Jedním z hlavních představitelů tohoto trendu je Netflix, bombastická domácí filmotéka za 10 dolarů měsíčně. Business pro lockdown jako dělaný. Růst akcií a nadšení kupujících živilo samo sebe, až se akcie zastavila loni v listopadu na 700 USD za akcii. Tato cena znamenala tržní kapitalizaci 315 mld. USD při tržbách 29 mld. USD a zisku 5 mld. USD.
Investovat na základě pozitivní zákaznické zkušenosti (customer experience) bez zevrubné fundamentální analýzy návratnosti se však nemusí vyplatit. Netflix se tak propadnul téměř o 80 % za 6 měsíců. Posledních pár týdnů malou část smazal s tím, jak trh věří v nižší růst úrokových sazeb ve Spojených státech.
Vývoj ceny akcie Netflixu za posledních 12 měsíců:
Tehdejší poměr P/E na úrovni 62 na samotném vrcholu by u rychle rostoucí společnosti ještě nemusel znamenat nereálně vysokou cenu. Problém u Netflixu je však v účetním přístupu. Náklady na tvorbu nového obsahu totiž odepisuje déle, než by bylo zdrávo a rychle rostoucí aktivum „content assets“ roste na hodnotě, čímž společnost vytváří „zisk“. Z pohledu cash-flow je to ale tragédie, o které se vědělo i dříve. Za rok 2021 totiž Netflix spálil cca 0,9 mld. USD (součet operačního a investičního cashflow), za první půlrok 2022 už je alespoň 0,6 mld. USD v plusu díky nižším útratám za tvorbu obsahu, ale celkově pořád nemůžeme tvrdit, že při aktuální tržní kapitalizaci 100 mld. USD je tato akcie přeprodaná.
Výkaz operačního a investičního cash-flow Netflixu za rok 2021 a první pololetí 2022:
Netflix má již 220 milionů aktivních platících účtů po celém světě. Nelze tedy předpokládat, že tento počet nadále poroste o desítky procent ročně, protože zkrátka ani tolik domácností s přístupem k internetu, obrazovkou, touhou trávit před ní hodiny týdně a zbytnými 10 USD měsíčně na světě neexistuje. Pokud při takto saturovaném trhu v pozici jeho lídra není schopna společnost vydělávat peníze, má špatně nastavený business model. Cena předplatného bude muset jít nahoru. Ve finále by mohl mít Netflix méně zákazníků, kteří jsou ale ochotni platit 20-30 USD měsíčně. Potom sice nebude mít tato služba tak vynikající customer experience („Pořád zdražují!“), ale o investici do jejich akcií by se díky rostoucímu cashflow mohlo dát uvažovat.
Netflix je příkladem klasického dilematu fundamentální analýzy, která váží svou pozornost mezi zisky a cash-flow. Zvlášť u tvorby seriálů se špatně rozhoduje, jak moc jde o investici a jak moc jde o jednorázový náklad, který má jít rovnou do snížení zisku.
Technologické společnosti bych ale neházel do jednoho pytle. Na jedné straně jsou právě ony firmy s oblíbenými produkty, obrovským již saturovaným trhem, avšak stále velmi kulhající co se týče tvorby peněz – Netflix, Twitter, Uber. Tyto akcie pro mě z investorského pohledu nejsou zajímavé ani po takto dramatickém propadu, kterého jsme v posledních čtvrtletích svědky.
Na druhé straně pak jsou stále ještě rostoucí společnosti zaplavené penězi – Apple, Microsoft, Alphabet (Google), Nvidia a snad i Tesla a Amazon. Mezi těmito se dá za aktuální výprodejové ceny mnohem lépe vybírat. Warren Buffet věděl, proč nadvážit ve svém portfoliu raději Apple než jakoukoliv jinou akcii. Meziročně si totiž na této investici připisuje 12procentní zhodnocení včetně dividendy.
Vývoj ceny akcie Apple za posledních 12 měsíců (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Netflix Investor Relations, Google, Bloomberg, MT4