Berlín: Dohoda s Řeckem se čekat nedá

Dosažení dohody mezi Řeckem a ministry financí eurozóny o uvolnění zbylých peněz ze záchranného balíku se na zasedání eurozóny na konci příštího týdne očekávat nedá. Řekl to včera německý ministr financí Wolfgang Schäuble a potvrdili to i někteří další představitelé zemí eura. Řecku povážlivě docházejí peníze a bez získání dalších miliard eur od věřitelů mu hrozí státní bankrot.

"Nikdo nemá tušení, jak bychom mohli dosáhnout dohody," řekl Schäuble po příletu do Spojených států, kde se zúčastní jarního zasedání světových finančních institucí. Podle agentury Reuters dodal, že nová řecká vláda vedená radikální levicí "zlikvidovala" všechen ekonomický pokrok, kterého Atény dosáhly od roku 2011. Předtím se ohledně možnosti dohody na schůzce v Rize vyjádřila skepticky i mluvčí spolkového ministerstva financí.

Řecká vláda i její mezinárodní věřitelé dávají stále najevo, že 24. dubna v Rize je nutné dosáhnout alespoň náčrtu dohody o řeckém programu reforem, který je podmínkou uvolnění zbylých úvěrů. Atény však stále nedodaly plán, který by věřitelé považovali za přijatelný.

Německý tisk v úterý psal, že Řecko s euroskupinou v Rize nedosáhne dohody o uvolnění 7,2 miliardy eur v rámci prodlouženého záchranného programu. Deník Handelsblatt uvedl, že podle místopředsedy Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise se euroskupina zaměří jen na konstatování vývoje jednání. Dombrovskis už v pondělí řekl, že Řecko nevypracovává a nezavádí požadované strukturální reformy dostatečně rychle a že už zbývá jen málo času do chvíle, kdy Atény zůstanou zcela bez finančních prostředků.

Schäuble ve včerejším vystoupení v newyorské Radě pro zahraniční vztahy naznačil, že eurozóna by se mohla s případným bankrotem Řecka vyrovnat. Uvedl, že finanční trhy jsou již připraveny ohledně Řecka na "všechny eventuality" a ostatní země eurozóny nepociťují na trzích dluhopisů žádné známky možné nákazy řeckými potížemi.

Také slovenský ministr financí Peter Kažimír vyjádřil pochyby o možnosti dosáhnout v Rize dohody. "Vzhledem k tomu, kolik času jsme už ztratili, jsem skeptický," řekl Kažimír novinářům po zasedání slovenské vlády.

Řecký premiér Alexis Tsipras, který vyhrál lednové volby se slibem ukončení úspor, není ochoten k politicky citlivým reformám důchodového systému a pracovních trhů, na nichž se už dohodl jeho konzervativní předchůdce. Podle zdrojů Reuters z Bruselu nyní EU tlačí Atény místo toho k liberalizaci trhů zboží a služeb, které se dají zavést poměrně rychle.

Podle informovaných zdrojů dojdou řecké vládě rezervy po 20. dubnu. Vláda si podle nich může ještě pár týdnů vypomáhat jednorázovými opatřeními, zejména stahováním hotovostních rezerv státních podniků. Bez brzké dohody s eurozónou ale budou Atény nuceny vybrat si mezi tím, zda na konci měsíce vyplatí mzdy a důchody v sumě asi 1,6 miliardy eur, nebo uhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) příští měsíc další splátku dluhu.

Do Washingtonu u příležitosti zasedání MMF dorazí rovněž řecký ministr financí Janis Varufakis. Sejde se tam mimo jiné s prezidentem USA Barackem Obamou a šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim, uvedl Varufakisův úřad.

Zdroj: Reuters, ČTK, Handelsblatt, EK

Související články

Euroskupina prý neschválí pomoc Řecku
Ministři financí zemí eurozóny neschválí na svém zasedání 24. dubna v Rize výplatu 7,2 miliardy eur Řecku...

Čtěte více

• Bělorusko oznámilo, že kvůli sankcím nedokáže splácet zahraniční dluh
  Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
• Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček
  Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.
• Bělorusko potřetí v týdnu snížilo kurz rublu
  Běloruská centrální banka potřetí tento týden snížila oficiální kurz své měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 1,4 procenta. Uvedla to dnes agentura Reuters. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku.
• Bělorusko se připravuje na měnový manévr
  Bělorusko se připravuje na citlivý měnový manévr, vyvolaný vysokou inflací a dopady finanční krize v Rusku, zemi...
• Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 firmách
  Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.
• Ben Bernanke byl předsedou Fedu v letech 2006-2014
  Americký ekonom Ben Bernanke, který 13. prosince oslaví sedmdesátiny, byl v letech 2006-2014 předsedou rady guvernérů Federálního rezervního systému USA (Fed). Fedu předsedal během finanční krize z let 2008-2009, za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy. Časopis Time jej v roce 2009 vyhlásil osobností roku, v roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.
• Ben Bernanke před kongresem a EUR/USD
  Po včerejším projevu šéfa Fedu Bena Bernankeho se na trhy vrátila averze k riziku.
• Benda: ČNB očekává další zpevňování koruny
  Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
• Benda: Současné situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb
  Současné ekonomické situaci by podle člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy odpovídalo zvýšení úrokových sazeb. Důvodem jsou podle něj domácí tlaky na růst inflace a zároveň skutečnosti, že vývoj v zahraničí zřejmě bude proti dřívějším očekáváním lepší. Benda byl jedním ze dvou centrálních bankéřů, kteří ve čtvrtek 7. listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
• Berlín a Paříž žádají rychlé řešení pomoci pro Řecko
  Německá kancléřka Angela Merkelová včera večer spolu s francouzským premiérem...
• Berlín: EU stále čeká na řecký plán reforem
  Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem...
• Berlín chce podporovat nové investice
  Německá vláda zvažuje, jak podpořit dodatečné investice, omezit byrokracii a investovat do budoucnosti...
• Berlín chce prodloužit většinu opatření proti nákaze do 3. května
  Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.
• Berlín chystá balík deseti mld. eur pro firmy stižené restrikcemi
  Balík deset miliard eur (přes 274 miliard Kč) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Berlín i Paříž podporují návrh na zavedení minimální firemní daně 21 procent
  Ministři financí Francie a Německa podporují návrh Spojených států, aby ve světě existovala minimální firemní daň 21 procent. Řekli to dnes v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko.
• Berlín pochybuje o brzké dohodě s Řeckem
  Německá vláda má rostoucí pochybnosti o tom, že se nový záchranný program pro Řecko podaří sjednat do 20. srpna, kdy musejí Atény splatit 3,2 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB). Předpokládá proto, že Řecko bude potřebovat další překlenovací půjčku. Informoval o tom německý list Bild s odvoláním na vládní zdroje.
• Berlín: Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří
  Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to dnes prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně.
• Berlín prodlouží opatření proti dopadům pandemie na ekonomiku
  Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Berlín prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým krizí
  Německá vláda prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým koronavirovou krizí. Přímé platby, které nemusejí vracet, budou dostávat až do konce června příštího roku, uvedla dnes německá ministerstva financí a hospodářství. Původně byl tento druh pomoci plánován jen do konce letošního roku.
• Berlín prý zvažuje zpoplatnit Británii přístup na unijní trh
  Británie by po odchodu z Evropské unie mohla získat přístup na jednotný unijní trh za poplatek. Navrhuje to interní zpráva německého ministerstva financí, k níž se dostal magazín Focus. Informovala o tom agentura Reuters, které se mluvčí ministerstva odmítl k této záležitosti vyjádřit.