Berlín a Paříž žádají rychlé řešení pomoci pro Řecko

Německá kancléřka Angela Merkelová včera večer spolu s francouzským premiérem Jeanem-Markem Ayraultem vyzvala k rychlému vyřešení finanční pomoci pro zadlužené Řecko. Další seškrtání dluhů Atén ale nadále odmítá, uvedla na tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem v Berlíně.

Ministři financí zemí eurozóny se v pondělí nedohodli na uvolnění dalších miliard eur ze záchranného balíku pro Řecko. Šéfové vlád Německa a Francie vyjádřili naději, že se tak stane už na nadcházejícím mimořádném jednání takzvané Euroskupiny v úterý (20.11.). "Doufám, že se přiblížila doba k nalezení nutného řešení," uvedla Merkelová.

"Chvíle, kdy musejí padnout rozhodnutí týkající se Řecka, se blíží a Německo stejně jako Francie chce, aby byla přijata co nejrychleji, abychom mohli pokročit kupředu," doplnil kancléřku Ayrault, podle něhož je potřeba udělat vše pro to, aby Řecko zůstalo v eurozóně.

Řecko nutně potřebuje získat další peníze ze záchranného balíku, jinak mu na konci měsíce hrozí bankrot. Jejich uvolnění je ale vázáno na zprávu takzvané Trojky mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, hodnotící reformní kroky aténské vlády.

Ta čeká na 31,5 miliardy eur, blokovaných věřiteli už od června. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý navrhl, zda neuvažovat o jejich případném uvolnění spolu s dalšími tranšemi na třetí a čtvrté čtvrtletí letošního roku v souhrnné výši přes 13 miliard eur.

Ministři financí eurozóny mají však nadále pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti dluhů Atén. O jejich takzvaném "sestřihu" Merkelová s Ayraultem prý nemluvila. "Náš názor znáte a ten jsem nezměnila a není to ani potřeba," odmítla kancléřka nové oddlužení Řecka.

Soukromí věřitelé už dříve přistoupili na odpis více než poloviny řeckého dluhu. Nyní se spekuluje o dalších škrtech, k nimž by tentokrát přistoupili i státní věřitelé.

Kromě Řecka mluvili šéfové berlínské a pařížské vlády také o sporu ohledně návrhu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020. Oba státníci vyjádřili připravenost úzce spolupracovat na nalezení dohody.

Zdroj: Reuters,ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Bělorusko opět devalvuje domácí měnu
  Běloruská centrální banka opět snižuje oficiální kurz domácí měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 7,5 procenta. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl (BYR) před dopady měnové krize v Rusku. K podobnému kroku tento týden už jednou přistoupila.
• Bělorusko oznámilo, že kvůli sankcím nedokáže splácet zahraniční dluh
  Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
• Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček
  Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.
• Bělorusko potřetí v týdnu snížilo kurz rublu
  Běloruská centrální banka potřetí tento týden snížila oficiální kurz své měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 1,4 procenta. Uvedla to dnes agentura Reuters. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku.
• Bělorusko se připravuje na měnový manévr
  Bělorusko se připravuje na citlivý měnový manévr, vyvolaný vysokou inflací a dopady finanční krize v Rusku, zemi...
• Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 firmách
  Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.
• Ben Bernanke byl předsedou Fedu v letech 2006-2014
  Americký ekonom Ben Bernanke, který 13. prosince oslaví sedmdesátiny, byl v letech 2006-2014 předsedou rady guvernérů Federálního rezervního systému USA (Fed). Fedu předsedal během finanční krize z let 2008-2009, za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy. Časopis Time jej v roce 2009 vyhlásil osobností roku, v roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.
• Ben Bernanke před kongresem a EUR/USD
  Po včerejším projevu šéfa Fedu Bena Bernankeho se na trhy vrátila averze k riziku.
• Benda: ČNB očekává další zpevňování koruny
  Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
• Benda: Současné situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb
  Současné ekonomické situaci by podle člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy odpovídalo zvýšení úrokových sazeb. Důvodem jsou podle něj domácí tlaky na růst inflace a zároveň skutečnosti, že vývoj v zahraničí zřejmě bude proti dřívějším očekáváním lepší. Benda byl jedním ze dvou centrálních bankéřů, kteří ve čtvrtek 7. listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
• Berlín: Dohoda s Řeckem se čekat nedá
  Dosažení dohody mezi Řeckem a ministry financí eurozóny o uvolnění zbylých peněz ze záchranného...
• Berlín: EU stále čeká na řecký plán reforem
  Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem...
• Berlín chce podporovat nové investice
  Německá vláda zvažuje, jak podpořit dodatečné investice, omezit byrokracii a investovat do budoucnosti...
• Berlín chce prodloužit většinu opatření proti nákaze do 3. května
  Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.
• Berlín chystá balík deseti mld. eur pro firmy stižené restrikcemi
  Balík deset miliard eur (přes 274 miliard Kč) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Berlín i Paříž podporují návrh na zavedení minimální firemní daně 21 procent
  Ministři financí Francie a Německa podporují návrh Spojených států, aby ve světě existovala minimální firemní daň 21 procent. Řekli to dnes v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko.
• Berlín pochybuje o brzké dohodě s Řeckem
  Německá vláda má rostoucí pochybnosti o tom, že se nový záchranný program pro Řecko podaří sjednat do 20. srpna, kdy musejí Atény splatit 3,2 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB). Předpokládá proto, že Řecko bude potřebovat další překlenovací půjčku. Informoval o tom německý list Bild s odvoláním na vládní zdroje.
• Berlín: Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří
  Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to dnes prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně.
• Berlín prodlouží opatření proti dopadům pandemie na ekonomiku
  Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Berlín prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým krizí
  Německá vláda prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým koronavirovou krizí. Přímé platby, které nemusejí vracet, budou dostávat až do konce června příštího roku, uvedla dnes německá ministerstva financí a hospodářství. Původně byl tento druh pomoci plánován jen do konce letošního roku.