Ranní okénko - Fed zvýšil sazby o 50bb, trh mu jestřábí výhled ale nevěří

Čtěte více

• Ranní okénko - Fed snižovat sazby zatím neplánuje, dnes vychází PMI ve světě
  Dnešní den bude patřit indexu nákupních manažerů (PMI). Tento předstihový ukazatel vyjde ve Spojených státech amerických, v Německu i v celé eurozóně. Pro českou ekonomiku bude zejména podstatné, jaká hodnota tohoto indexu bude zjištěna v Německu, a to konkrétně ve zpracovatelském sektoru. Německý průmysl se stále potýká především s nízkou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, což dokládá právě i tento index. Nad hodnotou 50 bodů, oddělující expanzi a kontrakci, bylo Německo naposledy v polovině roku 2022. Index poté výhradně klesal až do srpna minulého roku, ale zdá se, že od tohoto okamžiku přišel bod obratu, kdy se německý průmysl pomalými krůčky posouvá vzhůru. Nicméně zatím se pouze tempo poklesu zpomaluje, což by měl potvrdit i předběžný únorový výsledek, kdy trh predikuje nárůst indexu z 45,5 na 46,0 bodů. Zlepšení situace u našeho západního souseda vyhlíží také český průmysl, který je ve velké míře subdodavatelem komponentů pro německé podniky.
• Ranní okénko - Fed s vysokou pravděpodobností sazby již nezvýší
  Dnes zveřejní Český statistický úřad ceny výrobců za měsíc říjen. Tlaky na straně nabídky i nadále odeznívají, kdy v meziměsíčním srovnání očekáváme růst cen průmyslových výrobců o 0,6 % a meziročně o 1,0 %. Kvůli slabému odbytu výroba firem ve většině odvětví klesá, proto i v menší míře nakupují vstupy, což se promítá i na prodejních cenách. Firmy navíc ve vyšší míře přistupují k slevovým nabídkám, aby dokázaly své zboží prodat.
• Ranní okénko - Fedu přibývají důvody pro nadstandardní hike
  V eurozóně vyjdou údaje o výkonu průmyslu z prosince. Stejná data pak v odpoledních hodinách dorazí i z USA společně s tržbami v maloobchodu. Z hlediska očekávání tempa utahování měnových podmínek ze strany Fedu bude důležitý zápis z posledního měnového zasedání. Politická situace mezi Ruskem a Ukrajinou dle dostupných informací mírně de-eskalovala, což patrně pomohlo i koruně. Koruna i měny regionu, zlotý a forint, během včerejška posílily vůči euru mezi 0,5 až 0,8 %. Česká měna se dostala z 24,57 na 24,36 EUR/CZK.
• Ranní okénko - Fed v březnu zvýší úrokové sazby a ukončí nákup aktiv
  Tisková konference Fedu nepřekvapila. Působila ale celou dobu jestřábím dojmem, který byl patrný prakticky z každé odpovědi J. Powella. Další důležitý údaj z USA je na řadě dnes odpoledne – předběžný výsledek HDP za 4Q´21. Současně budou zveřejněna týdenní data z tamního trhu práce. Evropský ekonomický kalendář je dnes prázdný s výjimkou německé spotřebitelské důvěry od GfK, která meziměsíčně víceméně stagnovala a předčila tak pesimističtější očekávání.
• Ranní okénko - Fed vykročil rázným způsobem
  Po včerejším dlouho očekáváném zasedání amerického Fedu, které bylo zatíženo obrovskou mírou nejistoty, budou dnes finanční trhy zejména vstřebávat rozhodnutí měnového výboru včetně následné tiskové konference předsedy Jerome Powella a představení nové makroekonomické prognózy. Ze Spojených států amerických dorazí dnes data spíše druhého sledu, když nejprve budou zveřejněny každotýdenní údaje z tamního trhu práce o počtu nově podaných i pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Trh očekává v obou případech zcela identickou hodnotu jako týden předtím. Později bude také publikována statistika prodaných již existujících domů během měsíce srpna. Medián trhu předpokládá, že takových domů se prodalo 3,9 milionu, což by byl meziměsíční pokles o 1,3 %.
• Ranní okénko - Fed vysílá jestřábí signály, to prospívá dolaru
  V závěru týdne dorazí dubnové PMI indexy z Evropy i USA. Blíží se také francouzské prezidentské volby – vítěze budeme znát v neděli. Marine Le Pen tak už nezbývá moc času uzavřít náskok současného francouzského prezidenta Macrona, na který ukazují poslední průzkumy. Z pohledu finančních trhů by vítězství Macrona mělo uklidňující efekt.
• Ranní okénko - Fed vyzněl pro změnu holubičím tónem, vpředhledící ukazatele hlásí nadále (mělčí) recesi
  Po včerejších PMI dnešek pokračuje zveřejněním německého Ifo indexu, který je obvykle dobrým indikátorem budoucího vývoje tamní ekonomiky. Aktualizace očekávání se dočkáme také v tuzemsku – statistický úřad vydá listopadový konjunkturální průzkum. ECB zveřejní zápisky z posledního jednání. Obchodování dnes bude patrně klidnější a v nižších objemech, jelikož v USA jsou trhy na Den díkuvzdání uzavřeny.
• Ranní okénko - Fed zatím snižování sazeb nepřipouští
  Dnešní den přinese dva údaje z tuzemské ekonomiky. Nejprve bude zveřejněn výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který by po nečekaném prosincovém poklesu měl opětovně vzrůst v souladu s lednovým výsledkem Německa. Ovšem od 50bodové hranice oddělující expanzi a kontrakci bude ještě velmi vzdálen, když očekáváme jeho hodnotu ve výši 43,4 bodů (trh 43,2). V dalších měsících by ovšem tempo zhoršování podmínek v tomto segmentu mělo postupně ustávat. Odpoledne Ministerstvo financí odhalí výsledek lednového hospodaření státu, kdy zajímavější, než celkové saldo bude vývoj a porovnání jednotlivých složek příjmů i výdajů vzhledem k účinnosti konsolidačního balíčku od začátku tohoto roku.
• Ranní okénko - Fed zůstává rozpolcený
  Z Evropy dnes žádná významnější makroekonomická data nedorazí a budeme si tak muset počkat na ta z Ameriky. Odtud budeme zvědavi na pravidelnou týdenní zprávu o stavu tamního trhu práce, na kterém by v týdnu končícím 14. srpna mělo podle odhadů přibýt 364 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. Pokud se odhady naplní, bude se jednat o 11 tisíc méně žádostí než o týden dříve, a o další krůček směrem k předpandemickému normálu. Dlužno dodat, že oproti astronomickým 6,2 milionům z loňské první vlny lockdownů bylo citelného pokroku již dosaženo, ovšem trend poklesu povážlivě zpomaluje a v posledních pár měsících se jedná spíše o přibližnou stagnaci. Za standardní výsledky přitom bylo před pandemií považováno cca 210 tisíc nových žádostí týdně. Druhým zajímavým momentem dneška bude srpnové vydání průzkumu podmínek v podnikatelském prostředí z dílny philadelphského Fedu. Ten by podle odhadů měl po červencových 21,9 bodech vykázat mírný nárůst směrem k hodnotě 23,1. Podobně jako u ostatních podobných ukazatelů z USA i z Evropy se i v tomto indexu budou nadále tlouct dva protichůdné faktory, tedy pokračující silná poptávka a neschopnost ji uspokojit. To platí nejen pro výrobu, místy ochromenou nedostatkem materiálu, ale i pro nabírání nových zaměstnanců, kde pokračuje nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a možnostmi uchazečů. I přesto by se měl index udržet bezpečně nad pětiletým průměrem, který činí 18,2 bodu.
• Ranní okénko - Fed zvýšil o 75bb, dnes se může potvrdit technická recese
  Fed včera večer v souladu s tržními očekáváními zvýšil sazby o 75 bazických bodů a nepřipravil tak překvapení v podobě obávaného hiku o 100bb. Základní sazba se tím dostala na úroveň 2,25-2,50 %, čímž se přehoupla zhruba do neutrální úrovně, která nezrychluje ani nezpomaluje ekonomiku. Šéf Fedu Powell pak na tiskové konferenci popřel, že by se americká ekonomika měla nacházet v recesi, a to zejména díky silnému trhu práce. Naznačil ale, že vnímá hrozbu zpomalující ekonomiky a na dalších zasedáních tak Fed opět bude rozhodovat až podle nejaktuálnějších dat, a reporty zejména ohledně inflace a z trhu práce se tím pádem dostanou pod drobnohled investorů. To otevírá možnost méně razantním hikům a nižší finální úrovni. Od zářijového zasedání tak trh aktuálně očekává zvýšení „jen“ o 50bb, výstup nad 4 % tržní aktéři aktuálně vidí jako zcela nereálný. Pokud dnes zveřejněný výsledek HDP potvrdí technickou recesi v USA, mohou akciové trhy v očekávání méně restriktivní měnové politiky opět reagovat pozitivně a navázat na včerejší silný růst. Na evropských trzích dnes bude kromě dozvuků ze zasedání Fedu hrát prim německá inflace, která otevírá sérii červencových dat z eurozóny ohledně růstu spotřebitelských cen. Podle odhadů trhu by meziroční dynamika u našeho západního souseda měla podruhé v řadě zpomalit. Za celou eurozónu se ovšem očekává (v pátek) další zrychlení, z 8,6 % na 8,7 % - a to i na pozadí možného meziměsíčního poklesu (-0,1 %), který je sezónně v červenci relativně obvyklý.
• Ranní okénko - Fed zvýšil sazby, zvýší i na každém dalším zasedání v tomto roce
  Napjaté trhy se konečně dočkaly prvního navýšení sazeb ze strany Fedu. Co stojí za to si ze včerejška ve zkratce odnést? Letos bude ještě šest zasedání, na každém z nich Fed zvýší sazby, ke konci roku by se chtěl dostat na 1,9 %. Menší polovina členů se kloní ještě k rychlejšímu tempu, což by znamenalo minimálně jeden hike o 0,5. Ke konci roku 23 by se sazby měly dostat na 2,8 %, a být tak nad rovnovážnou úrovní = ochlazování ekonomiky. Ohledně snižování bilance se více dozvíme až na květnovém setkání.
• Ranní okénko - Fed +75bb, nižší tempo, vyšší vrchol, delší restrikce
  Dnes odpoledne zasedá ČNB. Změna sazeb očekávána není a analytici tak jednomyslně očekávají setrvání základní sazby na úrovni 7 %. Po zasedání bude představena i nová prognóza, která ukáže vyhlídky ČNB ohledně vývoje HDP, inflace, kurzu ale i dalšího nastavení sazeb. Důležitý bude výhled do budoucnosti, kde trhy bude zajímat zejména horizont snižování sazeb. Aktuálně trh předpokládá stejně jako naše prognóza snižování až v druhé polovině příštího roku.
• Ranní okénko - Finální čísla HDP za 1. čtvrtletí roku 2023
  Poslední červnový týden nabídne nejzajímavější data z pohledu české ekonomiky ohledně finální podoby HDP za 1. čtvrtletí roku 2023. Z eurozóny dorazí předběžné údaje ohledně spotřebitelské inflace za červen a také konečný údaj květnové nezaměstnanosti. Nejvíce dat během tohoto týdne se dozvíme z USA. I zde bude zveřejněn konečný údaj HDP za 1. čtvrtletí tohoto roku včetně spotřeby za stejné období. Dále dorazí data týkající se poptávky, a to konkrétně osobní příjem a osobní výdaje za květen. V neposlední řadě bude zveřejněn index University of Michigan, který se zabývá sentimentem spotřebitelů.
• Ranní okénko - Finanční trh očekává výsledky PMI
  Ekonomický kalendář je dnes strohý, ale zajímavý. Z Evropy i USA dorazí vysoce sledované PMI indikátory – pravidelné měsíční šetření mezi nákupními manažery, tentokrát za měsíc říjen. Korekce k nižší hodnotě se očekává především u subindexu pro zpracovatelský sektor, kde nákupní manažeři zažívají úskalí nadále narušeného fungování dodavatelsko-odběratelských řetězců. V Eurozóně očekáváme pokles subindexu z 58,6 na 57 bodů. Za tím stojí především zhoršení situace v německém průmyslu.
• Ranní okénko - Finanční trh vyčkává na americkou inflaci
  Dnes je ekonomický kalendář z pohledu důležitějších čísel zcela prázdný a globální trhy již netrpělivě vyčkávají na čtvrteční americkou inflaci. Ta by se v lednu měla dostat na nejvyšší úroveň za posledních 40 let. Obdobné statistiky z Česka se pak dočkáme až na začátku příštího týdne, i zde s největší pravděpodobností půjde o nejrychlejší dynamiku za posledních 23 let. Včera žádné výraznější překvapení nepřinesly data z tuzemského trhu práce, když nezaměstnanost mírně vzrostla zejména kvůli opakujícím se sezónním faktorům.
• Ranní okénko - Finanční trh vyhodnocuje stanoviska centrálních bank
  Ekonomický kalendář tento týden obsahuje důležitá data pro globální vývoj na finančním trhu jako měsíční zprávu z amerického trhu práce či inflaci v Německu a eurozóně. Z domácího pohledu bude zajímavý PMI index pro výrobní sektor, struktura HDP v 3Q22 a státní rozpočet za listopad. Vnímání rizika mezi investory v závěru minulého týdne zklidnily zápisky ze zasedání Fedu, které indikovaly zpomalení tempa zvedání úrokových sazeb, ale současně vyšší cílovou sazbu. Opačným směrem ale na vnímání rizika působí situace v Číně, jejíž ekonomiku dusí politika nulového covidu.
• Ranní okénko - Finanční trhy se obávají, jaký bude další vývoj v USA
  Dnes budeme zejména netrpělivě vyhlížet výsledek průmyslu, který podle naší prognózy ani v červnu mnoho optimismu nenabídne. V případě neočištěných dat očekáváme meziroční propad o téměř 5 % a ani výsledek očištěný o kalendářní vlivy není příliš povzbudivý, kdy podle našeho odhadu průmyslová produkce takřka stagnovala. Automobilový průmysl již v posledních měsících nepřispíval k růstu celého odvětví a stejně tomu tak bude i nyní díky vyšší srovnávací základně loňského roku. Navíc i zahraniční poptávka zůstává slabá, když nás zejména ovlivňují problémy německého průmyslu. O jeho vývoji se více dozvíme zítra, ale již dnes naznačí tovární objednávky, zda v Německu nenastává obrat k lepším zítřkům. V meziměsíčním srovnání trh předpokládá jejich zvýšení v červnu o 0,5 %, zatímco v květnu došlo k jejich snížení o 1,6 %. Nicméně i pokud by se tato predikce naplnila, není na místě dělat okamžité soudy a bude na místě počkat na další data.
• Ranní okénko - Fiskální pomoc a inflace v USA
  Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.
• Ranní okénko - Geopolitické napětí na Blízkém východě opět v centru pozornosti
  Čtvrteční den nabídne data spíše sekundárního charakteru. Nejprve bude Eurostatem publikovaný vývoj výrobních cen v eurozóně za měsíc srpen. Po nejvýraznějším meziměsíčním nárůstu (+0,8 %) během tohoto roku v předchozím měsíci predikujeme, že tempo růstu cen výrobců zpomalilo na +0,5 %. V meziročním srovnání výrobní ceny napříč celým letošním rokem klesají, ale zpomalujícím tempem, které dosáhlo v červenci -2,1 %. Nyní očekáváme, že by se cenová hladina mohla snížit o trochu výrazněji (-2,3 %). Prognóza trhu se liší jen velmi nepatrně (-2,4 %).
• Ranní okénko - Globálně pozorujeme posun ke zpřísňování měnové politiky
  V minulém týdnu proběhla jednání hned několika centrálních bank v čele s ECB, Fedu, Bank of England, ale třeba i Bank of Japan, Norges a dalších. I když některé zaujaly více jestřábí postoj než jiné – například Bank of England překvapila prvním zvýšením sazeb z rekordně nízké úrovně – všechny se více koncentrovaly na proinflační rizika a obavy z pandemie odložily na druhou kolej. Na globální úrovni tak byl nastolen trend utahování měnových podmínek, které byly s nástupem pandemie rychle a razantně uvolněny.