Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP

Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou zemi na ztracené produkci, poklesu hodnoty akcií a ztrátě kapitálu bank 63 miliard eur, tedy asi třetinu ročního výkonu řecké ekonomiky. Odhadla to dnes agentura Reuters na základě údajů od věřitelů a ekonomů. V důsledku nedávného zavedení kontroly pohybu kapitálu a nejistot kolem jednání o nové pomoci tato bilance zřejmě ještě vzroste. Kvůli tomu bude muset eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) půjčit Řecku ve třetím balíku finanční pomoci asi třikrát více, než se loni předpokládalo.

"Řecká vyjednávací pozice žádným velkým úspěchem nebyla," řekl Reuters ekonom německé Commerzbank Christoph Weil. "Je evidentní, že řecká ekonomika se propadla do těžké recese. V prvních dvou čtvrtletích tohoto roku je to jednoznačně důsledek politiky řecké vlády," dodal.

Už ve druhém pololetí minulého roku začala vláda pravého středu premiéra Antonise Samarase vzhledem k blízkosti voleb zkoumat, jak by se vymanila z přísného dohledu věřitelské "trojky". Řecko ale obnovovalo ekonomický růst a vládě se dařilo získat za příznivých podmínek přístup na trhy dluhopisů. Samaras doufal, že záchranný program země ukončí v únoru a po něm dostane záložní úvěr v sumě 20-30 miliard eur.

Když Samarasova sázka nevyšla a moci se v lednu ujala krajně levicová SYRIZA s mandátem ukončit úspory a reformy, začala ekonomika klesat a Řecko mohlo v nové atmosféře zesílené nedůvěry na návrat na trh zapomenout. Věřitelé nyní předpokládají, že na úvěrové trhy se Řecko nepodívá tři roky a mezitím mu budou muset dodat dalších 80-100 miliard eur.

MMF a Evropská komise tento týden zveřejnily analýzy řecké finanční situace, které obě poukazují na rychlé zhoršování od konce roku 2014 a prudké vyostření potíží hlavně tento měsíc, kdy vláda kvůli masovým výběrům vkladů uzavřela banky a zakázala převody peněz do ciziny. "Údaje ukazují, že toto ohromné zhoršení má čistě politické příčiny - a ty vedly k nejistotě," uvedl jeden z činitelů EU.

Zatímco v listopadu Evropská komise odhadovala pro Řecko ekonomický růst v tomto roce o 2,9 procenta a zrychlení na 3,7 procenta napřesrok, nyní věřitelé odhadují propad hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta. Tento rozdíl odpovídá podle ekonomů ztrátě v hodnotě 12,6 miliardy eur letos a 9,8 miliardy eur v roce 2017.

Na konci roku 2014, kdy Samaras vyhlásil předčasné volby, měla aténská akciová burza tržní kapitalizaci 64 miliard eur. Na konci června, těsně před uzavřením burzy, měly akcie v Aténách úhrnnou hodnotu o čtvrtinu nižší.

Řecké banky budou kvůli odlivu vkladů a prudkému nárůstu nesplácených úvěrů potřebovat k přežití dodatečný kapitál asi 25 miliard eur. Do odhadu ekonomických následků způsobených řeckou vládou přitom Reuters nezahrnul ztrátu důvěry investorů a věřitelů, která má za následek ztrátu investic, a další škody, které se projeví hlavně v budoucnu.

"(Janis) Varufakis byl nejdražší ministr financí v historii," řekl s odkazem na způsobené škody jeden z vysokých činitelů EU. Tohoto marxistického ekonoma, který si svými výroky a jednáním znepřátelil většinu svých kolegů v eurozóně, minulý týden premiér Alexis Tsipras odvolal z funkce.

Zdroj: Ruters, ČTK, Commerzbank

Čtěte více

• Politické neshody USA podpořily emerging markets
  Poškozená důvěra spotřebitelů i podnikatelů kvůli dohadům ve Washingtonu ohledně navýšení dluhového...
• Politico: Fiasko s krizovou pomocí ukazuje nefunkční Washington
  Ve Spojených státech vrcholí nejhorší krize veřejného zdraví za posledních 100 let, Bílý dům a Kongres přesto nejsou schopni zajistit další balíček na podporu ekonomiky. Situace přináší nové důkazy o tom, že Washington nefunguje, píše se ve čtvrtečním článku webu Politico.
• Politico: Trump asi Yellenovou do čela Fedu znovu nejmenuje
  Americký prezident Donald Trump velmi pravděpodobně do čela centrální banky (Fed) příští rok podruhé nejmenuje současnou šéfku Janet Yellenovou. Za nejpravděpodobnějšího kandidáta, který by ji měl nahradit, je považován ředitel Národní ekonomické rady (NEC) Gary Cohn. S odvoláním na čtyři zdroje blízké tomuto procesu to uvedl server Politico.
• Politico: Trump uvažuje o sankcích proti Číně
  Poradci prezidenta USA Donalda Trumpa se snaží sestavit seznam hospodářských sankcí namířených proti Číně, napsal dnes americký server Politico s odvoláním na úředníky Bílého domu. Tým poradců o sankcích jednal o víkendu a dnes má pokračovat. Konečné rozhodnutí lze očekávat už tento týden, tvrdí server.
• Politico: Trump znovu odloží rozhodnutí o clech na auta z EU
  Americký prezident Donald Trump tento týden oznámí, že o další půlrok odkládá rozhodnutí o zavedení dovozních cel na automobily a automobilové součástky vyrobené v Evropské unii. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Bílého domu.
• Politico: Úspěch daňové reformy je v Senátu nejistý
  Senátní verzi klíčového zákona o daňové reformě čeká kritický týden, o návrzích vlády prezidenta Donalda Trumpa na snížení daňové zátěže podniků i fyzických osob by se v horní sněmovně amerického Kongresu mohlo hlasovat už ve čtvrtek. Napsal to včera americký server Politico. Sněmovna reprezentantů svou verzi odhlasovala už před deseti dny, výsledek v Senátu ale není jistý.
• Politika americkým dolarem neotřese
  Americká sněmovna reprezentantů ovládaná republikány odsunula o víkendu stěžejní zdravotnickou reformu...
• Politika ECB prý působí problémy bankám
  Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy"...
• Politika Fedu se asi moc nezmění
  Odchod Lawrence Summerse z klání o křeslo příštího šéfa americké centrální banky (Fed) zvyšuje pravděpodobnost...
• Politika levných peněz prý tvoří bublinu
  Politika levných peněz, kterou praktikují centrální banky USA (Fed), Japonska a dalších zemí, vytváří cenové "bubliny" na trzích a stále více ohrožuje světovou ekonomiku a globální kapitálové trhy. Uvedl to včera podle agentury Reuters spoluzakladatel a šéf předního světového dluhopisového fondu Pimco Bill Gross.
• Politika úspor podle většiny Evropanů nezabírá
  Více než polovina Evropanů je přesvědčena o selhání politiky úspor, kterou od vypuknutí finanční krize...
• Politiku ECB by měly doprovázet kroky vlád
  Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní...
• Politiky čeká kvůli Řecku pracovní víkend
  Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem by mělo tentokrát už definitivně být klíčovou schůzkou...
• Polovina evropských firem čeká recesi
  Polovina evropských podniků soudí, že do pěti let se dostaví hospodářská recese, naproti tomu 30 procent ji v dohledné budoucnosti nečeká. Vyplývá to z průzkumu, který mezi podniky po celém evropském kontinentě provedla organizace Intrum. Zhruba 18 procent firem si myslí, že jejich země už v recesi je.
• Polovina kryptoměnových firem zanikne během čtyř měsíců od ICO
  Asi 56 procent kryptoměnových start-upů zanikne do čtyř měsíců od primární nabídky mincí (ICO). Vyplývá to ze studie Boston College, která intenzitu jejich činnosti hodnotila z aktivit firem na sociální síti twitter.
• Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
  Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka.
• Polovina států USA už uvolnila karanténní opatření
  Zhruba polovina z padesáti států USA už uvolnila karanténní opatření proti šíření nemoci covid-19, případně zavedená omezení zmírnila. K těmto krokům se státy rozhodly i přes dřívější upozornění amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by si pandemie mohla v USA vyžádat až 100.000 obětí, napsala dnes agentura Reuters. Ve Spojených státech s 330 miliony obyvatel se podle Univerzity Johnse Hopkinse dosud nakazilo 1,16 milionu lidí, z nichž komplikacím souvisejícím s koronavirem 67.800 podlehlo.
• Polská agentura: Pandemie může zvýšit zájem investorů o Polsko
  Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
• Polská centrální banka bude intervenovat
  Polská centrální banka (NBP) dnes uvedla, že je připravena intervenovat na ochranu polského zlotého (PLN). Depreciace polské měny v posledních dnech není konzistentní se základy polské ekonomiky ani se směřováním měnové politiky NBP, uvedla banka.
• Polská centrální banka by podle guvernéra mohla v září snížit úroky
  Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.