Ranní okénko - Finanční trhy se obávají, jaký bude další vývoj v USA

Čtěte více

• Ranní okénko - Fed zatím snižování sazeb nepřipouští
  Dnešní den přinese dva údaje z tuzemské ekonomiky. Nejprve bude zveřejněn výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který by po nečekaném prosincovém poklesu měl opětovně vzrůst v souladu s lednovým výsledkem Německa. Ovšem od 50bodové hranice oddělující expanzi a kontrakci bude ještě velmi vzdálen, když očekáváme jeho hodnotu ve výši 43,4 bodů (trh 43,2). V dalších měsících by ovšem tempo zhoršování podmínek v tomto segmentu mělo postupně ustávat. Odpoledne Ministerstvo financí odhalí výsledek lednového hospodaření státu, kdy zajímavější, než celkové saldo bude vývoj a porovnání jednotlivých složek příjmů i výdajů vzhledem k účinnosti konsolidačního balíčku od začátku tohoto roku.
• Ranní okénko - Fed zůstává rozpolcený
  Z Evropy dnes žádná významnější makroekonomická data nedorazí a budeme si tak muset počkat na ta z Ameriky. Odtud budeme zvědavi na pravidelnou týdenní zprávu o stavu tamního trhu práce, na kterém by v týdnu končícím 14. srpna mělo podle odhadů přibýt 364 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. Pokud se odhady naplní, bude se jednat o 11 tisíc méně žádostí než o týden dříve, a o další krůček směrem k předpandemickému normálu. Dlužno dodat, že oproti astronomickým 6,2 milionům z loňské první vlny lockdownů bylo citelného pokroku již dosaženo, ovšem trend poklesu povážlivě zpomaluje a v posledních pár měsících se jedná spíše o přibližnou stagnaci. Za standardní výsledky přitom bylo před pandemií považováno cca 210 tisíc nových žádostí týdně. Druhým zajímavým momentem dneška bude srpnové vydání průzkumu podmínek v podnikatelském prostředí z dílny philadelphského Fedu. Ten by podle odhadů měl po červencových 21,9 bodech vykázat mírný nárůst směrem k hodnotě 23,1. Podobně jako u ostatních podobných ukazatelů z USA i z Evropy se i v tomto indexu budou nadále tlouct dva protichůdné faktory, tedy pokračující silná poptávka a neschopnost ji uspokojit. To platí nejen pro výrobu, místy ochromenou nedostatkem materiálu, ale i pro nabírání nových zaměstnanců, kde pokračuje nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a možnostmi uchazečů. I přesto by se měl index udržet bezpečně nad pětiletým průměrem, který činí 18,2 bodu.
• Ranní okénko - Fed zvýšil o 75bb, dnes se může potvrdit technická recese
  Fed včera večer v souladu s tržními očekáváními zvýšil sazby o 75 bazických bodů a nepřipravil tak překvapení v podobě obávaného hiku o 100bb. Základní sazba se tím dostala na úroveň 2,25-2,50 %, čímž se přehoupla zhruba do neutrální úrovně, která nezrychluje ani nezpomaluje ekonomiku. Šéf Fedu Powell pak na tiskové konferenci popřel, že by se americká ekonomika měla nacházet v recesi, a to zejména díky silnému trhu práce. Naznačil ale, že vnímá hrozbu zpomalující ekonomiky a na dalších zasedáních tak Fed opět bude rozhodovat až podle nejaktuálnějších dat, a reporty zejména ohledně inflace a z trhu práce se tím pádem dostanou pod drobnohled investorů. To otevírá možnost méně razantním hikům a nižší finální úrovni. Od zářijového zasedání tak trh aktuálně očekává zvýšení „jen“ o 50bb, výstup nad 4 % tržní aktéři aktuálně vidí jako zcela nereálný. Pokud dnes zveřejněný výsledek HDP potvrdí technickou recesi v USA, mohou akciové trhy v očekávání méně restriktivní měnové politiky opět reagovat pozitivně a navázat na včerejší silný růst. Na evropských trzích dnes bude kromě dozvuků ze zasedání Fedu hrát prim německá inflace, která otevírá sérii červencových dat z eurozóny ohledně růstu spotřebitelských cen. Podle odhadů trhu by meziroční dynamika u našeho západního souseda měla podruhé v řadě zpomalit. Za celou eurozónu se ovšem očekává (v pátek) další zrychlení, z 8,6 % na 8,7 % - a to i na pozadí možného meziměsíčního poklesu (-0,1 %), který je sezónně v červenci relativně obvyklý.
• Ranní okénko - Fed zvýšil sazby o 50bb, trh mu jestřábí výhled ale nevěří
  Americká centrální banka včera zvýšila v souladu s očekáváními sazby o 50bb a zpomalila tak své tempo. Trhy ovšem nepotěšila, když spolu s nižším hike doručila také jestřábí prognózu, která vidí růst sazeb v příštím roce nad 5 % a jen velmi vlažné snižování v roce 2024. Fed tak vyslal jasný signál, že sazby budou vyšší a na vyšších úrovních setrvají déle, než trh očekává. Zatímco k mírnému posunu na kratší straně výnosové křivky došlo, situace na druhé straně ukazuje, že trh Fedu nevěří. Desetileté dluhopisy zakončily den takřka bez pohybu a hluboká inverze naznačuje, že trh nečeká od vysokých sazeb delší trvání. Tržní očekávání jsou tak i po meetingu nastavenu níže – sazby by vrcholu měly dosáhnout začátkem příštího roku poblíž 4,8 %, i nadále první snižování trh očekává už v závěru roku 2023.
• Ranní okénko - Fed zvýšil sazby, zvýší i na každém dalším zasedání v tomto roce
  Napjaté trhy se konečně dočkaly prvního navýšení sazeb ze strany Fedu. Co stojí za to si ze včerejška ve zkratce odnést? Letos bude ještě šest zasedání, na každém z nich Fed zvýší sazby, ke konci roku by se chtěl dostat na 1,9 %. Menší polovina členů se kloní ještě k rychlejšímu tempu, což by znamenalo minimálně jeden hike o 0,5. Ke konci roku 23 by se sazby měly dostat na 2,8 %, a být tak nad rovnovážnou úrovní = ochlazování ekonomiky. Ohledně snižování bilance se více dozvíme až na květnovém setkání.
• Ranní okénko - Fed +75bb, nižší tempo, vyšší vrchol, delší restrikce
  Dnes odpoledne zasedá ČNB. Změna sazeb očekávána není a analytici tak jednomyslně očekávají setrvání základní sazby na úrovni 7 %. Po zasedání bude představena i nová prognóza, která ukáže vyhlídky ČNB ohledně vývoje HDP, inflace, kurzu ale i dalšího nastavení sazeb. Důležitý bude výhled do budoucnosti, kde trhy bude zajímat zejména horizont snižování sazeb. Aktuálně trh předpokládá stejně jako naše prognóza snižování až v druhé polovině příštího roku.
• Ranní okénko - Finální čísla HDP za 1. čtvrtletí roku 2023
  Poslední červnový týden nabídne nejzajímavější data z pohledu české ekonomiky ohledně finální podoby HDP za 1. čtvrtletí roku 2023. Z eurozóny dorazí předběžné údaje ohledně spotřebitelské inflace za červen a také konečný údaj květnové nezaměstnanosti. Nejvíce dat během tohoto týdne se dozvíme z USA. I zde bude zveřejněn konečný údaj HDP za 1. čtvrtletí tohoto roku včetně spotřeby za stejné období. Dále dorazí data týkající se poptávky, a to konkrétně osobní příjem a osobní výdaje za květen. V neposlední řadě bude zveřejněn index University of Michigan, který se zabývá sentimentem spotřebitelů.
• Ranní okénko - Finanční trh očekává výsledky PMI
  Ekonomický kalendář je dnes strohý, ale zajímavý. Z Evropy i USA dorazí vysoce sledované PMI indikátory – pravidelné měsíční šetření mezi nákupními manažery, tentokrát za měsíc říjen. Korekce k nižší hodnotě se očekává především u subindexu pro zpracovatelský sektor, kde nákupní manažeři zažívají úskalí nadále narušeného fungování dodavatelsko-odběratelských řetězců. V Eurozóně očekáváme pokles subindexu z 58,6 na 57 bodů. Za tím stojí především zhoršení situace v německém průmyslu.
• Ranní okénko - Finanční trh vyčkává na americkou inflaci
  Dnes je ekonomický kalendář z pohledu důležitějších čísel zcela prázdný a globální trhy již netrpělivě vyčkávají na čtvrteční americkou inflaci. Ta by se v lednu měla dostat na nejvyšší úroveň za posledních 40 let. Obdobné statistiky z Česka se pak dočkáme až na začátku příštího týdne, i zde s největší pravděpodobností půjde o nejrychlejší dynamiku za posledních 23 let. Včera žádné výraznější překvapení nepřinesly data z tuzemského trhu práce, když nezaměstnanost mírně vzrostla zejména kvůli opakujícím se sezónním faktorům.
• Ranní okénko - Finanční trh vyhodnocuje stanoviska centrálních bank
  Ekonomický kalendář tento týden obsahuje důležitá data pro globální vývoj na finančním trhu jako měsíční zprávu z amerického trhu práce či inflaci v Německu a eurozóně. Z domácího pohledu bude zajímavý PMI index pro výrobní sektor, struktura HDP v 3Q22 a státní rozpočet za listopad. Vnímání rizika mezi investory v závěru minulého týdne zklidnily zápisky ze zasedání Fedu, které indikovaly zpomalení tempa zvedání úrokových sazeb, ale současně vyšší cílovou sazbu. Opačným směrem ale na vnímání rizika působí situace v Číně, jejíž ekonomiku dusí politika nulového covidu.
• Ranní okénko - Fiskální pomoc a inflace v USA
  Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.
• Ranní okénko - Globálně pozorujeme posun ke zpřísňování měnové politiky
  V minulém týdnu proběhla jednání hned několika centrálních bank v čele s ECB, Fedu, Bank of England, ale třeba i Bank of Japan, Norges a dalších. I když některé zaujaly více jestřábí postoj než jiné – například Bank of England překvapila prvním zvýšením sazeb z rekordně nízké úrovně – všechny se více koncentrovaly na proinflační rizika a obavy z pandemie odložily na druhou kolej. Na globální úrovni tak byl nastolen trend utahování měnových podmínek, které byly s nástupem pandemie rychle a razantně uvolněny.
• Ranní okénko - Globální sentiment zůstává pod tlakem pátečních dat
  Dnes ráno vychází čísla z tuzemského maloobchodu, dopoledne pak statistika devizových rezerv. Zatímco předběžná data jasně naznačují, že aktivita ČNB potřeba nebyla, u dnešních čísel z maloobchodu je výsledek nejasný. Včera zveřejněná data z průmyslu opět výrazně ovlivnil vývoj v automotive, který dokázal udržet výsledek v kladných číslech. Bilance zahraničního obchodu pak po dlouhé době vykázala „pouze“ jednociferný deficit.
• Ranní okénko - HDP data za Q1 ještě solidní, inflace v Německu snad již za vrcholem
  Finanční trhy mají za sebou náročný závěr týdne. Na pozadí narůstajících očekávání ohledně zvyšování amerických sazeb se nedařilo akciovým ani dluhopisovým trhům. Tento týden by si trh mohl trochu oddychnout. Zaprvé E. Macron vyhrál ve francouzských prezidentských volbách a čeká ho další pětiletý mandát. Za druhé důležité údaje o HDP za Q1 22 by měly vyznít pozitivně. Jedná se sice o pohled zpět, ovšem solidní výkon na začátku roku by znamenal, že by průměrné HDP za celý rok nemuselo být špatné navzdory očekávaným potížím v příštích kvartálech. V neposlední řadě se od dubnové inflace v eurozóně čeká stagnace, v Německu snížení o 0,1 procentního bodu.
• Ranní okénko - HDP, inflace a Fed…nadcházející týden je nabitý
  K nejdůležitějším událostem nastávajícího týdne patří údaje o HDP za druhé čtvrtletí, inflace a zasedání Fedu, které by mohlo zvýšit volatilitu na trhu s dluhopisy. Navíc dorazí důležité indikátory sentimentu včetně německého Ifo indexu.
• Ranní okénko - Hike o ¾ bodu a atypická recese
  Fed dnes znovu zvýší úrokové sazby. Z futures vyplývá, že trh těsně před rozhodnutím věří v hike o 75bb (shodně s mediánem odhadu analytiků), od začátku měsíce se ale zvýšila očekávání hiku o procentní bod, kterému trh přikládá pravděpodobnost mezi 20-25 %. Fed ale své rozhodnutí zveřejní až v osm večer středoevropského času. Mezitím dorazí červnová statistika nových objednávek v americkém průmyslu.
• Ranní okénko - Hluboký pokles českých mezd nahrává stabilitě sazeb
  Dnes za několik málo minut vyjde statistika maloobchodních tržeb. Očekáváme prohloubení meziročního poklesu, stejně tak je nastaven i medián trhu. Z Německa již brzy ráno dorazila statistika továrních objednávek. V rámci mezí se jedná o dobrý výsledek, kdy namísto očekávané stagnace se dostavil meziměsíční růst o 0,8 %, relativně výrazné revize směrem nahoru se dočkal i neuspokojivý výsledek ze září (-4,0 % -> -2,9 %).
• Ranní okénko - Holub by zvedal sazby již v červnu
  Dnes se v Evropě z makroekonomického pohledu mnoho dít nebude a zraky se tak budou upínat spíše za oceán. Odtamtud dorazí květnová data o amerických maloobchodních tržbách. Ty byly v poslední době výrazně ovlivňovány termíny výplaty přímé finanční podpory tamní vlády směrem k domácnostem a v měsících jejího rozesílání tak rostly dynamikou poblíž 10 % meziměsíčně. To se tentokrát již opakovat nebude, tržby se mají podle odhadů stabilizovat a za duben trh čeká mírný pokles o 0,7 %. Stabilizace se ovšem nečeká od indexu cen výrobců, který nadále čelí tlakům primárně z přetížené mezinárodní logistiky. I díky nim by měl v květnu přidat citelných 0,5 % meziměsíčně, tedy téměř stejně jako o měsíc dříve. V meziročním srovnání, které je dále zkresleno dramatickou změnou v cenách energií, by to pak odpovídalo zdražení o 6,2 %. Ani po vyloučení energií a potravin se ovšem o cenové umírněnosti hovořit nedá, když trh předpokládá růst cen o 4,8 %.
• Ranní okénko - Holubičí nálada na finančním trhu
  Datový kalendář dnes zahrnuje dva důležité údaje v USA – ceny výrobců a aktualizaci výsledků průzkumu mezi spotřebiteli od University of Michigan. V Evropě bude zveřejněna statistika průmyslové produkce ve Španělsku a Rakousku a polská centrální banka zveřejní zápisky z posledního měnověpolitického jednání. Na akciovém trhu dnes ráno pozorujeme převážně optimismus. Futures kontrakty na S&P 500 se zotavují na pozadí mírně ustupujících výnosů státních dluhopisů. Investoři se přiklánějí k možnosti nižšího tempa centrálních bank.
• Ranní okénko - Hrozba recese v eurozóně se prohlubuje
  Dnešní kalendář evropské trhy významnějším způsobem nerozpohybuje a ty tak jen těžko budou hledat impuls pro oživení ztraceného optimismu. Předsváteční úterek dostane do pomalejšího tempa i český trh a jediná zajímavější data tak budou zveřejňována v USA.