvůli Řecku pracovní víkend
  Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem by mělo tentokrát už definitivně být klíčovou schůzkou...
• Polovina evropských firem čeká recesi
  Polovina evropských podniků soudí, že do pěti let se dostaví hospodářská recese, naproti tomu 30 procent ji v dohledné budoucnosti nečeká. Vyplývá to z průzkumu, který mezi podniky po celém evropském kontinentě provedla organizace Intrum. Zhruba 18 procent firem si myslí, že jejich země už v recesi je.
• Polovina kryptoměnových firem zanikne během čtyř měsíců od ICO
  Asi 56 procent kryptoměnových start-upů zanikne do čtyř měsíců od primární nabídky mincí (ICO). Vyplývá to ze studie Boston College, která intenzitu jejich činnosti hodnotila z aktivit firem na sociální síti twitter.
• Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
  Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka.
• Polovina států USA už uvolnila karanténní opatření
  Zhruba polovina z padesáti států USA už uvolnila karanténní opatření proti šíření nemoci covid-19, případně zavedená omezení zmírnila. K těmto krokům se státy rozhodly i přes dřívější upozornění amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by si pandemie mohla v USA vyžádat až 100.000 obětí, napsala dnes agentura Reuters. Ve Spojených státech s 330 miliony obyvatel se podle Univerzity Johnse Hopkinse dosud nakazilo 1,16 milionu lidí, z nichž komplikacím souvisejícím s koronavirem 67.800 podlehlo.
• Polská agentura: Pandemie může zvýšit zájem investorů o Polsko
  Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
• Polská centrální banka bude intervenovat
  Polská centrální banka (NBP) dnes uvedla, že je připravena intervenovat na ochranu polského zlotého (PLN). Depreciace polské měny v posledních dnech není konzistentní se základy polské ekonomiky ani se směřováním měnové politiky NBP, uvedla banka.
• Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv, v příštím roce by tak mohla nakoupit dalších 100 tun zlata. V rozhovoru s ekonomickým portálem Strefa Biznesu to uvedl guvernér centrální banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy polské centrální banky nyní podle portálu dosahují rekordních téměř 230 tun.
• Polská centrální banka intervenovala proti domácí měně
  Regionální trhy v pátek odpoledne rozvířila polská centrální banka (Narodowy Bank Polski - NBP), která na trhu intervenovala proti domácí měně s cílem ji oslabit a dodat ekonomice měnový impuls. V odpoledních hodinách tak zlotý vůči ranním hodnotám ztrácel necelá dvě procenta. K intervencím se NBP odhodlala poprvé od roku 2013, kdy ovšem intervenovala ve prospěch své měny. K dnešnímu kroku zatím banka nevydala žádné informace.
• Polská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Polská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby zmírnila hospodářské dopady koronaviru. Ve snaze o podporu ekonomiky se rozhodla také snížit požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank, uvedla agentura Reuters.
• Polská centrální banka loni vykázala rekordní ztrátu
  Ztráta polské centrální banky se vloni zvýšila na rekordních 20,8 miliardy zlotých (zhruba 122 miliard Kč) z 16,9 miliardy zlotých v předchozím roce. S odvoláním na finanční zprávu banky o tom dnes informují polská média.
• Polská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 6,75 pct.
  Měnový výbor polské centrální banky zvýšil podle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Podle ekonomů banka zvyšuje sazby kvůli rostoucím spotřebitelským cenám a oslabení domácí měny.
• Polská centrální banka podle šéfa opět sníží úroky nejdříve v roce 2026
  Polská centrální banka přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb nejdříve v roce 2026, protože očekává nárůst inflace. Řekl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Ještě minulý měsíc přitom vyjádřil naději, že úroky bude možné znovu snížit už v příštím roce, píše agentura Reuters.
• Polská centrální banka ponechala úroky beze změny, čekalo se snížení
  Polská centrální banka dnes překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 5,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Většina analytiků podle agentury PAP očekávala, že banka sazbu sníží o čtvrt procentního bodu. Polský zlotý na rozhodnutí reagoval růstem.
• Polská centrální banka ponechala základní úrok na 6,75 procenta
  Polská centrální banka dnes ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 procenta, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Banka to oznámila v tiskové zprávě. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpovídala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu.
• Polská centrální banka překvapivě ponechala základní úrok na 6,75 procenta
  Měnový výbor polské centrální banky dnes překvapivě ponechal základní úrok na 6,75 procenta. Banka to uvedla ve svém prohlášení. Polská centrální banka se tak připojila k České národní bance (ČNB) a maďarské centrální bance, které už také avizovaly, že se zvedáním sazeb končí.
• Polská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na půl procenta
  Polská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,4 procentního bodu na půl procenta. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a Maďarsku, které zahájily zvyšování úroků již v červnu. Centrální banky se tímto způsobem snaží bojovat s rostoucí inflací.