Polovina států USA už uvolnila karanténní opatření

Zhruba polovina z padesáti států USA už uvolnila karanténní opatření proti šíření nemoci covid-19, případně zavedená omezení zmírnila. K těmto krokům se státy rozhodly i přes dřívější upozornění amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by si pandemie mohla v USA vyžádat až 100.000 obětí, napsala dnes agentura Reuters. Ve Spojených státech s 330 miliony obyvatel se podle Univerzity Johnse Hopkinse dosud nakazilo 1,16 milionu lidí, z nichž komplikacím souvisejícím s koronavirem 67.800 podlehlo.

Po uvolnění restrikcí a co nejrychlejší obnově hospodářského života v minulosti opakovaně volal Trump, řada jednotlivých států, většinou ovládaných demokraty, se ale rozhodla vydat vlastní cestou postupných kroků. Pro toto řešení se rozhodl i republikánský guvernér státu Ohio Mike DeWine, který byl na počátku krize celoamerickým průkopníkem karanténních opatření.

Počínaje dneškem se ve státě Ohio obnovuje tovární výroba a výstavby, do práce se mohou vrátit i úředníci a kancelářští pracovníci. Za týden 12. května se otevřou obchody a obnoví zákaznické služby. Jedním z podmínek opětovného otevření je ale zakrytí úst a nosu rouškami a dodržování zhruba dvoumetrového odstupu mezi lidmi. Zaměstnavatelé rovněž musí pracoviště dezinfikovat. DeWine dnes nicméně firmy vyzval, aby v co největší míře nadále upřednostňovaly práci z domova.

V řadě států USA se šíření nemoci zastavilo, v některých epidemie ustupuje. Experti ale varují, že situace by se mohla rychle zhoršit, pokud státy návrat k normálnímu životu uspěchají. Fakt, že USA ještě epidemii nepřekonaly, uznal v neděli i Trump, když hovořil až o 100.000 obětech pandemie v USA. Ještě před několika dny přitom prezident odhadoval bilanci mrtvých mezi 60.000 až 70.000.

Někdejší šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scott Gottlieb upozornil, že různé státy USA dosahují v boji proti koronaviru odlišných výsledků. Jako příklad zmínil státy Illinois, Indiana, Maryland, Severní Karolína, Tennessee, Texas a Virginie, kde je infekce na vzestupu. Virginie v neděli ohlásila 44 nových obětí, což byl dosavadní rekord. Dosud v tomto státě s covidem-19 zemřelo 660 lidí.

"Očekávali jsme přitom, že v celých USA do současné doby dosáhneme výraznějšího poklesu nových případů i úmrtí. A to se neděje," řekl Gottlieb. Varoval, že pokud se situace nepodaří v celých USA stabilizovat, může se infekce znovu začít šířit.

Demokratický guvernér Colorada Jared Polis dnes ale řekl, že nutit lidi, aby zůstávali doma, je nadále neudržitelné. Colorado s částečným uvolňováním začalo 27. dubna. Polis doufá, že se tyto kroky příznivě projeví v ekonomice, která kvůli omezením strádá. "Ke zmírněním jsme museli přikročit, aby to bylo psychicky únosné, ekonomicky udržitelné a aby to fungovalo i po zdravotní stránce, abychom nepřetížili náš nemocniční systém," řekl Polis.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Politika ECB prý působí problémy bankám
  Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy"...
• Politika Fedu se asi moc nezmění
  Odchod Lawrence Summerse z klání o křeslo příštího šéfa americké centrální banky (Fed) zvyšuje pravděpodobnost...
• Politika levných peněz prý tvoří bublinu
  Politika levných peněz, kterou praktikují centrální banky USA (Fed), Japonska a dalších zemí, vytváří cenové "bubliny" na trzích a stále více ohrožuje světovou ekonomiku a globální kapitálové trhy. Uvedl to včera podle agentury Reuters spoluzakladatel a šéf předního světového dluhopisového fondu Pimco Bill Gross.
• Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP
  Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou...
• Politika úspor podle většiny Evropanů nezabírá
  Více než polovina Evropanů je přesvědčena o selhání politiky úspor, kterou od vypuknutí finanční krize...
• Politiku ECB by měly doprovázet kroky vlád
  Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní...
• Politiky čeká kvůli Řecku pracovní víkend
  Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem by mělo tentokrát už definitivně být klíčovou schůzkou...
• Polovina evropských firem čeká recesi
  Polovina evropských podniků soudí, že do pěti let se dostaví hospodářská recese, naproti tomu 30 procent ji v dohledné budoucnosti nečeká. Vyplývá to z průzkumu, který mezi podniky po celém evropském kontinentě provedla organizace Intrum. Zhruba 18 procent firem si myslí, že jejich země už v recesi je.
• Polovina kryptoměnových firem zanikne během čtyř měsíců od ICO
  Asi 56 procent kryptoměnových start-upů zanikne do čtyř měsíců od primární nabídky mincí (ICO). Vyplývá to ze studie Boston College, která intenzitu jejich činnosti hodnotila z aktivit firem na sociální síti twitter.
• Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
  Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka.
• Polská agentura: Pandemie může zvýšit zájem investorů o Polsko
  Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
• Polská centrální banka bude intervenovat
  Polská centrální banka (NBP) dnes uvedla, že je připravena intervenovat na ochranu polského zlotého (PLN). Depreciace polské měny v posledních dnech není konzistentní se základy polské ekonomiky ani se směřováním měnové politiky NBP, uvedla banka.
• Polská centrální banka by podle guvernéra mohla v září snížit úroky
  Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.
• Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv, v příštím roce by tak mohla nakoupit dalších 100 tun zlata. V rozhovoru s ekonomickým portálem Strefa Biznesu to uvedl guvernér centrální banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy polské centrální banky nyní podle portálu dosahují rekordních téměř 230 tun.
• Polská centrální banka intervenovala proti domácí měně
  Regionální trhy v pátek odpoledne rozvířila polská centrální banka (Narodowy Bank Polski - NBP), která na trhu intervenovala proti domácí měně s cílem ji oslabit a dodat ekonomice měnový impuls. V odpoledních hodinách tak zlotý vůči ranním hodnotám ztrácel necelá dvě procenta. K intervencím se NBP odhodlala poprvé od roku 2013, kdy ovšem intervenovala ve prospěch své měny. K dnešnímu kroku zatím banka nevydala žádné informace.
• Polská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Polská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby zmírnila hospodářské dopady koronaviru. Ve snaze o podporu ekonomiky se rozhodla také snížit požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank, uvedla agentura Reuters.
• Polská centrální banka loni vykázala rekordní ztrátu
  Ztráta polské centrální banky se vloni zvýšila na rekordních 20,8 miliardy zlotých (zhruba 122 miliard Kč) z 16,9 miliardy zlotých v předchozím roce. S odvoláním na finanční zprávu banky o tom dnes informují polská média.
• Polská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 6,75 pct.
  Měnový výbor polské centrální banky zvýšil podle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Podle ekonomů banka zvyšuje sazby kvůli rostoucím spotřebitelským cenám a oslabení domácí měny.
• Polská centrální banka podle šéfa opět sníží úroky nejdříve v roce 2026
  Polská centrální banka přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb nejdříve v roce 2026, protože očekává nárůst inflace. Řekl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Ještě minulý měsíc přitom vyjádřil naději, že úroky bude možné znovu snížit už v příštím roce, píše agentura Reuters.
• Polská centrální banka ponechala úroky beze změny, čekalo se snížení
  Polská centrální banka dnes překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 5,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Většina analytiků podle agentury PAP očekávala, že banka sazbu sníží o čtvrt procentního bodu. Polský zlotý na rozhodnutí reagoval růstem.