Politiky čeká kvůli Řecku pracovní víkend

Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem by mělo tentokrát už definitivně být klíčovou schůzkou v nynější snaze Evropské unie vypořádat se s řeckou dluhovou krizi. Právě šéfové státních pokladen 19 zemí sdílejících společnou evropskou měnu posoudí, zda je nejnovější nabídka reforem předložená levicovou řeckou vládou dostatečná k tomu, aby bankrotem ohrožená země mohla začít vyjednávat o získání v pořadí třetího záchranného programu.

Třináctistránkový dokument s návrhy reforem poslal kabinet premiéra Alexise Tsiprase partnerům ve čtvrtek večer, dnes o nich bude zřejmě bouřlivě jednat řecký parlament. Od záchranného fondu eurozóny žádají Atény během tří let sumu převyšující 50 miliard eur.

Výměnou slibují udržet a zvyšovat primární přebytek, zvýšení některých daní, snížení výdajů například na obranu, postupnou reformu penzí i veřejného sektoru, lepší výběr daní i některé další privatizace. Podle různých médií mají kroky hodnotu deseti až 13 miliard eur. V mnoha ohledech podobné kroky, požadované ovšem trojicí věřitelských institucí, přitom Řekové v neděli odmítli v ostře sledovaném referendu.

Pokud budou s novým vývojem ministři financí - na základě analýzy a doporučení odpovědných institucí - v sobotu spokojeni, mohou jednání pokročit do další fáze. Všechny strany bude dál tlačit čas, ale po sobotě bude jasné, zda je - pro tuto chvíli - Řecko z nejhoršího venku.

A mohlo by to také znamenat, že se v neděli ani neuskuteční narychlo svolaná mimořádná jednání prezidentů a premiérů eurozóny a poté také lídrů všech 28 zemí Evropské unie.

Klíčovou otázkou ale dál bude možnost nějakého způsobu úpravy vysokých řeckých dluhů. Podobný krok podle médií řecké návrhy přímo nezmiňují, ačkoliv o nich tamní politici opakovaně hovoří. Případnou restrukturalizaci dluhu ale tvrdě odmítají některé země eurozóny.

Ve chvíli, kdy nynější snaha Tsiprasova kabinetu uspokojit věřitelské instituce nějak selže, bude v neděli lídry eurozóny a celé unie čekat nelehké rozhodování. Vyřešit budou zřejmě muset otázku odchodu Řecka z eura a nejspíš i určité formy humanitární pomoci zemi, kde už od konce minulého měsíce nefungují banky a ekonomika se postupně ochromuje.

Po skončení úterního mimořádného summitu eurozóny předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři poprvé připustil, že komise se na Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, připravuje stejně, jako na potřebu Aténám humanitárně pomoci. Prezidenti a premiéři zemí s eurem se sešli poté, co v nedělním referendu přes 60 procent řeckých voličů odmítlo jednu z podob návrhů úsporných opatření, která společně prosazovaly Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý oznámila, že lídři eurozóny se rozhodli na neděli svolat mimořádný summit celé EU. Krizová situace se totiž podle nich netýká jen zemí platících eurem, ale také všech ostatních. A předseda jednání členských zemí Donald Tusk také jasně formuloval, že Aténám se krátí čas a konečným termínem pro dohodu je právě neděle. Celou situaci zároveň označil za pravděpodobně nejkritičtější chvíli v dějinách eurozóny i celé Evropské unie.

Ministři financí eurozóny mají další z řady svých setkání kvůli Řecku svolané do Bruselu na sobotních 15:00. Summit premiérů a prezidentů zemí platících eurem by měl začít v neděli v 16:00, jednání lídrů celé evropské osmadvacítky o dvě hodiny později.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Politico: Trump uvažuje o sankcích proti Číně
  Poradci prezidenta USA Donalda Trumpa se snaží sestavit seznam hospodářských sankcí namířených proti Číně, napsal dnes americký server Politico s odvoláním na úředníky Bílého domu. Tým poradců o sankcích jednal o víkendu a dnes má pokračovat. Konečné rozhodnutí lze očekávat už tento týden, tvrdí server.
• Politico: Trump znovu odloží rozhodnutí o clech na auta z EU
  Americký prezident Donald Trump tento týden oznámí, že o další půlrok odkládá rozhodnutí o zavedení dovozních cel na automobily a automobilové součástky vyrobené v Evropské unii. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Bílého domu.
• Politico: Úspěch daňové reformy je v Senátu nejistý
  Senátní verzi klíčového zákona o daňové reformě čeká kritický týden, o návrzích vlády prezidenta Donalda Trumpa na snížení daňové zátěže podniků i fyzických osob by se v horní sněmovně amerického Kongresu mohlo hlasovat už ve čtvrtek. Napsal to včera americký server Politico. Sněmovna reprezentantů svou verzi odhlasovala už před deseti dny, výsledek v Senátu ale není jistý.
• Politika americkým dolarem neotřese
  Americká sněmovna reprezentantů ovládaná republikány odsunula o víkendu stěžejní zdravotnickou reformu...
• Politika ECB prý působí problémy bankám
  Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy"...
• Politika Fedu se asi moc nezmění
  Odchod Lawrence Summerse z klání o křeslo příštího šéfa americké centrální banky (Fed) zvyšuje pravděpodobnost...
• Politika levných peněz prý tvoří bublinu
  Politika levných peněz, kterou praktikují centrální banky USA (Fed), Japonska a dalších zemí, vytváří cenové "bubliny" na trzích a stále více ohrožuje světovou ekonomiku a globální kapitálové trhy. Uvedl to včera podle agentury Reuters spoluzakladatel a šéf předního světového dluhopisového fondu Pimco Bill Gross.
• Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP
  Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou...
• Politika úspor podle většiny Evropanů nezabírá
  Více než polovina Evropanů je přesvědčena o selhání politiky úspor, kterou od vypuknutí finanční krize...
• Politiku ECB by měly doprovázet kroky vlád
  Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní...
• Polovina evropských firem čeká recesi
  Polovina evropských podniků soudí, že do pěti let se dostaví hospodářská recese, naproti tomu 30 procent ji v dohledné budoucnosti nečeká. Vyplývá to z průzkumu, který mezi podniky po celém evropském kontinentě provedla organizace Intrum. Zhruba 18 procent firem si myslí, že jejich země už v recesi je.
• Polovina kryptoměnových firem zanikne během čtyř měsíců od ICO
  Asi 56 procent kryptoměnových start-upů zanikne do čtyř měsíců od primární nabídky mincí (ICO). Vyplývá to ze studie Boston College, která intenzitu jejich činnosti hodnotila z aktivit firem na sociální síti twitter.
• Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
  Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka.
• Polovina států USA už uvolnila karanténní opatření
  Zhruba polovina z padesáti států USA už uvolnila karanténní opatření proti šíření nemoci covid-19, případně zavedená omezení zmírnila. K těmto krokům se státy rozhodly i přes dřívější upozornění amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by si pandemie mohla v USA vyžádat až 100.000 obětí, napsala dnes agentura Reuters. Ve Spojených státech s 330 miliony obyvatel se podle Univerzity Johnse Hopkinse dosud nakazilo 1,16 milionu lidí, z nichž komplikacím souvisejícím s koronavirem 67.800 podlehlo.
• Polská agentura: Pandemie může zvýšit zájem investorů o Polsko
  Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
• Polská centrální banka bude intervenovat
  Polská centrální banka (NBP) dnes uvedla, že je připravena intervenovat na ochranu polského zlotého (PLN). Depreciace polské měny v posledních dnech není konzistentní se základy polské ekonomiky ani se směřováním měnové politiky NBP, uvedla banka.
• Polská centrální banka by podle guvernéra mohla v září snížit úroky
  Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.
• Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv, v příštím roce by tak mohla nakoupit dalších 100 tun zlata. V rozhovoru s ekonomickým portálem Strefa Biznesu to uvedl guvernér centrální banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy polské centrální banky nyní podle portálu dosahují rekordních téměř 230 tun.
• Polská centrální banka intervenovala proti domácí měně
  Regionální trhy v pátek odpoledne rozvířila polská centrální banka (Narodowy Bank Polski - NBP), která na trhu intervenovala proti domácí měně s cílem ji oslabit a dodat ekonomice měnový impuls. V odpoledních hodinách tak zlotý vůči ranním hodnotám ztrácel necelá dvě procenta. K intervencím se NBP odhodlala poprvé od roku 2013, kdy ovšem intervenovala ve prospěch své měny. K dnešnímu kroku zatím banka nevydala žádné informace.
• Polská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Polská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby zmírnila hospodářské dopady koronaviru. Ve snaze o podporu ekonomiky se rozhodla také snížit požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank, uvedla agentura Reuters.