Někteří politici prý uvažují o řeckém krachu

Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli nevykazují téměř žádné známky pokroku a někteří evropští politici podle amerického listu již uvažují, zda Atény mohou zkrachovat, ale zároveň zůstat v eurozóně. The Wall Street Journal (WSJ) přitom poznamenal, že celá situace přináší mnoho neznámých a může být provázena komplikacemi.

Řecko musí 30. června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 1,54 miliardy eur. Pokud tak neučiní, vydá MMF stupňující se řadu varování, jejichž výsledkem bude, že Řecko bude odstřiženo od další peněz MMF.

Pokud se věřitelé s Řeckem do tohoto termínu nedohodnou, skončí také platnost záchranného programu pro Řecko. Pak je otázka, zda Evropská centrální banka odřízne řecké banky od přístupu k penězům z jejího programu nouzového financování (ELA), který je nyní pro řecké finanční ústavy jediným zdrojem peněžní likvidity.

Rozhodnutí ECB bude částečně založeno na tom, zda promeškanou splátku MMF definují ratingové společnosti jako platební neschopnost, soudí WSJ. To není jisté vzhledem k tomu, že fond je prioritní věřitel, tedy takový, jehož závazky musí být v případě bankrotu přednostně splacené, a nevlastní žádné obchodovatelné cenné papíry vydané Řeckem. ECB proto nemusí okamžitě zastavit financování řeckých bank, i když další půjčování bankám může být rizikové.

ECB každý týden rozhoduje, zda umožní řecké centrální bance zvýšit strop úvěrů z ELA, které pak může poskytnout řeckým bankám. Pokud však budou dvě třetiny rady guvernérů ECB proti, mohou rozhodnutí o prodloužení poskytování úvěrů z ELA pro řecké banky zablokovat.

Ještě do konce června, pokud nebude v dohledu kompromisní dohoda, může být Řecko a zbytek eurozóny v pokušení zavést v Řecku kontrolu kapitálu, aby se zabránilo jeho odlivu ze země.

Vypršení platnosti dohody o záchranném programu a prodlení se splácením MMF může také způsobit, že ECB usoudí, že bankrot je čím dál tím pravděpodobnější. ECB pak pravděpodobně bude chtít vyšší záruky za půjčky z ELA. Tyto záruky tvoří řecké státní dluhopisy. Konec platnosti smlouvy také zvyšuje riziko, že by ECB mohla dospět k závěru, že řecké banky nejsou solventní. ECB může poskytovat úvěry pouze solventním bankám výměnou za způsobilé záruky.

Desátého července pak musí Řecko splatit státní pokladniční poukázky, tedy krátkodobé státní dluhopisy, za dvě miliardy eur. Pokud ECB odmítne zvýšit strop pro úvěry z ELA a zpřísní pravidla pro poskytnutí těchto úvěrů, nebudou mít řecké banky dostatek peněz na to, aby pomohly vládě reinvestovat tyto dluhopisy. Řecké banky jsou v současnosti jediným kupujícím řeckého dluhu.

Problémy se dále mohou zhoršit 17. července, kdy vláda musí splatit další poukázky za jednu miliardu eur.

Promeškáním těchto plateb bude již země skutečně v platební neschopnosti, i když nesplacením peněz MMF by Řecko mohlo získat peníze na splacení těchto poukázek.

Řecko musí 20. července splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní ECB. Bez uvolnění peněz ze záchranného programu nebudou mít pravděpodobně Atény dostatek financí, aby ECB dluh splatily a mohly by být zcela odstřižené od vnějšího financování, upozorňuje WSJ. V tuto chvíli bude dalším krokem rozhodnutí, zda odejít z eurozóny.

Pokud Evropa najde způsob, jak udržet Řecko v eurozóně, mohlo by to udržet na uzdě paniku na trhu a poskytnout řecké vládě další šanci na dohodu. Evropa se také bojí precedensu. Pokud by Řecko opustilo eurozónu, investoři a další by viděli, že členství v eurozóně není nezrušitelné a zvýšilo by to pravděpodobnost, že mohou následovat i další.

Teoreticky by Řecko mohlo zbankrotovat, říct "odcházíme" a začít okamžitě tisknout drachmy. Ale pokud se pokusí vytrvat, například vydáním paralelní měny a zavedením kontroly kapitálu při zachování eura jako zákonného platidla, může trvat ještě několik měsíců, než tato situace skončí.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal

Čtěte více

• Několik členů Fedu je připraveno začít uvažovat o změně měnové politiky
  Členové měnového výboru centrální banky USA (Fed) byli na dubnovém zasedání ohledně výhledu oživení americké ekonomiky obezřetně optimističtí. Několik jich podle zápisu z jejich posledního zasedání naznačilo, že budou připraveni začít uvažovat o změně měnové politiky v případě pokračujícího pokroku v ekonomickém oživení. Nejnovější statistické údaje však již tuto situaci mohly změnit, napsala agentura Reuters.
• Několik evropských zemí protestuje proti obnovení misí MMF v Rusku
  Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.
• Několik významných čínských firem se hodlá stáhnout z akciového trhu v USA
  Několik významných čínských státních společností, včetně ropných firem Sinopec a PetroChina, dnes představilo plány na odchod z akciového trhu ve Spojených státech. S odvoláním na prohlášení jednotlivých podniků o tom informovala agentura Reuters. Mezi takové společnosti patří i hliníkárenský gigant Aluminium Corporation of China (Chalco) a pojišťovací společnost China Life Insurance.
• Některé bankovní pobočky v Řecku otevřou
  Řecko ve středu obnoví provoz tisícovky bankovních poboček kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty...
• Některé banky neprojdou zátěžovými testy
  Některé evropské banky neprojdou zátěžovými testy, které mají zjistit, zda jsou finanční instituce schopné...
• Některé německé automobilky navrhují státní příspěvek na auta
  Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom dnes agentura DPA.
• Některé německé firmy přestávají platit za nájem prostor
  Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za své prodejní prostory. Jako jeden z prvních tak učinil výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas, následoval obuvní řetězec Deichmann, a podle dnešních informací magazínu Spiegel tento krok udělal i řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof.
• Některé státy EU viní z neúspěšných jednání v Bruselu Nizozemsko
  Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters.
• Někteří investoři přivítali rozhodnutí Tesly nepřijímat platby v bitcoinech
  Někteří investoři amerického výrobce elektromobilů Tesla přivítali jeho rozhodnutí přestat přijímat platby v nejznámější kryptoměně bitcoin. Informovala o tom agentura Reuters. Změnu postoje Tesly k bitcoinu tento týden oznámil šéf podniku Elon Musk, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty této měny.
• Někteří ministři uvažují o plánu B pro Řecko
  Někteří ministři financí eurozóny včera poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko...
• Nelze prý vyloučit další letošní zvýšení sazeb
  V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
• Němci hodnotí členství v EU nejlépe v historii
  Zatímco se Británie rozhodla opustit Evropskou unii, Němci hodnotí evropské společenství nejlépe v historii...
• Němci mají rekordní důvěru v euro
  Navzdory pokračujícím problémům v eurozóně roste důvěra Němců v euro. Podle posledního průzkumu...
• Němci se brání ostré americké kritice své ekonomické politiky
  Němečtí konzervativci kancléřky Angely Merkelové odmítli středeční ostrou americkou kritiku německé ekonomické politiky, která je podle Washingtonu založena jednostranně na vývozu a škodí tím ostatním. Sociálnědemokratická strana SPD, s níž nyní jednají konzervativci o vládní koalici, ale uznává, že největší evropská ekonomika musí pro podporu domácí poptávky dělat více.
• Němci se letos nejvíce bojí inflace, strach z ní má 67 procent obyvatel
  Na 67 procent Němců má strach z rostoucích nákladů na potraviny a energie, zatímco loni měl takovéto obavy každý druhý. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnost R+V Versicherung. Ta zjistila, že z finančních a hospodářských nejistot mají Němci výrazně větší strach než z přírodních katastrof a extrémních výkyvů počasí nebo z celosvětového růstu moci autoritářských režimů.
• Němci se letos nejvíce bojí rostoucích cen a migrace
  Němci mají letos největší obavy kvůli stoupajícím cenám a následkům migrace. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnosti R+V Versicherung. Podle ní je ale průměrný strach ve společnosti ve srovnání s předchozím rokem o něco nižší.
• Němci se mnohem víc obávají Trumpa než koronaviru
  Němci se mnohem více obávají politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa než koronaviru. Obavu, že přičiněním šéfa Bílého domu bude svět nebezpečnější, umístilo na první místo žebříčku obav 53 procent dotázaných v průzkumu, který v červnu a červenci provedla pojišťovna R+V Insurance Group.
• Němci schvalují pomoc Řecku
  Víc než polovina Němců podporuje záchranný program, na němž se dohodli představitelé Řecka a eurozóny...
• Němci si přejí odchod Řecka z eurozóny
  Většina Němců si přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky...
• Němci Španělsku pomohou s podporou firem
  Španělsko a Německo se dohodly na vzniku společného programu, jehož smyslem je podpořit investice...