Někteří ministři uvažují o plánu B pro Řecko

Někteří ministři financí eurozóny včera poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny. Politici podle ekonomického listu The Wall Street Journal dosud trvali na tom, že se soustředí výhradně na udržení Řecka v eurozóně. Slovinský ministr financí Dušan Mramor včera ale potvrdil, že při pátečních jednáních se svými kolegy z eurozóny nastolil otázku "plánu B".

"Diskutovali jsme o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko," uvedl Mramor. Odmítl nicméně, že absence nové dohody o pomoci Řecku by znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. "Plánem B může být cokoliv," prohlásil.

Úvahy o plánu B nepřímo signalizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy," odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B. Dodal, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku. Poukázal v této souvislosti na potřebu tajit v počáteční fázi plány na znovusjednocení Německa v roce 1989.

Někteří ministři ale podle agentury DPA spekulace o plánu B odmítli. "O plánu B se nejednalo," uvedl například rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.

Místopředseda řecké vlády Jannis Dragasakis v rozhovoru s deníkem Avgi uvedl, že Řecko musí s věřiteli dosáhnout dohody nejpozději začátkem května, aby vyřešilo problémy s nedostatkem hotovosti. "Zjevně tu existuje potenciál k dosažení prozatímní dohody v prvních květnových dnech, pokud ne již v dubnu," řekl.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal, DPA, Avgi

Čtěte více

• Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od září pod 40.000 dolarů
  Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od loňského září pod 40.000 dolarů. Od listopadového maxima 68.990,90 dolaru odepisuje více než 40 procent. Vzhledem ke zpřísňování finanční politiky americké centrální banky (Fed) klesá chuť investorů riskovat, napsala agentura AFP.
• Několik členů Fedu je připraveno začít uvažovat o změně měnové politiky
  Členové měnového výboru centrální banky USA (Fed) byli na dubnovém zasedání ohledně výhledu oživení americké ekonomiky obezřetně optimističtí. Několik jich podle zápisu z jejich posledního zasedání naznačilo, že budou připraveni začít uvažovat o změně měnové politiky v případě pokračujícího pokroku v ekonomickém oživení. Nejnovější statistické údaje však již tuto situaci mohly změnit, napsala agentura Reuters.
• Několik evropských zemí protestuje proti obnovení misí MMF v Rusku
  Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.
• Několik významných čínských firem se hodlá stáhnout z akciového trhu v USA
  Několik významných čínských státních společností, včetně ropných firem Sinopec a PetroChina, dnes představilo plány na odchod z akciového trhu ve Spojených státech. S odvoláním na prohlášení jednotlivých podniků o tom informovala agentura Reuters. Mezi takové společnosti patří i hliníkárenský gigant Aluminium Corporation of China (Chalco) a pojišťovací společnost China Life Insurance.
• Některé bankovní pobočky v Řecku otevřou
  Řecko ve středu obnoví provoz tisícovky bankovních poboček kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty...
• Některé banky neprojdou zátěžovými testy
  Některé evropské banky neprojdou zátěžovými testy, které mají zjistit, zda jsou finanční instituce schopné...
• Některé německé automobilky navrhují státní příspěvek na auta
  Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom dnes agentura DPA.
• Některé německé firmy přestávají platit za nájem prostor
  Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za své prodejní prostory. Jako jeden z prvních tak učinil výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas, následoval obuvní řetězec Deichmann, a podle dnešních informací magazínu Spiegel tento krok udělal i řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof.
• Některé státy EU viní z neúspěšných jednání v Bruselu Nizozemsko
  Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters.
• Někteří investoři přivítali rozhodnutí Tesly nepřijímat platby v bitcoinech
  Někteří investoři amerického výrobce elektromobilů Tesla přivítali jeho rozhodnutí přestat přijímat platby v nejznámější kryptoměně bitcoin. Informovala o tom agentura Reuters. Změnu postoje Tesly k bitcoinu tento týden oznámil šéf podniku Elon Musk, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty této měny.
• Někteří politici prý uvažují o řeckém krachu
  Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli nevykazují téměř žádné známky pokroku a někteří evropští politici...
• Nelze prý vyloučit další letošní zvýšení sazeb
  V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
• Němci hodnotí členství v EU nejlépe v historii
  Zatímco se Británie rozhodla opustit Evropskou unii, Němci hodnotí evropské společenství nejlépe v historii...
• Němci mají rekordní důvěru v euro
  Navzdory pokračujícím problémům v eurozóně roste důvěra Němců v euro. Podle posledního průzkumu...
• Němci se brání ostré americké kritice své ekonomické politiky
  Němečtí konzervativci kancléřky Angely Merkelové odmítli středeční ostrou americkou kritiku německé ekonomické politiky, která je podle Washingtonu založena jednostranně na vývozu a škodí tím ostatním. Sociálnědemokratická strana SPD, s níž nyní jednají konzervativci o vládní koalici, ale uznává, že největší evropská ekonomika musí pro podporu domácí poptávky dělat více.
• Němci se letos nejvíce bojí inflace, strach z ní má 67 procent obyvatel
  Na 67 procent Němců má strach z rostoucích nákladů na potraviny a energie, zatímco loni měl takovéto obavy každý druhý. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnost R+V Versicherung. Ta zjistila, že z finančních a hospodářských nejistot mají Němci výrazně větší strach než z přírodních katastrof a extrémních výkyvů počasí nebo z celosvětového růstu moci autoritářských režimů.
• Němci se letos nejvíce bojí rostoucích cen a migrace
  Němci mají letos největší obavy kvůli stoupajícím cenám a následkům migrace. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnosti R+V Versicherung. Podle ní je ale průměrný strach ve společnosti ve srovnání s předchozím rokem o něco nižší.
• Němci se mnohem víc obávají Trumpa než koronaviru
  Němci se mnohem více obávají politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa než koronaviru. Obavu, že přičiněním šéfa Bílého domu bude svět nebezpečnější, umístilo na první místo žebříčku obav 53 procent dotázaných v průzkumu, který v červnu a červenci provedla pojišťovna R+V Insurance Group.
• Němci schvalují pomoc Řecku
  Víc než polovina Němců podporuje záchranný program, na němž se dohodli představitelé Řecka a eurozóny...
• Němci si přejí odchod Řecka z eurozóny
  Většina Němců si přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky...