V sobotu jsem byl na jedné návštěvě. Protože se dalo předpokládat, že by mohlo dojít i na nějaký ten alkohol, jel jsem pro jistotu vlakem. Je to kousek za Brnem, takže žádná velká výprava, 15 minut ve vlaku a byl jsem u cíle. Návštěva proběhla, jak měla a já se vydal na zpáteční cestu. Po příjezdu do Brna, sotva jsem vstoupil před nádražní budovu, začal padat déšť. Pár kapek, které po několika krocích přešly v déšť vydatnější. A teď jsme u té zápletky. Protože jsem chytrý, celý den jsem měl u sebe deštník. Otevřel jsem ho tedy a to už začala opravdová průtrž. Protože se k ní přidal i velký vítr, zaparkoval jsem se blízko konce budov, které mě před tímto větrem chránili a postával tam s otevřeným deštníkem. Pěkně v závětří, přičemž jsem slyšel každou kapku, která do deštníku narazila. Stojím a dívám se, jak kolem mě prochází lidé, kteří jsou, jak se hezky česky říká durch. Říkám si, to jsem chytrý kluk, že mám deštník, aniž bych se těm ostatním, i třeba jen v duchu posmíval. Nakonec, já měl ten deštník u sebe jen proto, že se mi kdysi taková věc stala už asi milionkrát.
Atak si tam stojím, sto metrů od nádraží vlakového a sto metrů od nádraží autobusového a jsem na sebe pyšný. Přemítám, jak dlouho může tato průtrž trvat, když najednou přišel silný poryv větru a otočil mi deštník takovým způsobem, že mi polámal dva dráty. No a najednou jsem na tom byl jako všichni ostatní. Pár vteřin jsem uvažoval co dál. Stát a mít jistotu, že budu durch, nebo uběhnout sto metrů pod obří střechu autobusového nádraží. Rozhodnutí padlo rychle s výsledkem, doběhnu pod střechu. Po deseti metrech jsem pochopil, co prožívali všichni ti nešťastníci, kteří defilovali přede mnou, když já tam hrdě stál, ještě s deštníkem. Po uběhnutí těch sta metrů jsem stál jako zmoklá slepice s desítkami dalších lidí, zachráněn střechou autobusového nádraží a nadával si, že kdybych jel autem, tak se mi to nestalo. Avšak když přešlo první rozčarování, musel jsem se začít smát. Pod tou střechou totiž stály desítky promočených lidí, kteří neměli deštník a dívali se, s lehkým pousmáním, na jednoho blbce, který jako jediný ten deštník v ruce držel, přesto byl stejně mokrý jako oni.
Jak jsem řekl, nikdy se neposmívám a snažím se být vědom toho, že pět minut umí zcela obrátit situaci, jak je v názvu tohoto příspěvku. I v tradingu může z úspěšného chytráka udělat pět minut hlupáka se záporným výsledkem. Proto je občas dobré dostat podobnou lekci.
Michal Uma
