Zelený závěr týdne díky výsledkům i datům. Zinek rychle zdražuje

Čtěte více

• Zelené úterý na Wall Street
  Úterní obchodní seance se nesla v duchu vysoké nervozity a očekávání dnešního FEDu. Akcie farmaceutického obra Pfizeru narostly o více jak jedno procento. Čistý zisk na akcii činil 1,62 USD, kdežto odhad trhu byl postavený o 4,58 % níže. Tržby byly silnější než konsensus o takřka 5,5 %, PFE US +1,97 %. Společnost Biogen vykázala očekávané výsledky, BIIB US -0,78 %. Čistý zisk na akcii energetické společnosti Devon Energy překonala o 6,58 %, DVN US +10,09 %. Jednotlivé indexy uzavřely následovně: Index Dow Jones Industrial Average posílil o 0,2 % (33.129 b.), S&P 500 o 0,5 % (4.175 b.) a technologický Nasdaq Composite o 0,2 % (12.563 b.).
• Zelené zlato přichází na český trh
  Největší český obchodník s drahými kovy v České republice společnost Golden Gate uvádí na trh zlaté investiční slitky švýcarské slévárny Valcambi s označením Green Gold. Surovina pro výrobu takzvaného zeleného zlata pochází výhradně z dolů, které dodržují nejvyšší standardy péče nejen o životní prostředí, ale také o zdraví, bezpečnost a lidská práva svých zaměstnanců podle pokynů mezinárodní organizace OECD.
• Zelenskyj legalizuje kryptoměny na Ukrajině
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal virtuální zákon o majetku, který má kryptoměny legalizovat v zemi, jež ve své válce proti Rusku dostává miliony z kryptografických darů na vojenskou a humanitární pomoc.
• Zelenskyj navrhl výrazně přísnější strop na ruskou ropu než státy G7
  Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.
• Zelenskyj: Ukrajina dokončila proces připojení k evropské elektrické síti
  Ukrajina dokončila proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. Ukrajinská elektřina tak nyní bude proudit do Evropské unie a zpět oběma směry, napsal dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Zelený den na Wall Street
  Včerejší obchodní den v USA se nesl ve znamení výrazných růstů. Včerejší růsty byly taženy primárně technologickým sektorem (Apple +1,4 %, Alphabet +2 %, Microsoft +1,7 %, AMD +3,2 %, Nvidia +1,9 %, Meta Platforms (Facebook) +3,1 %. Dařilo se i finančnímu sektoru (Bank of America +1,9 %, Mastercard +2 %, JPMorgan +2,1 %, Goldman Sachs +1,8 %). Naopak po 5% propadu ropy se propadl energetický sektor v čele s těžaři ropy (Chevron -1,2 %, Occidental -1,6 %, Exxon Mobil -0,9 %). Za zmínku pak stál vývoj společnosti Plug Power (+9,8 %) - ta rostla díky oznámené budoucí spolupráci se společností Walmart.
• Zelený inkoust napříč kryptografií po vítězství Grayscale v SEC
  Přelomové rozhodnutí amerického soudu, který se postavil na stranu společnosti Grayscale v její žádosti o ETF na bitcoiny u SEC, poslalo ve středu ráno v Asii ceny kryptoměn vzhůru.
• Zelený konec týdne a další inflační signály
  Mix nadějí na mírnější postup Fedu a solidních firemních výsledků velkých techů udržel pozitivní náladu i na konci týdne. Akciové indexy si tak připisují pěkné zisky a tentokrát více v Evropě, kde třeba milánská burza roste o více než 2 procenta. Na dluhopisech je vývoj převážně negativní, když evropské výnosy rostou a v USA unikají nárůstu výnosů jen delší splatnosti. Eurodolar se po zhoupnutí oběma směry drží výš, aktuálně u hranice 1,0200.
• Zelený úsmev je späť
  Máme za sebou aktuálnu alfu a omegu fundamentálneho sveta a dáta vyšli nad očakávania. Hoci miera nezamestnanos...
• Zelený úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodní den v USA byl pozitivní a všechny hlavní akciové indexy si připsaly slušné zisky. Jednoznačně nejlépe se vedlo energetickému sektoru (Chevron +2,6 %, Exxon Mobil +4,1 %, Halliburton +5,5 %) díky růstu cen ropy (+5,3 %). Dařilo se i technologiím (Apple +1 %, Alphabet +1,9 %, Amazon +2,1 %, Nvidia +5,5 %, Intel +2,4 %, Tesla +3,8 %, AMD +3,9 %, Facebook +1,1 %). Po delší době ukončily den v plusu i čínské akcie obchodované v USA (Alibaba +2 %, Baidu +3,7 %).
• Zelený závěr týdne pokračuje, ale ani tentokrát není růst přesvědčivý
  Hlavní evropské akciové indexy se drží v zeleném s výjimkou Londýna. Zisky však nejsou velké a Amerika je na tom pouze smíšeně. Lepší situace je na dluhopisech, kterým se daří napříč trhy. Eurodolar lehce koriguje své zisky na 0,9760. Koruna si oslabení nakonec rozmyslela a za dnešek své pozice víceméně drží.
• Zelený závěr týdne. Strach poklesl a nižší ceny lákají
  Podobně jako v minulých dnech nepotěšil příděl nových makrodat ani dnes. Investorům to však na konci týdne nijak nevadí a vracejí se do akcií. Ty si v Evropě připisují zhruba procento, měřeno hlavními indexy. V zámoří je na tom podobně S&P 500, zatímco Nasdaq stoupá o 1,8 pct a už skoro dorovnává středeční ztrátu. Vedle toho jsou na tom celkem dobře i dluhopisy - v USA výnosy klesají, v Německu aspoň nerostou. Slušně stoupá ropa a na ceně přidává také zlato.
• Zeman cituje Rusnoka: Konec intervencí? Možná dříve, než se nadějeme
  Česká národní banka by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. "Mluvil jsem před dvěma dny s guvernérem Rusnokem a nebudu prozrazovat žádné tajemství, když řeknu, že ukončení kurzového závazku se očekává v prvním pololetí letošního roku a není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme,“ řekl Zeman.
• Zeman jmenoval nové členy bankovní rady
  Miloš Zeman dnes jmenoval nové členy bankovní rady. Potvrdily se tak informace Hospodářských novin, že by se mělo jednat o profesora Jana Fraita, šéfku národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a analytičku hospodářské komory Karin Kubelkovou. Jméno Jana Fraita bude bezesporu přijato na trzích pozitivně - v ČNB dlouhodobě působí a i když se při minulém působení v bankovní radě profiloval jako holubice, je to odborník, který rozhodně nepředstavuje pro ČNB výraznější riziko diskontinuity.
• Zemanova dnešní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu. Korunu mohou táhnout dolů i prezidentova slova o tom, že exguvernéra Rusnoka urazilo jmenování Michla jeho nástupcem
  Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
• Zemanovy výroky posilují korunu
  Středečním obchodováním s českou korunou zamávaly výroky prezidenta M. Zemana. Zeman znovu kritizoval bankovní radu ČNB v souvislosti...
• Zeman: Úspěch nového operátora? Dostatečný kapitál a vybavit se na házení klacků pod nohy
  Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operáto...
• Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
  Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
• Země BRICS chtějí oslabit roli dolaru ve světě. Mají šanci?
  Představitelé zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – se tento týden scházejí na summitu v Johannesburgu, aby kromě jiného diskutovali možnosti oslabení role dolaru ve světě. Mohou rozvíjející se ekonomiky dané pětice zemí vskutku představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
• Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.