Politiku ECB by měly doprovázet kroky vlád
Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní kroky vlád zemí měnové unie na podporu hospodářského růstu. Shodli se na tom dnes ministři financí eurozóny sdružení v takzvané Euroskupině. Ministři ale také vyjadřovali nelibost nad krokem Francie, která tento týden oznámila, že nebude schopna splnit rozpočtové sliby dané partnerům v EU.
Podpůrná opatření ECB, která minulý týden snížila základní úrok v eurozóně prakticky na nulu a oznámila program nákupů cenných papírů od bank, by vlády měly doplnit mixem rozpočtové politiky, investic a strukturálních reforem. "V nadcházejících měsících budeme na tomto mixu dál pracovat," řekl na tiskové konferenci po zasedání ministrů Euroskupiny v Miláně její předseda Jeroen Dijsselbloem.
Ministři se podle něj shodli na tom, že levné úvěry od centrální banky strukturální problémy jejich ekonomik nevyřeší. To dokážou jen reformy, které ale vyžadují čas a politickou odvahu, konstatovali ministři.
Ministři zdůraznili, že rozpočtová pravidla takzvaného Paktu stability a růstu, která stanoví limity na rozpočtové schodky a státní dluh, jsou kotvou stability v eurozóně a je nutné je zachovávat. Francouzská vláda ve středu sdělila, že kvůli zhoršení hospodářské situace nebude schopna snížit deficit pod tři procenta HDP v příštím roce, jak loni slíbila, ale až v roce 2017.
Podle Dijsselbloema se konkrétně o Francii na schůzce nemluvilo. "Všichni jsme se dohodli, že budeme dodržovat pravidla ... a že jakákoli otázka ohledně flexibility (v uplatňování pravidel) by se samozřejmě měla řešit v rámci stávajících pravidel," řekl Dijsselbloem.
Francie se nicméně stala v milánském zákulisí terčem ostré kritiky, řekli agentuře Reuters činitelé eurozóny. Někteří ministři její krok chápali jako potupení bolestných škrtů, které jejich vlády podnikly, aby snížily prudce zvýšené deficity a získaly zpět důvěru investorů.
"Francie to pořádně schytala," řekl jeden z činitelů. Další řekl, že na francouzského ministra financí Michela Sapina sice prstem nikdo neukázal, "ministři ale byli velmi nespokojení".
Partneři v EU očekávali, že poté, co Paříž od nich dostala loni odklad pro snížení deficitu pod unijní limit do příštího roku, prokáže jako druhá největší ekonomika měnové unie odpovědnost a půjde příkladem. Přiznání Francie je pro ostatní o to bolestnější, že loni si vedla její ekonomika lépe, než se čekalo - zatímco Evropská komise jí předpovídala pokles o 0,1 procenta, ve skutečnosti stoupla o 0,3 procenta. Někteří také poukazovali na to, že Paříž udělala od loňského červnového odkladu jen velmi málo v naplňování reforem, které slíbila.
Zdroj: Reuters, ČTK, EK
Související články
Čtěte více
-
Politico: Trump asi Yellenovou do čela Fedu znovu nejmenuje
Americký prezident Donald Trump velmi pravděpodobně do čela centrální banky (Fed) příští rok podruhé nejmenuje současnou šéfku Janet Yellenovou. Za nejpravděpodobnějšího kandidáta, který by ji měl nahradit, je považován ředitel Národní ekonomické rady (NEC) Gary Cohn. S odvoláním na čtyři zdroje blízké tomuto procesu to uvedl server Politico. -
Politico: Trump uvažuje o sankcích proti Číně
Poradci prezidenta USA Donalda Trumpa se snaží sestavit seznam hospodářských sankcí namířených proti Číně, napsal dnes americký server Politico s odvoláním na úředníky Bílého domu. Tým poradců o sankcích jednal o víkendu a dnes má pokračovat. Konečné rozhodnutí lze očekávat už tento týden, tvrdí server. -
Politico: Trump znovu odloží rozhodnutí o clech na auta z EU
Americký prezident Donald Trump tento týden oznámí, že o další půlrok odkládá rozhodnutí o zavedení dovozních cel na automobily a automobilové součástky vyrobené v Evropské unii. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Bílého domu. -
Politico: Úspěch daňové reformy je v Senátu nejistý
Senátní verzi klíčového zákona o daňové reformě čeká kritický týden, o návrzích vlády prezidenta Donalda Trumpa na snížení daňové zátěže podniků i fyzických osob by se v horní sněmovně amerického Kongresu mohlo hlasovat už ve čtvrtek. Napsal to včera americký server Politico. Sněmovna reprezentantů svou verzi odhlasovala už před deseti dny, výsledek v Senátu ale není jistý. -
Politika americkým dolarem neotřese
Americká sněmovna reprezentantů ovládaná republikány odsunula o víkendu stěžejní zdravotnickou reformu... -
Politika ECB prý působí problémy bankám
Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy"... -
Politika Fedu se asi moc nezmění
Odchod Lawrence Summerse z klání o křeslo příštího šéfa americké centrální banky (Fed) zvyšuje pravděpodobnost... -
Politika levných peněz prý tvoří bublinu
Politika levných peněz, kterou praktikují centrální banky USA (Fed), Japonska a dalších zemí, vytváří cenové "bubliny" na trzích a stále více ohrožuje světovou ekonomiku a globální kapitálové trhy. Uvedl to včera podle agentury Reuters spoluzakladatel a šéf předního světového dluhopisového fondu Pimco Bill Gross. -
Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP
Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou... -
Politika úspor podle většiny Evropanů nezabírá
Více než polovina Evropanů je přesvědčena o selhání politiky úspor, kterou od vypuknutí finanční krize... -
Politiky čeká kvůli Řecku pracovní víkend
Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem by mělo tentokrát už definitivně být klíčovou schůzkou... -
Polovina evropských firem čeká recesi
Polovina evropských podniků soudí, že do pěti let se dostaví hospodářská recese, naproti tomu 30 procent ji v dohledné budoucnosti nečeká. Vyplývá to z průzkumu, který mezi podniky po celém evropském kontinentě provedla organizace Intrum. Zhruba 18 procent firem si myslí, že jejich země už v recesi je. -
Polovina kryptoměnových firem zanikne během čtyř měsíců od ICO
Asi 56 procent kryptoměnových start-upů zanikne do čtyř měsíců od primární nabídky mincí (ICO). Vyplývá to ze studie Boston College, která intenzitu jejich činnosti hodnotila z aktivit firem na sociální síti twitter. -
Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka. -
Polovina států USA už uvolnila karanténní opatření
Zhruba polovina z padesáti států USA už uvolnila karanténní opatření proti šíření nemoci covid-19, případně zavedená omezení zmírnila. K těmto krokům se státy rozhodly i přes dřívější upozornění amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by si pandemie mohla v USA vyžádat až 100.000 obětí, napsala dnes agentura Reuters. Ve Spojených státech s 330 miliony obyvatel se podle Univerzity Johnse Hopkinse dosud nakazilo 1,16 milionu lidí, z nichž komplikacím souvisejícím s koronavirem 67.800 podlehlo. -
Polská agentura: Pandemie může zvýšit zájem investorů o Polsko
Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská. -
Polská centrální banka bude intervenovat
Polská centrální banka (NBP) dnes uvedla, že je připravena intervenovat na ochranu polského zlotého (PLN). Depreciace polské měny v posledních dnech není konzistentní se základy polské ekonomiky ani se směřováním měnové politiky NBP, uvedla banka. -
Polská centrální banka by podle guvernéra mohla v září snížit úroky
Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta. -
Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv
Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv, v příštím roce by tak mohla nakoupit dalších 100 tun zlata. V rozhovoru s ekonomickým portálem Strefa Biznesu to uvedl guvernér centrální banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy polské centrální banky nyní podle portálu dosahují rekordních téměř 230 tun. -
Polská centrální banka intervenovala proti domácí měně
Regionální trhy v pátek odpoledne rozvířila polská centrální banka (Narodowy Bank Polski - NBP), která na trhu intervenovala proti domácí měně s cílem ji oslabit a dodat ekonomice měnový impuls. V odpoledních hodinách tak zlotý vůči ranním hodnotám ztrácel necelá dvě procenta. K intervencím se NBP odhodlala poprvé od roku 2013, kdy ovšem intervenovala ve prospěch své měny. K dnešnímu kroku zatím banka nevydala žádné informace.
