Benda: ČNB očekává další zpevňování koruny

Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.

"Myslím, že letos - spíš dříve než později - bude stále ještě prostor ke zvyšování sazeb," řekl Benda agentuře Reuters.

Na třech posledních zasedáních rady Benda hlasoval pro zvýšení sazeb, byl však v menšině, takže ČNB nakonec nechala úroky beze změn. Na vídeňské konferenci dnes řekl, že vývoj české ekonomiky v poslední době jeho pohled na měnovou politiku nezměnil.

Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let, před 10:00 se euro prodávalo za 25,11 Kč. Česká měna se tak dostala i na svoji nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu (ČNB) z dubna 2017.

Míra inflace v České republice byla v prosinci o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Meziroční inflace v prosinci podle údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,2 procenta.

Centrální banka na svých posledních třech zasedáních hlasovala v poměru pět ku dvěma pro ponechání úrokových sazeb beze změny. ČNB je v Evropě jednou z mála centrálních bank, které se nebrání debatě o přísnější měnové politice v době, kdy Evropská centrální banka (ECB) naopak udržuje měnovou politiku velmi uvolněnou, aby nízkou cenou úvěrů povzbudila růst ekonomiky eurozóny.

Od listopadu 2013 do dubna 2017 držela ČNB kurz koruny na uměle nízké úrovni, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, centrální banka se jej ale rozhodla držet u hladiny 27 Kč/EUR. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Pak ale její posilování zastavily obchodní spory spolu s nejistotou kolem odchodu Británie z Evropské unie.

V létě 2008 koruna k euru zpevnila až pod 23,00 Kč/EUR, dolar v té době stál i méně než 15 Kč. Dnes se prodává zhruba za 22,50 Kč.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Bělorusko devalvuje domácí měnu vůči USD
  Běloruská centrální banka snižuje oficiální kurz domácí měny vůči americkému dolaru o zhruba sedm procent. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního sdělení banky, jež se snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku, hlavním obchodním partneru Běloruska.
• Bělorusko kvůli sankcím přijde letos o 30 procent vývozu, odhaduje vláda
  Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 procent a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard USD (přes 323 miliard Kč). Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to dnes uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA.
• Bělorusko opět devalvuje domácí měnu
  Běloruská centrální banka opět snižuje oficiální kurz domácí měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 7,5 procenta. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl (BYR) před dopady měnové krize v Rusku. K podobnému kroku tento týden už jednou přistoupila.
• Bělorusko oznámilo, že kvůli sankcím nedokáže splácet zahraniční dluh
  Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
• Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček
  Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.
• Bělorusko potřetí v týdnu snížilo kurz rublu
  Běloruská centrální banka potřetí tento týden snížila oficiální kurz své měny vůči americkému dolaru, tentokrát o 1,4 procenta. Uvedla to dnes agentura Reuters. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku.
• Bělorusko se připravuje na měnový manévr
  Bělorusko se připravuje na citlivý měnový manévr, vyvolaný vysokou inflací a dopady finanční krize v Rusku, zemi...
• Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 firmách
  Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.
• Ben Bernanke byl předsedou Fedu v letech 2006-2014
  Americký ekonom Ben Bernanke, který 13. prosince oslaví sedmdesátiny, byl v letech 2006-2014 předsedou rady guvernérů Federálního rezervního systému USA (Fed). Fedu předsedal během finanční krize z let 2008-2009, za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy. Časopis Time jej v roce 2009 vyhlásil osobností roku, v roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.
• Ben Bernanke před kongresem a EUR/USD
  Po včerejším projevu šéfa Fedu Bena Bernankeho se na trhy vrátila averze k riziku.
• Benda: Současné situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb
  Současné ekonomické situaci by podle člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy odpovídalo zvýšení úrokových sazeb. Důvodem jsou podle něj domácí tlaky na růst inflace a zároveň skutečnosti, že vývoj v zahraničí zřejmě bude proti dřívějším očekáváním lepší. Benda byl jedním ze dvou centrálních bankéřů, kteří ve čtvrtek 7. listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
• Berlín a Paříž žádají rychlé řešení pomoci pro Řecko
  Německá kancléřka Angela Merkelová včera večer spolu s francouzským premiérem...
• Berlín: Dohoda s Řeckem se čekat nedá
  Dosažení dohody mezi Řeckem a ministry financí eurozóny o uvolnění zbylých peněz ze záchranného...
• Berlín: EU stále čeká na řecký plán reforem
  Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem...
• Berlín chce podporovat nové investice
  Německá vláda zvažuje, jak podpořit dodatečné investice, omezit byrokracii a investovat do budoucnosti...
• Berlín chce prodloužit většinu opatření proti nákaze do 3. května
  Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.
• Berlín chystá balík deseti mld. eur pro firmy stižené restrikcemi
  Balík deset miliard eur (přes 274 miliard Kč) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Berlín i Paříž podporují návrh na zavedení minimální firemní daně 21 procent
  Ministři financí Francie a Německa podporují návrh Spojených států, aby ve světě existovala minimální firemní daň 21 procent. Řekli to dnes v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko.
• Berlín pochybuje o brzké dohodě s Řeckem
  Německá vláda má rostoucí pochybnosti o tom, že se nový záchranný program pro Řecko podaří sjednat do 20. srpna, kdy musejí Atény splatit 3,2 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB). Předpokládá proto, že Řecko bude potřebovat další překlenovací půjčku. Informoval o tom německý list Bild s odvoláním na vládní zdroje.
• Berlín: Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří
  Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to dnes prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně.