Umění akvizic
Murphy při akvizicích nehledal sektorovou diverzit, právě naopak. Investoval do, toho čemu rozuměl nejvíc a to televizní a rozhlasové stanice. Trpělivě nakupoval jednu stanici po druhé, aby získal velký podíl na trhu. Po nákupu stanice se ji vždy snažil podle stejného modelu zefektivnit. Tato móda akvizic se stala velmi populární v devadesátých letech, ale z dlouhodobého hlediska neslavila úspěch. Po roce 2000 se hodně firem vyznávajících akviziční filosofii zhroutilo pod váhou velkého zadlužení.
Murphyho styl byl však jiný. Nešlo o to kupovat všechny potenciální zajímavé firmy a fúzovat s nimi. Murphy před kvantitou dával přednost kvalitě. Vybíral si opravdu jen ty stanice, které mu dávaly smysl pro jeho investiční záměr. Další zajímavou vlastností Murphyho bylo, že jakmile se dostal k větším finančním částkám, neváhal a nakupoval akcie svých vlastních společností. Víru ve svůj styl managementu neváhal podpořit z vlastních prostředků.
Znalost prostředí
Pro současného investora je Murphyho příklad především ve znalosti prostředí, do kterého investujeme. Dnes je obecně trend kupovat akcie bez specifických znalostí. Technická analýza nás může často oklamat, že je možné pomocí grafu porozumět všemu a koupit cokoli jen na základě znalosti grafu. Murphy upřednostňoval jeden obor, kterému rozuměl. Každý investor, zvlášť pokud investuje dlouhodobě, by si postupem času měl osvojit jeden obor, ve kterém se opravu vyzná. Není důležité se hnát za každou investiční příležitostí, která vyjde z velké části díky náhodě. Dlouhodobě výnosnější model je založen na promyšlených a dlouhodobých investicích. Abychom jej mohli aplikovat, je důležité znát velmi dobře obor, ve kterém daná firma podniká. Sebevzdělávaní je tak nekončící proces.
Matěj Široký