Němci se letos nejvíce bojí inflace, strach z ní má 67 procent obyvatel

Na 67 procent Němců má strach z rostoucích nákladů na potraviny a energie, zatímco loni měl takovéto obavy každý druhý. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnost R+V Versicherung. Ta zjistila, že z finančních a hospodářských nejistot mají Němci výrazně větší strach než z přírodních katastrof a extrémních výkyvů počasí nebo z celosvětového růstu moci autoritářských režimů.

"Úzkostlivý pohled do peněženek rychle zvyšuje finanční obavy. Celkově pak mají lidé mnohem větší obavy než před rokem," řekl vedoucí výzkumu Grischa Brower-Rabinowitsch. Poukázal na to, že index strachu, který je průměrem všech sledovaných kategorií obav, vzrostl meziročně o šest procentních bodů a nyní je s hodnotou 42 procent na nejvyšší úrovni za poslední čtyři roky.

Zatímco loni se Němci nejvíce obávali zvyšování daní a snižování dávek kvůli pandemii nemoci covid-19 a předloni kontroverzní politiky tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, letos se na vrchol žebříčku strachu dostaly rychle rostoucí náklady na život. Podobně vysokou obavu ze zdražování životních nákladů měli Němci naposledy v roce 2010.

Například terorismus, který anketě v Německu vévodil v letech 2016 a 2017, se letos mezi deset největších strachů vůbec nedostal. Finanční obavy tak letos v hodnocení zcela převládly. "Cenová spirála děsí obyvatelstvo všech vrstev. Platí to pro bohaté i chudé respondenty, mladé i staré, muže či ženy a pro příznivce všech politických stran napříč spolkovými zeměmi," řekl politolog Manfred Schmidt z univerzity v Heidelbergu.

Brower-Rabinowitsch na tiskové konferenci poukázal na to, že meziroční nárůst obavy z životních nákladů o 17 procentních bodů na zmíněných 67 procent je pozoruhodný. Podobně výrazný nárůst v této kategorii společnost R+V Versicherung zaznamenala v roce 1993, kdy se Německo vyrovnávalo s hospodářskými dopady po znovusjednocení země. Strach z inflace tehdy zrychlil z 29 na 57 procent. Loni se pak podle studie inflace obávalo 50 procent dotazovaných.

Německo se nyní potýká s hospodářskými následky ruské invaze na Ukrajinu, zejména pak s energetickou krizí, která dramaticky zdražila náklady na energie. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září podle dnešní konečné zprávy statistického úřadu zrychlilo na deset procent ze srpnové hodnoty 7,9 procenta. Pro celý letošní rok pak vláda očekává růst inflace o osm procent.

Druhou největší obavou Němců po vysokých nákladech na potraviny a energie je strach z toho, že bydlení se v Německu stane finančně nedostupné. Na třetím místě skončila obava ze zhoršující se hospodářské situace, čtvrté jsou starosti kvůli vysokým daním a omezování příspěvků a páté obavy daňových poplatníků z dluhové krize Evropské unie.

Největší nefinanční obavou je se 49 procenty strach z přírodních katastrof, který je na šesté příčce. Sedmé jsou obavy z růstu moci autoritářů a osmý je strach z klimatických změn. Na deváté, respektive desáté příčce pak skončily obavy, že země se nevyrovná s přílivem běženců a že politici své úkoly nezvládnou.

Studie je výsledkem průzkumu veřejného mínění mezi zhruba 2400 Němci staršími 14 let. Průzkum se uskutečnil mezi červnem a srpnem letošního roku. Společnost R+V Versicherung přehled největších obav Němců sestavuje 30 let, poprvé s ním začala v roce 1992.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Některé německé automobilky navrhují státní příspěvek na auta
  Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom dnes agentura DPA.
• Některé německé firmy přestávají platit za nájem prostor
  Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za své prodejní prostory. Jako jeden z prvních tak učinil výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas, následoval obuvní řetězec Deichmann, a podle dnešních informací magazínu Spiegel tento krok udělal i řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof.
• Některé státy EU viní z neúspěšných jednání v Bruselu Nizozemsko
  Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters.
• Někteří investoři přivítali rozhodnutí Tesly nepřijímat platby v bitcoinech
  Někteří investoři amerického výrobce elektromobilů Tesla přivítali jeho rozhodnutí přestat přijímat platby v nejznámější kryptoměně bitcoin. Informovala o tom agentura Reuters. Změnu postoje Tesly k bitcoinu tento týden oznámil šéf podniku Elon Musk, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty této měny.
• Někteří ministři uvažují o plánu B pro Řecko
  Někteří ministři financí eurozóny včera poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko...
• Někteří politici prý uvažují o řeckém krachu
  Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli nevykazují téměř žádné známky pokroku a někteří evropští politici...
• Nelze prý vyloučit další letošní zvýšení sazeb
  V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
• Němci hodnotí členství v EU nejlépe v historii
  Zatímco se Británie rozhodla opustit Evropskou unii, Němci hodnotí evropské společenství nejlépe v historii...
• Němci mají rekordní důvěru v euro
  Navzdory pokračujícím problémům v eurozóně roste důvěra Němců v euro. Podle posledního průzkumu...
• Němci se brání ostré americké kritice své ekonomické politiky
  Němečtí konzervativci kancléřky Angely Merkelové odmítli středeční ostrou americkou kritiku německé ekonomické politiky, která je podle Washingtonu založena jednostranně na vývozu a škodí tím ostatním. Sociálnědemokratická strana SPD, s níž nyní jednají konzervativci o vládní koalici, ale uznává, že největší evropská ekonomika musí pro podporu domácí poptávky dělat více.
• Němci se letos nejvíce bojí rostoucích cen a migrace
  Němci mají letos největší obavy kvůli stoupajícím cenám a následkům migrace. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnosti R+V Versicherung. Podle ní je ale průměrný strach ve společnosti ve srovnání s předchozím rokem o něco nižší.
• Němci se mnohem víc obávají Trumpa než koronaviru
  Němci se mnohem více obávají politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa než koronaviru. Obavu, že přičiněním šéfa Bílého domu bude svět nebezpečnější, umístilo na první místo žebříčku obav 53 procent dotázaných v průzkumu, který v červnu a červenci provedla pojišťovna R+V Insurance Group.
• Němci schvalují pomoc Řecku
  Víc než polovina Němců podporuje záchranný program, na němž se dohodli představitelé Řecka a eurozóny...
• Němci si přejí odchod Řecka z eurozóny
  Většina Němců si přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky...
• Němci Španělsku pomohou s podporou firem
  Španělsko a Německo se dohodly na vzniku společného programu, jehož smyslem je podpořit investice...
• Němci uznali virtuální měnu bitcoin
  Německé ministerstvo financí uznalo virtuální měnu bitcoin, kterou považuje za "soukromé peníze"...
• Němci už Řecko odepsali, v eurozóně je nechtějí
  Pouze čtvrtina obyvatel Německa si myslí, že by Řecko mělo zůstat v eurozóně anebo dostávat další finanční pomoc...
• Němci vydělali na krizi v eurozóně desítky miliard eur
  Německo vydělalo na krizi v eurozóně desítky miliard eur. Napsal to ve svém aktuálním vydání magazín Der Spiegel...
• Němci vyhlásili méně osobních bankrotů
  Počet osobních bankrotů v Německu klesl v letošním prvním pololetí na nejnižší úroveň od roku 2005. Vyplývá to ze studie analytické společnosti Crifbürgel. Podle ní muselo insolvenci vyhlásit 45.145 osob, což je o 13,2 procenta méně než ve stejné době loni. Příznivý trend způsobuje hlavně nízká nezaměstnanost a růst příjmů obyvatel.
• Německá a nizozemská centrální banka měly loni mnohamiliardové ztráty
  Německá a nizozemská centrální banka dnes vykázaly za loňský rok mnohamiliardové ztráty. Očekávají další finanční potíže, což naznačuje, že v příštích letech pravděpodobně nebudou vyplácet dividendy do státní pokladny, napsala agentura Reuters. Německá centrální banka loni prodělala 21,6 miliardy eur (547,6 miliardy Kč), a přišla tak o téměř všechny své rezervy. Její nizozemský protějšek vykázal ztrátu 3,5 miliardy eur. Česká národní banka (ČNB) naopak loni vykázala podle předběžných údajů zisk 55,2 miliardy korun.