Berlín: Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří

Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to dnes prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně.

V mnoha ohledech se východ Německa výrazně přiblížil či dokonce srovnal s celoněmeckým průměrem. Například otázku výše mezd už zmocněnec nevidí jako problém nových spolkových zemí, neboť strukturálně silné i slabé regiony jsou i na severu a jihu. "Už to není čistě východoněmecké téma," řekl. Za pozitivní pak označil to, že hrubý domácí produkt (HDP) se na východě od roku 1990 zečtyřnásobil, čímž překonává mnohé evropské regiony nejen na východě Evropské unie, ale i na západě.

Velmi dobře si podle Wanderwitze východ počíná v rozvoji infrastruktury, a to nejen dopravní, ale také energetické či zdravotnické. Srovnává se i produktivita práce či úroveň důchodů. "I když nejsme na 100 procentech, tak třeba u důchodů jsme přesáhli 97 procent," řekl. Poukázal zároveň na to, jak v roce 1990 vypadala startovní čára, kdy produktivita zanikající Německé demokratické republiky (NDR) byla v porovnání se západní spolkovou republikou 37procentní a úroveň mezd poloviční.

Výkon ekonomiky nových spolkových zemí, tedy NDR, i se započítáním kdysi rozděleného Berlína, dosahuje nyní 79,1 procenta spolkového průměru. Podle loňské výroční zprávy o jednotě Německa to bylo o čtyři procentní body méně. Příjmy východních domácností pak dosahují 88,3 procenta celoněmeckého průměru.

Východ země se od samého začátku potýkal s odchodem mladých lidí na západ za lépe placenou prací. Následky tohoto odlivu by podle Wanderwitze mohli pomoci napravit například Poláci, kteří z vlasti odešli do Británie a nyní kvůli brexitu nebudou moci v ostrovním království zůstat.

Problémem, který se naopak nedaří řešit, je růst pravicového extremismu na východě, což Wanderwitz vnímá jako ohrožení demokracie. Zatímco podle průzkumů ve starých spolkových zemích považuje demokracii za nejlepší politické uspořádání státu 91 procent lidí, na východě jich je 78 procent. Rozdílný je na východě také přístup k cizincům. Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Bilanci k 30. výročí znovusjednocení Německa dnes vydal také hospodářský institut DIW, který poukázal na to, že v minulosti vždy platilo, že východ se musí přizpůsobit západu. "Výzkumy ukazují, že obě strany se vzájemně přizpůsobily," uvedl šéf institutu Marcel Fratzscher. Příkladem je zvýšení počtu pracujících matek s malými dětmi na západě Německa, především v oblastech, kde se po sjednocení usadili Němci z východu. V takových regionech se tímto přistěhovalectvím změnily sociální a kulturní normy.

Velký rozdíl DIW vidí v nižších příjmech starších osob, které jsou na východě oproti západu zhruba 80procentní. Rychlou změnu v tomto sektoru nelze podle institutu očekávat. I životní úroveň seniorů na západě Německa je obecně vyšší, neboť se na rozdíl od svých východních protějšků mohou opírat o větší zdroje díky soukromému důchodovému pojištění či příjmům z nemovitostí.

Zdroj: Reuters, ČTK, DIW

Čtěte více

• Benda: ČNB očekává další zpevňování koruny
  Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
• Benda: Současné situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb
  Současné ekonomické situaci by podle člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy odpovídalo zvýšení úrokových sazeb. Důvodem jsou podle něj domácí tlaky na růst inflace a zároveň skutečnosti, že vývoj v zahraničí zřejmě bude proti dřívějším očekáváním lepší. Benda byl jedním ze dvou centrálních bankéřů, kteří ve čtvrtek 7. listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
• Berlín a Paříž žádají rychlé řešení pomoci pro Řecko
  Německá kancléřka Angela Merkelová včera večer spolu s francouzským premiérem...
• Berlín: Dohoda s Řeckem se čekat nedá
  Dosažení dohody mezi Řeckem a ministry financí eurozóny o uvolnění zbylých peněz ze záchranného...
• Berlín: EU stále čeká na řecký plán reforem
  Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem...
• Berlín chce podporovat nové investice
  Německá vláda zvažuje, jak podpořit dodatečné investice, omezit byrokracii a investovat do budoucnosti...
• Berlín chce prodloužit většinu opatření proti nákaze do 3. května
  Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.
• Berlín chystá balík deseti mld. eur pro firmy stižené restrikcemi
  Balík deset miliard eur (přes 274 miliard Kč) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Berlín i Paříž podporují návrh na zavedení minimální firemní daně 21 procent
  Ministři financí Francie a Německa podporují návrh Spojených států, aby ve světě existovala minimální firemní daň 21 procent. Řekli to dnes v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko.
• Berlín pochybuje o brzké dohodě s Řeckem
  Německá vláda má rostoucí pochybnosti o tom, že se nový záchranný program pro Řecko podaří sjednat do 20. srpna, kdy musejí Atény splatit 3,2 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB). Předpokládá proto, že Řecko bude potřebovat další překlenovací půjčku. Informoval o tom německý list Bild s odvoláním na vládní zdroje.
• Berlín prodlouží opatření proti dopadům pandemie na ekonomiku
  Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Berlín prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým krizí
  Německá vláda prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým koronavirovou krizí. Přímé platby, které nemusejí vracet, budou dostávat až do konce června příštího roku, uvedla dnes německá ministerstva financí a hospodářství. Původně byl tento druh pomoci plánován jen do konce letošního roku.
• Berlín prý zvažuje zpoplatnit Británii přístup na unijní trh
  Británie by po odchodu z Evropské unie mohla získat přístup na jednotný unijní trh za poplatek. Navrhuje to interní zpráva německého ministerstva financí, k níž se dostal magazín Focus. Informovala o tom agentura Reuters, které se mluvčí ministerstva odmítl k této záležitosti vyjádřit.
• Berlín připravuje pro případ recese stimulační opatření
  Německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla, protože kvůli nedostatku zakázek vázne výroba. Ve svém výhledu to dnes uvedla Deutsche Bundesbank, tedy německá centrální banka. Zpráva tak naznačuje, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters. Podle zdrojů agentury Bloomberg vláda již chystá opatření na povzbuzení německého hospodářství.
• Berlín: Řecku se nesmí slevit na dluhu na úkor věřitelů
  Řecku se nesmí slevit na dluhu tak, aby na to jeho věřitelé, tedy země eurozóny, doplatili úvěrovými ztrátami. Řekl to ve včerejším rozhovoru v rozhlasové stanici Deutschlandfunk náměstek německého ministra financí Jens Spahn. Potvrdil tím odmítavý postoj Berlína k výraznějšímu oddlužení Atén.
• Berlín se chystá šetřit, dotkne se to i festivalu Berlinale
  Německé hlavní město Berlín se chystá výrazně šetřit. Na příští rok plánuje úspory ve výši tří miliard eur (75,9 miliardy Kč), výdaje chce tak snížit o zhruba osm procent. Oznámil to dnes primátor metropole Kai Wegner. Uskromnit se bude muset mimo jiné řada divadel a muzeí, ale například i mezinárodní filmový festival Berlinale.
• Berlín se kvůli recesi může vzdát vyrovnaného rozpočtu
  Německá koaliční vláda se v případě recese může vzdát politiky vyrovnaného rozpočtu a přijmout nové půjčky, aby vyvážila případnou recesi ekonomiky. Uvedl to dnes týdeník Der Spiegel.
• Berlín se pře o pravidla s Paříží a Římem
  Německo se kvůli svému lpění na dodržování fiskálních pravidel eurozóny dostává do napjatých vztahů...
• Berlín schválil balíček daňových úlev za 32 mld. eur na restart ekonomiky
  Německá vláda dnes schválila čtyřletý balíček daňových úlev pro firmy za 32 miliard eur (770,4 miliardy Kč), který má znovu nastartovat růst tamní slábnoucí ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters. Balíček zahrnuje dotace na pokrytí 15 procent nákladů na ekologické investice společností. Kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že vláda si musí dát pozor, aby její stimulační opatření nepodnítila inflaci. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Berlín vyzval Kosovo, ať odloží plány na zavedení eura jako své jediné měny
  Německá vláda vyzvala Kosovo, aby odložilo plány na zavedení eura jako své jediné měny. Zdůvodňuje to obavami z dalšího zhoršení etnického napětí, protože takový krok by etnickým Srbům na severu Kosova zkomplikoval přístup k hotovosti. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Vláda v Srbsku varovala, že plán Kosova by od 1. února v zemi prakticky znemožnil používat srbský dinár.