Několik evropských zemí protestuje proti obnovení misí MMF v Rusku

Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.

"Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF," uvádí se v dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska.

Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.

"Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?" uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.

V dopise se uvádí, že Rusko jako agresor by nemělo využívat rad měnového fondu. Píše se v něm také, že pokud MMF své plány uskuteční, sníží se ochota dárcovských zemí podporovat Ukrajinu prostřednictvím iniciativ MMF, protože to podkope důvěru ve fond.

Dopis také upozorňuje, že veškeré údaje, které Rusko měnovému fondu poskytne, budou cenzurovány, aby ukázaly, že ruské ekonomice se daří dobře a že odolává západním sankcím. Hodnocení MMF tak bude nepřesné. Moskva by také využila misi pro své propagandistické účely, uvádějí signatáři.

MMF ve čtvrtek uvedl, že jeho plánovaná návštěva Ruska je v souladu s jeho pravidelnými závazky i se závazky Ruska jako členské země. Mise MMF naposledy navštívila Rusko v listopadu 2019, tedy před začátkem pandemie nemoci covid-19.

Mnoho západních zemí po invazi na Ukrajinu nadneslo možnost vyloučení Ruska z MMF, to se ale ukázalo jako obtížné kvůli neochotě dalších členů s velkým podílem hlasovacích práv, jako je Čína a Indie. Západní země také od začátku války kritizují MMF za to, že poskytuje podle nich příliš optimistické vyhlídky pro ruskou ekonomiku a kvůli varování, že jakékoliv rozhodnutí o zabavení zmrazených ruských aktiv by mělo mít dostatečnou právní oporu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Nejvyšší soud rozhodl, že Trump se může zúčastnit primárek v Coloradu
  Bývalý americký prezident Donald Trump se může zúčastnit republikánských primárek ve státě Colorado. Podle agentur se na tom jednomyslně shodli soudci nejvyššího soudu USA, kteří zvrátili prosincové rozhodnutí nejvyššího soudu v Coloradu. Ten se zabýval Trumpovou účastí ve volbách vzhledem k jeho roli v nepokojích v Kapitolu 6. ledna 2021, které se odehrály několik týdnů po Trumpově prohře v minulých prezidentských volbách.
• Nejvyšší soud USA bude řešit Trumpovy finance na telekonferenci
  Nejvyšší soud Spojených států včera oznámil, že si v květnu prostřednictvím telekonference vyslechne ústní vyjádření ve sporu ohledně toho, zda musí prezident Donald Trump zveřejnit své daňové výkazy. V důsledku pandemie způsobené koronavirem bude soud skrze telekonference řešit i další případy. Informovala o tom včera agentura Reuters.
• Nejvyšší soud USA nezablokoval vydání finančních záznamů Trumpa
  Americký nejvyšší soud dnes odmítl zablokovat rozhodnutí nižších soudů, podle nichž účetní Donalda Trumpa musí předat exprezidentovy finanční záznamy v rámci vyšetřování vedeného prokuraturou v New Yorku. Verdikt by mohl definitivně ukončit mnohaměsíční bitvu o citlivé dokumenty. Podle agentury Reuters nejvyšší soud manhattanskému prokurátorovi Cyrusi Vanceovi otevřel cestu k Trumpovým daňovým přiznáním a dalším záznamům.
• Nejvyšší soud v USA zamítl povinné očkování pro zaměstnance větších firem
  Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření administrativy prezidenta Joea Bidena, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově administrativě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.
• Nejvyšší úrokové sazby mají Maďarsko a Rumunsko, inflace je nejvyšší v Estonsku
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Podle údajů Evropské centrální banky (ECB) mají v EU vyšší úrokovou sazbu Rumunsko a Maďarsko. Naopak v Německu a Litvě je to pod jedno procento.
• Nejvyšší výnosy přinesly loni investorům americké akcie
  Nejvyšší zhodnocení přinesly loni investice do zahraničních akcií, zejména těch amerických. Dobrou investicí se ukázaly i zlato a stříbro. Výnosy z peněz uložených na termínovaných a spořících vkladech skončily opět jen lehce nad nulou. Pouze mírné výnosy vesměs zaznamenaly i penzijní fondy a stavební spoření. České akcie spíše zlevnily. Vyplývá to z ankety mezi poradenskými firmami.
• Nejzadluženější developer světa, China Evergrande, je v likvidaci
  Soud v Hongkongu dnes poslal do likvidace čínskou realitní společnost China Evergrande, která je se závazky v objemu 328 miliard dolarů (7,5 bilionu Kč) nejzadluženější developerskou firmou na světě. Agentura Reuters uvedla, že rozhodnutí pravděpodobně bude mít výrazné dopady na čínské finanční trhy. Evergrande se stala nejvýznamnějším symbolem krize na čínském trhu s nemovitostmi, která vedla ke zpomalení hospodářského růstu a k mnoha bankrotům.
• Nejzadluženější zemí eurozóny je Francie
  Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech dluh italský, informoval dnes evropský statistický úřad Eurostat. V prvních třech měsících roku dlužila Francie o 359 milionů eur (9,2 miliardy Kč) více než Řím.
• Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od září pod 40.000 dolarů
  Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od loňského září pod 40.000 dolarů. Od listopadového maxima 68.990,90 dolaru odepisuje více než 40 procent. Vzhledem ke zpřísňování finanční politiky americké centrální banky (Fed) klesá chuť investorů riskovat, napsala agentura AFP.
• Několik členů Fedu je připraveno začít uvažovat o změně měnové politiky
  Členové měnového výboru centrální banky USA (Fed) byli na dubnovém zasedání ohledně výhledu oživení americké ekonomiky obezřetně optimističtí. Několik jich podle zápisu z jejich posledního zasedání naznačilo, že budou připraveni začít uvažovat o změně měnové politiky v případě pokračujícího pokroku v ekonomickém oživení. Nejnovější statistické údaje však již tuto situaci mohly změnit, napsala agentura Reuters.
• Několik významných čínských firem se hodlá stáhnout z akciového trhu v USA
  Několik významných čínských státních společností, včetně ropných firem Sinopec a PetroChina, dnes představilo plány na odchod z akciového trhu ve Spojených státech. S odvoláním na prohlášení jednotlivých podniků o tom informovala agentura Reuters. Mezi takové společnosti patří i hliníkárenský gigant Aluminium Corporation of China (Chalco) a pojišťovací společnost China Life Insurance.
• Některé bankovní pobočky v Řecku otevřou
  Řecko ve středu obnoví provoz tisícovky bankovních poboček kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty...
• Některé banky neprojdou zátěžovými testy
  Některé evropské banky neprojdou zátěžovými testy, které mají zjistit, zda jsou finanční instituce schopné...
• Některé německé automobilky navrhují státní příspěvek na auta
  Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom dnes agentura DPA.
• Některé německé firmy přestávají platit za nájem prostor
  Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za své prodejní prostory. Jako jeden z prvních tak učinil výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas, následoval obuvní řetězec Deichmann, a podle dnešních informací magazínu Spiegel tento krok udělal i řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof.
• Některé státy EU viní z neúspěšných jednání v Bruselu Nizozemsko
  Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters.
• Někteří investoři přivítali rozhodnutí Tesly nepřijímat platby v bitcoinech
  Někteří investoři amerického výrobce elektromobilů Tesla přivítali jeho rozhodnutí přestat přijímat platby v nejznámější kryptoměně bitcoin. Informovala o tom agentura Reuters. Změnu postoje Tesly k bitcoinu tento týden oznámil šéf podniku Elon Musk, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty této měny.
• Někteří ministři uvažují o plánu B pro Řecko
  Někteří ministři financí eurozóny včera poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko...
• Někteří politici prý uvažují o řeckém krachu
  Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli nevykazují téměř žádné známky pokroku a někteří evropští politici...
• Nelze prý vyloučit další letošní zvýšení sazeb
  V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.