Země BRICS chtějí oslabit roli dolaru ve světě. Mají šanci?

Čtěte více

• Zelený úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodní den v USA byl pozitivní a všechny hlavní akciové indexy si připsaly slušné zisky. Jednoznačně nejlépe se vedlo energetickému sektoru (Chevron +2,6 %, Exxon Mobil +4,1 %, Halliburton +5,5 %) díky růstu cen ropy (+5,3 %). Dařilo se i technologiím (Apple +1 %, Alphabet +1,9 %, Amazon +2,1 %, Nvidia +5,5 %, Intel +2,4 %, Tesla +3,8 %, AMD +3,9 %, Facebook +1,1 %). Po delší době ukončily den v plusu i čínské akcie obchodované v USA (Alibaba +2 %, Baidu +3,7 %).
• Zelený závěr týdne díky výsledkům i datům. Zinek rychle zdražuje
  O pozitivní závěr týdne se nakonec postaraly jak výsledky, tak nová makrodata. Z firem to byl zejména Goldman Sachs, který překvapil velmi dobrými čísly, kterými tak dokreslil solidní výsledky sektoru a podtrhl dnešní růst bankovních akcií. Sektor krom toho může těžit také z rostoucích dluhopisových výnosů, což ho dnes řadí mezi nejvýkonnější v zámoří i Evropě. Slušně se daří také průmyslu či energiím, zato technologie a komunikace zaostávají právě spolu s vývojem na dluhopisovém trhu. Americký 10Y letý výnos dnes stoupá o 5 bazických bodů, německý o 2.
• Zelený závěr týdne pokračuje, ale ani tentokrát není růst přesvědčivý
  Hlavní evropské akciové indexy se drží v zeleném s výjimkou Londýna. Zisky však nejsou velké a Amerika je na tom pouze smíšeně. Lepší situace je na dluhopisech, kterým se daří napříč trhy. Eurodolar lehce koriguje své zisky na 0,9760. Koruna si oslabení nakonec rozmyslela a za dnešek své pozice víceméně drží.
• Zelený závěr týdne. Strach poklesl a nižší ceny lákají
  Podobně jako v minulých dnech nepotěšil příděl nových makrodat ani dnes. Investorům to však na konci týdne nijak nevadí a vracejí se do akcií. Ty si v Evropě připisují zhruba procento, měřeno hlavními indexy. V zámoří je na tom podobně S&P 500, zatímco Nasdaq stoupá o 1,8 pct a už skoro dorovnává středeční ztrátu. Vedle toho jsou na tom celkem dobře i dluhopisy - v USA výnosy klesají, v Německu aspoň nerostou. Slušně stoupá ropa a na ceně přidává také zlato.
• Zeman cituje Rusnoka: Konec intervencí? Možná dříve, než se nadějeme
  Česká národní banka by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. "Mluvil jsem před dvěma dny s guvernérem Rusnokem a nebudu prozrazovat žádné tajemství, když řeknu, že ukončení kurzového závazku se očekává v prvním pololetí letošního roku a není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme,“ řekl Zeman.
• Zeman jmenoval nové členy bankovní rady
  Miloš Zeman dnes jmenoval nové členy bankovní rady. Potvrdily se tak informace Hospodářských novin, že by se mělo jednat o profesora Jana Fraita, šéfku národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a analytičku hospodářské komory Karin Kubelkovou. Jméno Jana Fraita bude bezesporu přijato na trzích pozitivně - v ČNB dlouhodobě působí a i když se při minulém působení v bankovní radě profiloval jako holubice, je to odborník, který rozhodně nepředstavuje pro ČNB výraznější riziko diskontinuity.
• Zemanova dnešní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu. Korunu mohou táhnout dolů i prezidentova slova o tom, že exguvernéra Rusnoka urazilo jmenování Michla jeho nástupcem
  Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
• Zemanovy výroky posilují korunu
  Středečním obchodováním s českou korunou zamávaly výroky prezidenta M. Zemana. Zeman znovu kritizoval bankovní radu ČNB v souvislosti...
• Zeman: Úspěch nového operátora? Dostatečný kapitál a vybavit se na házení klacků pod nohy
  Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operáto...
• Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
  Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
• Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
• Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
  Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
• Zemědělci dramaticky zlevňují, potravináři zlevňují také, v obchodech však potraviny stále zdražují, ukazují nejnovější data ČSÚ. Řetězec Lidl, jenž nyní slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH, potvrzuje, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.
• Zemědělci historicky nebývale zlevňují, o celou pětinu, potravináři zlevňují také, avšak obchody zatím ceny drží prakticky bez zlevnění. Umožňuje jim to vysoká koncentrace trhu a slabá konkurence
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly loni v prosinci meziročně o zcela mimořádných 19 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční zlevnění zemědělské produkce minimálně od roku 2010, a pravděpodobně v celé historii ČR od roku 1993.
• Zemědělci letos čekají propad sklizně pšenice
  První odhad letošní sklizně není povzbudivý. Sklizeň většiny základních zemědělských plodin ČR by letos měla být slabší než loni. Nutno však říci, že prvotní odhady sklizní bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Propad sklizně by měl být patrný zejména u pšenice, což se může odrazit v růstu ceny pekárenských výrobků.
• Zemědělci loni vyrobili nejvíce masa od roku 2012, samotné výkupy mléka pak loni predčily jeho roční produkci za celé období od roku 2002. Tuzemské zemědělství v celkovém pohledu není nesoběstačné
  V loňském roce v ČR stoupla produkce masa o necelé jedno procenta na takřka 455 tisíc tun. Jedná se tak o největší množství vyrobeného masa od roku 2012. Od tuzemských producentů bylo přímo nakoupeno zhruba 3,1 miliardy litrů mléka. Samotný přímý nákup mléka tak předčil výrobu mléka za kterýkoli rok z celého období let 2002 a až 2019. Produkce mléka se v tomto období pohybovala v pásmu od 2,6 do necelých 3,1 miliardy litrů.
• Zemědělci mají dobrý rok, sklizeň obilí může být nejvyšší za skoro 20 let. Pečivo ale nezlevní
  Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ. První odhad sklizně, pracující s čísly známými do poloviny června, byl pozitivní, avšak druhý odhad je ještě optimističtější.
• Zemědělci tvrdí, že ke zvýšení úrody kakaa je třeba více dešťů
  Zemědělci z Pobřeží slonoviny uvedli, že minulý týden pršelo ve většině regionů, kde se nachází hojná pěstitelská oblast kakaa, podprůměrně a k zajištění silné úrody pro únor a březen je zapotřebí mnohem více srážek.
• Zemědělci vyhlíží nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Hrozí tlak na růst cen pečiva
  Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.
• Zemědělský svaz: Zisk v zemědělství loni klesl o 800 milionů na 9,1 miliardy Kč
  Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na dnešním jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.