Některé banky neprojdou zátěžovými testy

Některé evropské banky neprojdou zátěžovými testy, které mají zjistit, zda jsou finanční instituce schopné odolat finančním šokům. Řekl to včera novinářům Andrea Enria, šéf Evropského bankovního úřadu (EBA), který na testy dohlíží.

Testy mají ukázat, zda největší banky v Evropě potřebují navýšit kapitál, aby měly dostatek prostředků pro krytí ztrát, které jim již vznikly, a ztrát, které by jim mohly vzniknout v případě dalších krizí. Výsledky mají být zveřejněny příští měsíc.

"Budou zde banky, které neprojdou, ale smyslem opravdu není, kolik bank neprojde. Smyslem je pochopit, jak hodně úprav bylo provedeno a jak moc tento proces opravdu změnil systém," uvedl Enria. Žádné další detaily však neposkytl. Dodal pouze, že je v rámci kontroly zdraví bank důležité zjistit, jak banky navýšily kapitál, posílily své rozvahy a kolik peněz vyčlenily na rezervy na ztrátové úvěry.

Testy mají zahnat obavy o zdraví evropských bank. Výsledky musí být zveřejněny do 4. listopadu, kdy Evropská centrální banka převezme funkci bankovního dohledu v eurozóně. Banky budou mít výsledky k dispozici 48 hodin před zveřejněním, aby mohly přezkoumat údaje a připravit se na odpověď, napsala agentura Reuters.

Testy podle dřívějších informací mají zahrnovat 124 předních bank z EU, předchozí testy se týkaly pouze 91 bank. Souhrnná aktiva vybraných 124 bank se pohybují kolem 30 bilionů eur, což odpovídá zhruba 80 procentům aktiv celého evropského bankovního sektoru. Mezi testovanými bankami jsou mimo jiné mateřské společnosti některých českých finančních institucí, například rakouská Erste Group, která je majitelem České spořitelny, či belgická KBC, jež vlastní ČSOB.

Zdroj: Reuters, ČTK, EBA

Čtěte více

• Nejvyšší soud v USA zamítl povinné očkování pro zaměstnance větších firem
  Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření administrativy prezidenta Joea Bidena, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově administrativě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.
• Nejvyšší úrokové sazby mají Maďarsko a Rumunsko, inflace je nejvyšší v Estonsku
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Podle údajů Evropské centrální banky (ECB) mají v EU vyšší úrokovou sazbu Rumunsko a Maďarsko. Naopak v Německu a Litvě je to pod jedno procento.
• Nejvyšší výnosy přinesly loni investorům americké akcie
  Nejvyšší zhodnocení přinesly loni investice do zahraničních akcií, zejména těch amerických. Dobrou investicí se ukázaly i zlato a stříbro. Výnosy z peněz uložených na termínovaných a spořících vkladech skončily opět jen lehce nad nulou. Pouze mírné výnosy vesměs zaznamenaly i penzijní fondy a stavební spoření. České akcie spíše zlevnily. Vyplývá to z ankety mezi poradenskými firmami.
• Nejzadluženější developer světa, China Evergrande, je v likvidaci
  Soud v Hongkongu dnes poslal do likvidace čínskou realitní společnost China Evergrande, která je se závazky v objemu 328 miliard dolarů (7,5 bilionu Kč) nejzadluženější developerskou firmou na světě. Agentura Reuters uvedla, že rozhodnutí pravděpodobně bude mít výrazné dopady na čínské finanční trhy. Evergrande se stala nejvýznamnějším symbolem krize na čínském trhu s nemovitostmi, která vedla ke zpomalení hospodářského růstu a k mnoha bankrotům.
• Nejzadluženější zemí eurozóny je Francie
  Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech dluh italský, informoval dnes evropský statistický úřad Eurostat. V prvních třech měsících roku dlužila Francie o 359 milionů eur (9,2 miliardy Kč) více než Řím.
• Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od září pod 40.000 dolarů
  Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od loňského září pod 40.000 dolarů. Od listopadového maxima 68.990,90 dolaru odepisuje více než 40 procent. Vzhledem ke zpřísňování finanční politiky americké centrální banky (Fed) klesá chuť investorů riskovat, napsala agentura AFP.
• Několik členů Fedu je připraveno začít uvažovat o změně měnové politiky
  Členové měnového výboru centrální banky USA (Fed) byli na dubnovém zasedání ohledně výhledu oživení americké ekonomiky obezřetně optimističtí. Několik jich podle zápisu z jejich posledního zasedání naznačilo, že budou připraveni začít uvažovat o změně měnové politiky v případě pokračujícího pokroku v ekonomickém oživení. Nejnovější statistické údaje však již tuto situaci mohly změnit, napsala agentura Reuters.
• Několik evropských zemí protestuje proti obnovení misí MMF v Rusku
  Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.
• Několik významných čínských firem se hodlá stáhnout z akciového trhu v USA
  Několik významných čínských státních společností, včetně ropných firem Sinopec a PetroChina, dnes představilo plány na odchod z akciového trhu ve Spojených státech. S odvoláním na prohlášení jednotlivých podniků o tom informovala agentura Reuters. Mezi takové společnosti patří i hliníkárenský gigant Aluminium Corporation of China (Chalco) a pojišťovací společnost China Life Insurance.
• Některé bankovní pobočky v Řecku otevřou
  Řecko ve středu obnoví provoz tisícovky bankovních poboček kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty...
• Některé německé automobilky navrhují státní příspěvek na auta
  Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom dnes agentura DPA.
• Některé německé firmy přestávají platit za nájem prostor
  Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za své prodejní prostory. Jako jeden z prvních tak učinil výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas, následoval obuvní řetězec Deichmann, a podle dnešních informací magazínu Spiegel tento krok udělal i řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof.
• Některé státy EU viní z neúspěšných jednání v Bruselu Nizozemsko
  Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters.
• Někteří investoři přivítali rozhodnutí Tesly nepřijímat platby v bitcoinech
  Někteří investoři amerického výrobce elektromobilů Tesla přivítali jeho rozhodnutí přestat přijímat platby v nejznámější kryptoměně bitcoin. Informovala o tom agentura Reuters. Změnu postoje Tesly k bitcoinu tento týden oznámil šéf podniku Elon Musk, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty této měny.
• Někteří ministři uvažují o plánu B pro Řecko
  Někteří ministři financí eurozóny včera poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko...
• Někteří politici prý uvažují o řeckém krachu
  Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli nevykazují téměř žádné známky pokroku a někteří evropští politici...
• Nelze prý vyloučit další letošní zvýšení sazeb
  V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
• Němci hodnotí členství v EU nejlépe v historii
  Zatímco se Británie rozhodla opustit Evropskou unii, Němci hodnotí evropské společenství nejlépe v historii...
• Němci mají rekordní důvěru v euro
  Navzdory pokračujícím problémům v eurozóně roste důvěra Němců v euro. Podle posledního průzkumu...
• Němci se brání ostré americké kritice své ekonomické politiky
  Němečtí konzervativci kancléřky Angely Merkelové odmítli středeční ostrou americkou kritiku německé ekonomické politiky, která je podle Washingtonu založena jednostranně na vývozu a škodí tím ostatním. Sociálnědemokratická strana SPD, s níž nyní jednají konzervativci o vládní koalici, ale uznává, že největší evropská ekonomika musí pro podporu domácí poptávky dělat více.