Ben Bernanke byl předsedou Fedu v letech 2006-2014

Americký ekonom Ben Bernanke, který 13. prosince oslaví sedmdesátiny, byl v letech 2006-2014 předsedou rady guvernérů Federálního rezervního systému USA (Fed). Fedu předsedal během finanční krize z let 2008-2009, za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy. Časopis Time jej v roce 2009 vyhlásil osobností roku, v roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.

Centrální banka za Bernankeho podporovala ekonomiku, která v letech 2007 až 2009 zažila nejhlubší poválečnou recesi, nejprve snížením svých krátkodobých sazeb téměř na nulu a opakovaně potvrzovaným příslibem, že úroky zůstanou minimální ještě dlouho do budoucna. V jedné ze svých knih napsal, že díky němu se americká ekonomika neocitla v ještě větší krizi, než byla ta ve 30. letech. Od roku 2009 navíc Fed dodával do systému prostřednictvím nákupů různých dluhopisů masivní objemy nových peněz a třemi koly těchto nákupů zvýšil svou rozvahu o tři biliony na čtyři biliony dolarů.

Bernanke a jeho Fed se stali cílem kritiky veřejnosti a kongresmanů například ve věci některých excesů ve finančním sektoru, vadily nákladné vládní sanace banky Bear Stearns a pojišťovny AIG i mohutná vládní podpora největších bank během krize v roce 2008.

Po odchodu z funkce v čele Fedu se stal poradcem v hedgeovém fondu Citadel a zároveň působil v analytickém středisku Brookings Institution.

V roce 2022 Bernanke vydal svou poslední knihu s názvem 21st Century Monetary Policy: The Federal Reserve from the Great Inflation to COVID-19, v níž hodnotí úspěchy i neúspěchy Fedu od jeho vzniku. Kniha získala pozitivní recenzi v deníku New York Times, který napsal, že "kniha má pomoci budoucím generacím tvůrců hospodářské politiky, a pravděpodobně tomu tak i bude".

Ben Shalom Bernanke, který se narodil 13. prosince 1953 v Augustě ve státě Georgia, je potomkem židovských emigrantů z Polska. Vystudoval s červeným diplomem ekonomii na Harvardově univerzitě (1975). Má i doktorát z Massachusettského technologického institutu (1979), kde rovněž vyučoval. Jako ekonoma jej zajímá hlavně období Velké hospodářské krize ze 30. let minulého století.

Republikán Bernanke před svým nástupem do Fedu působil zejména v akademické sféře. Téměř čtvrt století přednášel na univerzitách Stanfordově či Princetonské (od roku 1985 jako profesor). Posléze byl jmenován do Rady guvernérů Fedu; od června 2005 povýšil, když jej prezident George Bush jmenoval do čela svého Výboru ekonomických poradců (do ledna 2006). Bernankeho první srážka s krizí v podobě hurikánu Katrina si příliš zastánců nezískala.

Se svou původem španělskou manželkou Annou má dvě děti - syna Joela a dceru Alyssu. Je vášnivým fanouškem baseballu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Belgie zvažuje prodej podílu v BNP Paribas
  Belgická vláda uvažuje o prodeji části ze svého podílu 10,3 procenta ve francouzské bance BNP Paribas...
• Belka: Eurozóna potřebuje zásadní dohodu
  Eurozóna potřebuje "zásadní dohodu" mezi Francií a Německem, která by připravila půdu pro nová...
• Bělorusko devalvuje domácí měnu vůči USD
  Běloruská centrální banka snižuje oficiální kurz domácí měny vůči americkému dolaru o zhruba sedm procent. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního sdělení banky, jež se snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku, hlavním obchodním partneru Běloruska.
• Bělorusko kvůli sankcím přijde letos o 30 procent vývozu, odhaduje vláda
  Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 procent a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard USD (přes 323 miliard Kč). Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to dnes uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA.
• Bělorusko opět devalvuje domácí měnu
  Běloruská centrální banka opět snižuje oficiální kurz domácí měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 7,5 procenta. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl (BYR) před dopady měnové krize v Rusku. K podobnému kroku tento týden už jednou přistoupila.
• Bělorusko oznámilo, že kvůli sankcím nedokáže splácet zahraniční dluh
  Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
• Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček
  Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.
• Bělorusko potřetí v týdnu snížilo kurz rublu
  Běloruská centrální banka potřetí tento týden snížila oficiální kurz své měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 1,4 procenta. Uvedla to dnes agentura Reuters. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku.
• Bělorusko se připravuje na měnový manévr
  Bělorusko se připravuje na citlivý měnový manévr, vyvolaný vysokou inflací a dopady finanční krize v Rusku, zemi...
• Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 firmách
  Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.
• Ben Bernanke před kongresem a EUR/USD
  Po včerejším projevu šéfa Fedu Bena Bernankeho se na trhy vrátila averze k riziku.
• Benda: ČNB očekává další zpevňování koruny
  Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
• Benda: Současné situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb
  Současné ekonomické situaci by podle člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy odpovídalo zvýšení úrokových sazeb. Důvodem jsou podle něj domácí tlaky na růst inflace a zároveň skutečnosti, že vývoj v zahraničí zřejmě bude proti dřívějším očekáváním lepší. Benda byl jedním ze dvou centrálních bankéřů, kteří ve čtvrtek 7. listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
• Berlín a Paříž žádají rychlé řešení pomoci pro Řecko
  Německá kancléřka Angela Merkelová včera večer spolu s francouzským premiérem...
• Berlín: Dohoda s Řeckem se čekat nedá
  Dosažení dohody mezi Řeckem a ministry financí eurozóny o uvolnění zbylých peněz ze záchranného...
• Berlín: EU stále čeká na řecký plán reforem
  Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem...
• Berlín chce podporovat nové investice
  Německá vláda zvažuje, jak podpořit dodatečné investice, omezit byrokracii a investovat do budoucnosti...
• Berlín chce prodloužit většinu opatření proti nákaze do 3. května
  Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.
• Berlín chystá balík deseti mld. eur pro firmy stižené restrikcemi
  Balík deset miliard eur (přes 274 miliard Kč) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Berlín i Paříž podporují návrh na zavedení minimální firemní daně 21 procent
  Ministři financí Francie a Německa podporují návrh Spojených států, aby ve světě existovala minimální firemní daň 21 procent. Řekli to dnes v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko.