Strategie není všechno. Money management rozhoduje.
Většina traderů se soustředí na vstupy, ale realita je taková, že o konečných výsledcích rozhoduje spíš velikost pozic a risk-reward než samotné přesné načasování.
Před pár lety jsem se i já snažil najít „perfektní vstup“. Strávil jsem hodiny vylepšováním pravidel, testováním různých časových rámců a indikátorů… ale moje equity křivka pořád vypadala spíš jako horská dráha než stabilní růst. Až když jsem se zaměřil na money management, začalo se to měnit. Co mi například pomáhá?
Malé změny, velký rozdíl
1. Správné škálování pozic
Místo jednoho velkého vstupu používám škálování pozic – dvě části vstupu na pullbacku, a dvě na breakout - vše podle průměrné denní volatility. Tím snižuji riziko, že celý obchod závisí na jednom jediném bodě.
To také znamená, že pokud trh začne fungovat „proti mně“, můžu postupně v dalších dnech přizpůsobovat expozici, místo abych musel reagovat naráz a pod tlakem.
2. Diverzifikace instrumentů
Neobchoduji jen jeden trh, ale sleduji různé nekorelované instrumenty. Pokud se některé pohybují podobně, redukuji expozici, abych se nevystavoval zbytečně vysokému riziku v jednom směru.
Díky tomu se vyhnu situacím, kdy mi celá equity závisí na jednom jediném trhu, který se zrovna „zblázní“.
3. Risk-reward místo přesnosti vstupu
Dřív jsem si myslel, že hlavní je „perfektní vstup“. Dnes vím, že lepší risk-reward je mnohem důležitější.
Snažím se mít dynamický RRR podle kontextu S/R či dalších zón na konkrétním trhu, ale většinou se pohybuje v rozmezí 1:1 až 1:2 (průměr cca 1:1,4).
4. Správné nastavení stop-lossu a řízení kapitálu
Stop-lossy nevolím jen podle technické analýzy, ale vždy beru v úvahu i volatilitu trhu. Používám průměrnou denní volatilitu (indikátor ADR) jako filtr pro umístění SL.
Místo fixního SL používám „chytré škálování“ – pokud je trh hodně volatilní, dávám větší prostor pro pohyb a dle toho nastavuji různý objem lotů pro různé pozice.
5. Řízení rizika v celém portfoliu, nejen na jednotlivém obchodě
Řízení denního a týdenního drawdownu – mám jasně definované limity, kolik jsem ochoten riskovat za den a týden. Vím tedy, že kdyby se u všech sledovaných instrumentů otevřely všechny pozice - a všechny by skončily na Stop-Lossu, tak ztratím maximálně třeba 5 % za týden.
To znamená, že sleduji celkový risk v portfoliu – například pokud mám otevřené čtyři obchody, neznamená to, že riskuji čtyřikrát více. Místo toho počítám celkovou expozici a podle toho upravuji velikosti pozic. Průměr na 1 škálovanou pozici tedy mám mezi 0,25 až 0,5 %.
Závěr
Místo neustálého hledání „dokonalého vstupu“ je tedy lepší soustředit se na:
- Škálování pozic a škálování výstupů
- Diverzifikaci instrumentů, abychom nesázeli všechno na jeden trh
- Lepší risk-reward a menší důraz na přesnost vstupů
- Správné nastavení SL podle volatility, ne jen „fixně podle grafu“
- Řízení celkového portfolia, ne jen jednotlivých obchodů
Přesně tyhle malé úpravy mi v dlouhodobém horizontu pomohly víc než jakákoli nová strategie.
A pokud něco v tradingu opravdu platí, tak tohle:
Dobrá money management pravidla můžou zachránit i průměrnou strategii. Ale sebelepší strategie vám nepomůže, pokud neovládnete money management.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz
