Vysoké ceny energie
Svaz průmyslu letos čeká růst HDP 1,2 pct
18.11.2024 Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) letos očekává ekonomický růst 1,2 procenta, příští rok jeho zrychlení na 2,7 procenta. Jeho dnes zveřejněná prognóza je pro letošek i rok 2025 optimističtější než predikce ministerstva financí i České národní banky (ČNB). Průměrnou inflaci letos SP ČR očekává 2,5 procenta, v příštím roce podle něj růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,2 procenta.
Český HDP ve 2Q vzrostl o 0,4 pct., podle analytiků ho brzdí průmysl
30.07.2024 Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Údaje o hospodářském vývoji dnes zveřejnil i Eurostat, podle kterého ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Analytici: Oživování ekonomiky je jen pozvolné
30.07.2024 Oživování české ekonomiky pokračuje jen pozvolna, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). HDP meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Analytici očekávají, že za celý letošní rok česká ekonomika vzroste zhruba o jedno procento.
DIHK: Největším rizikem pro firmy v SRN zůstávají vysoké ceny energie a surovin
23.05.2023 Německé firmy nadále považují za největší riziko pro své podnikání vysoké ceny energie a surovin. Jejich obavy však v tomto směru polevují, čím dál více je naopak trápí nedostatek pracovních sil a růst mzdových nákladů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
ECB podle své šéfky možná zvýší úroky na úroveň omezující hospodářský růst
21.09.2022 Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to včera podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.
IMFC: Vysoké ceny energie by neměly zpomalit boj s klimatickými změnami
15.10.2021 Vysoké ceny energie by neměly sloužit jako omluva pro zpomalení přechodu k čistým energetickým zdrojům v rámci boje proti klimatickým změnám. Uvedla to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová, která je předsedkyní Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC). Ten určuje strategii Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Další články k tématu Vysoké ceny energie
Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné
27.03.2024 Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022
30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.
Hlavním motorem inflace v Německu jsou ceny energií, uvedli statistici
13.07.2022 Hlavním motorem inflace v Německu jsou vysoké ceny energií, bez jejich započítání by meziroční růst spotřebitelských cen v červnu činil 4,2 procenta. Dnes to v konečné zprávě o vývoji červnové inflace uvedl německý statistický úřad Destatis. Tempo inflace v červnu zpomalilo na 7,6 procenta z květnové hodnoty 7,9 procenta, podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v červnu klesla z 8,7 na 8,2 procenta.
Slábnoucí poptávka se promítá v nižší aktivitě i cenových tlacích
31.08.2022 V srpnu podle našich odhadů došlo k poklesu jak v průmyslové produkci, tak i v maloobchodních tržbách. V průmyslu bude působit zejména slábnoucí poptávka a celozávodní dovolené v automobilovém odvětví. Slabší kupní síla domácností vlivem vysoké inflace a nízký spotřebitelský sentiment by měly negativně dopadnout na maloobchodní tržby, které tak v červenci zřejmě meziměsíčně klesly o 0,7 %. Po překvapivě výrazném zpomalení inflace v červenci čekáme, že růst spotřebitelských cen bude pokračovat v meziměsíčním zpomalování. Nicméně meziročně stoupne o trochu výše z červencových 17,5 % na 17,7 % v srpnu. Velká nejistota však přetrvává s ohledem na přeliv vysokých cen energií. Předpokládáme, že ČNB i ve světle stále vysoké inflace na záříjovém zasedání opět zvolí stabilitu sazeb a ponechá klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na 7 %.
Oživení průmyslové produkce i maloobchodních tržeb
05.10.2022 Druhý prázdninový měsíc byl pravděpodobně ve znamení solidního růstu tuzemské ekonomiky. Maloobchodní tržby podpořila výplata jednorázové finanční pomoci domácnostem s dětmi, stejně tak i dočasný nárůst spotřebitelského sentimentu. Tržby bez aut se tak podle našeho odhadu zvýšily meziměsíčně o 2,3 % (SA). Rostly ale i prodeje automobilů. Jejich výroba v důsledku lépe fungujících dodavatelských řetězců během letních měsíců výrazně ožila. To podle nás přispělo k srpnovému meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce o 0,5 % (SA). Na energeticky náročná průmyslová odvětví však silně dopadají vysoké ceny energií. Sezonně očištěný meziměsíční růst spotřebitelských cen v září pravděpodobně setrval na úrovni z předchozího měsíce, kdy činil 0,7 %. Meziroční inflace by se měla druhý měsíc v řadě snížit, a to ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %.
Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc
26.06.2023 Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Německo pomůže firmám, na které doléhají vysoké ceny energií, řekl ministr
18.01.2022 Německo pomůže firmám, na které doléhají vysoké ceny energií a kde hrozí problémy energeticky náročným odvětvím. Řekl to dnes ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Vláda si ale podle něj pohlídá, aby firmám neplatila až příliš, uvedla agentura Reuters.
⛽Trhy zasiahla energetická kríza
28.09.2021 Genézu súčasnej energetickej krízy je potrebné hľadať v predchádzajúcich rokoch v politikách zameraných na zníženie obrovských emisií oxidu uhličitého do atmosféry. Svet chcel ustúpiť od používania uhlia a zameral sa na nízkoemisné zdroje energie, akými sú plyn alebo obnoviteľné zdroje energie. K tomu všetkému pridávame brexit, ktorý má obrovský vplyv na súčasnú bláznivú situáciu vo Veľkej Británii, ekonomické spomalenie spôsobené koronavírusom, ktoré viedlo len k dočasnému zníženiu dopytu po energetických zdrojoch a kľúčový a najmenej predvídateľný faktor - počasie.
Fundamentální analýza akciových trhů – komoditní trhy a jejich vliv na akcie (7. díl)
07.06.2024 Článek vysvětluje, co jsou komoditní trhy a jak fungují. Popisuje, jak ceny komodit ovlivňují různé sektory, jako energetiku a průmysl, a jak se tyto trhy prolínají s akciovými trhy, ovlivňují inflaci a úrokové sazby. Článek také zahrnuje metriky pro hodnocení dopadu komodit na akciové trhy a případovou studii o vlivu cen ropy na energetický sektor.
DPA: Německo chce v příštím roce dát na regulaci cen energií 83 miliard eur
07.11.2022 Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.
Související klíčová slova:
Dominik Rusinko | Pozitivní vliv | Spolkový statistický úřad | Životní prostředí | Tempo růstu | Míra úspor | Tuzemská ekonomika | Český statistický úřad | Lagardeová | Svaz průmyslu a dopravy ČR | Růst průmyslové produkce | Ekonomické analýzy | Meziroční míra inflace v eurozóně | ČSÚ | Analýzy | Varovný signál | Zbrojní průmysl | Hrubý domácí produkt (HDP) | ČSOB | Výhled | Svaz průmyslu | Výkon | Oživování ekonomiky | Průmysl | Inflace | ECB Christine Lagardeová | Domácnosti | Švédská ministryně financí | Bohuslav Čížek | Vice | Inflace v eurozóně | Analytici | Výkonná ředitelka | Deloitte | Poptávka | Analytik ČSOB | PwC | Ekonomiky | Průmyslová produkce | Politika | Očekávání | MMF Kristalina Georgievová | Války na Ukrajině | Překážky | Růst | Kristalina Georgievová | Výpadky | Německé firmy | Prognóza | Evropské ekonomiky | Úrokové sazby | Meziroční růst | Trh | Problémy | Společnosti | MMF | Viceprezident | Posílení | Vít Hradil | Unie | Christine Lagardeová | IEA | Martin Jahn | Statistický úřad | Podnikání | 3М | Meziroční míra inflace | Hlavní ekonom | Hlavní ekonomka | Ekonomika Evropské unie | Výdaje | Růst HDP | Ekonomka MMF | Vývoj | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Konkurenceschopnost | Hlavní ekonomka MMF | Šéfka ECB | Liberty Ostrava | Gita Gopinathová | Konflikt na Ukrajině | Rok 2025 | Ekonomický sentiment | Sazby | Úrok | Investovat | Ekonomické oživení | Firmy | Svaz průmyslu a dopravy | Vyšší ceny | Magdalena Anderssonová | IMFC | ČSOB Dominik Rusinko | Rizika | Vysoké ceny | Růst ekonomiky | Ředitelka | Ministerstvo financí | Bankovní asociace | Ekonomický růst | Český statistický úřad (ČSÚ) | Zdražování energie | Hospodářské politiky | Riziko | Analytik | Německá ekonomika | Ceny | Pokles | Šéfka ECB Christine Lagardeová | Války | Centrální banka | Predikce | Německé ekonomiky | Spotřeba domácností | Ceny energií | ČNB | Úroky | Eurostat | Růst inflace | Údaje | Naše ekonomika | Růst spotřebitelských cen | Prudký růst inflace | Situace | HDP | Ekonom | Ekonomka | Míra inflace v eurozóně | ČTK | Odhad letošního růstu | Podniky | Český HDP | Ceny energie | Reuters | Míra inflace | Investice | Regulace | Cyrrus | Hospodářství | DIHK | Hospodářský růst | Signál | Energie | Investiční | Míra | Firemní investice | Asociace | Hrubý domácí produkt | Fatih Birol | Zvýšení úrokových sazeb | JDE | Německá vláda | Německo | Česká ekonomika | Výhledy | Ekonomika | Banky | Vlády | Zlepšení | ČR | Zvyšování úroků | Jakub Seidler | Prudké zdražování | Ministryně financí | Sentiment | Investoři | Růst hrubého domácího produktu | Základní úrok | Zdražování | Vývoj průmyslu | Pokles HDP | Tempo růstu spotřebitelských cen | Hospodářské oživení | Evropská centrální banka | ECB | Německé podniky | ROCE | Pracovní síly | Uhlí | Banka | Domácí poptávka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | Obchodování | ČTK | Růst | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot