Zeman jmenoval nové členy bankovní rady

Čtěte více

• Zelenskyj: Ukrajina dokončila proces připojení k evropské elektrické síti
  Ukrajina dokončila proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. Ukrajinská elektřina tak nyní bude proudit do Evropské unie a zpět oběma směry, napsal dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Zelený den na Wall Street
  Včerejší obchodní den v USA se nesl ve znamení výrazných růstů. Včerejší růsty byly taženy primárně technologickým sektorem (Apple +1,4 %, Alphabet +2 %, Microsoft +1,7 %, AMD +3,2 %, Nvidia +1,9 %, Meta Platforms (Facebook) +3,1 %. Dařilo se i finančnímu sektoru (Bank of America +1,9 %, Mastercard +2 %, JPMorgan +2,1 %, Goldman Sachs +1,8 %). Naopak po 5% propadu ropy se propadl energetický sektor v čele s těžaři ropy (Chevron -1,2 %, Occidental -1,6 %, Exxon Mobil -0,9 %). Za zmínku pak stál vývoj společnosti Plug Power (+9,8 %) - ta rostla díky oznámené budoucí spolupráci se společností Walmart.
• Zelený inkoust napříč kryptografií po vítězství Grayscale v SEC
  Přelomové rozhodnutí amerického soudu, který se postavil na stranu společnosti Grayscale v její žádosti o ETF na bitcoiny u SEC, poslalo ve středu ráno v Asii ceny kryptoměn vzhůru.
• Zelený konec týdne a další inflační signály
  Mix nadějí na mírnější postup Fedu a solidních firemních výsledků velkých techů udržel pozitivní náladu i na konci týdne. Akciové indexy si tak připisují pěkné zisky a tentokrát více v Evropě, kde třeba milánská burza roste o více než 2 procenta. Na dluhopisech je vývoj převážně negativní, když evropské výnosy rostou a v USA unikají nárůstu výnosů jen delší splatnosti. Eurodolar se po zhoupnutí oběma směry drží výš, aktuálně u hranice 1,0200.
• Zelený úsmev je späť
  Máme za sebou aktuálnu alfu a omegu fundamentálneho sveta a dáta vyšli nad očakávania. Hoci miera nezamestnanos...
• Zelený úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodní den v USA byl pozitivní a všechny hlavní akciové indexy si připsaly slušné zisky. Jednoznačně nejlépe se vedlo energetickému sektoru (Chevron +2,6 %, Exxon Mobil +4,1 %, Halliburton +5,5 %) díky růstu cen ropy (+5,3 %). Dařilo se i technologiím (Apple +1 %, Alphabet +1,9 %, Amazon +2,1 %, Nvidia +5,5 %, Intel +2,4 %, Tesla +3,8 %, AMD +3,9 %, Facebook +1,1 %). Po delší době ukončily den v plusu i čínské akcie obchodované v USA (Alibaba +2 %, Baidu +3,7 %).
• Zelený závěr týdne díky výsledkům i datům. Zinek rychle zdražuje
  O pozitivní závěr týdne se nakonec postaraly jak výsledky, tak nová makrodata. Z firem to byl zejména Goldman Sachs, který překvapil velmi dobrými čísly, kterými tak dokreslil solidní výsledky sektoru a podtrhl dnešní růst bankovních akcií. Sektor krom toho může těžit také z rostoucích dluhopisových výnosů, což ho dnes řadí mezi nejvýkonnější v zámoří i Evropě. Slušně se daří také průmyslu či energiím, zato technologie a komunikace zaostávají právě spolu s vývojem na dluhopisovém trhu. Americký 10Y letý výnos dnes stoupá o 5 bazických bodů, německý o 2.
• Zelený závěr týdne pokračuje, ale ani tentokrát není růst přesvědčivý
  Hlavní evropské akciové indexy se drží v zeleném s výjimkou Londýna. Zisky však nejsou velké a Amerika je na tom pouze smíšeně. Lepší situace je na dluhopisech, kterým se daří napříč trhy. Eurodolar lehce koriguje své zisky na 0,9760. Koruna si oslabení nakonec rozmyslela a za dnešek své pozice víceméně drží.
• Zelený závěr týdne. Strach poklesl a nižší ceny lákají
  Podobně jako v minulých dnech nepotěšil příděl nových makrodat ani dnes. Investorům to však na konci týdne nijak nevadí a vracejí se do akcií. Ty si v Evropě připisují zhruba procento, měřeno hlavními indexy. V zámoří je na tom podobně S&P 500, zatímco Nasdaq stoupá o 1,8 pct a už skoro dorovnává středeční ztrátu. Vedle toho jsou na tom celkem dobře i dluhopisy - v USA výnosy klesají, v Německu aspoň nerostou. Slušně stoupá ropa a na ceně přidává také zlato.
• Zeman cituje Rusnoka: Konec intervencí? Možná dříve, než se nadějeme
  Česká národní banka by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. "Mluvil jsem před dvěma dny s guvernérem Rusnokem a nebudu prozrazovat žádné tajemství, když řeknu, že ukončení kurzového závazku se očekává v prvním pololetí letošního roku a není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme,“ řekl Zeman.
• Zemanova dnešní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu. Korunu mohou táhnout dolů i prezidentova slova o tom, že exguvernéra Rusnoka urazilo jmenování Michla jeho nástupcem
  Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
• Zemanovy výroky posilují korunu
  Středečním obchodováním s českou korunou zamávaly výroky prezidenta M. Zemana. Zeman znovu kritizoval bankovní radu ČNB v souvislosti...
• Zeman: Úspěch nového operátora? Dostatečný kapitál a vybavit se na házení klacků pod nohy
  Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operáto...
• Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
  Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
• Země BRICS chtějí oslabit roli dolaru ve světě. Mají šanci?
  Představitelé zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – se tento týden scházejí na summitu v Johannesburgu, aby kromě jiného diskutovali možnosti oslabení role dolaru ve světě. Mohou rozvíjející se ekonomiky dané pětice zemí vskutku představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
• Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
• Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
  Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
• Zemědělci dramaticky zlevňují, potravináři zlevňují také, v obchodech však potraviny stále zdražují, ukazují nejnovější data ČSÚ. Řetězec Lidl, jenž nyní slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH, potvrzuje, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.
• Zemědělci historicky nebývale zlevňují, o celou pětinu, potravináři zlevňují také, avšak obchody zatím ceny drží prakticky bez zlevnění. Umožňuje jim to vysoká koncentrace trhu a slabá konkurence
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly loni v prosinci meziročně o zcela mimořádných 19 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční zlevnění zemědělské produkce minimálně od roku 2010, a pravděpodobně v celé historii ČR od roku 1993.
• Zemědělci letos čekají propad sklizně pšenice
  První odhad letošní sklizně není povzbudivý. Sklizeň většiny základních zemědělských plodin ČR by letos měla být slabší než loni. Nutno však říci, že prvotní odhady sklizní bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Propad sklizně by měl být patrný zejména u pšenice, což se může odrazit v růstu ceny pekárenských výrobků.