Rozbřesk: Ceny ve pracovatelském průmyslu nejvyšší za téměř 22 let a výrobní inflace stále na vzestupu

Čtěte více

• Rozbřesk: Bude rychlý růst ECB stačit?
  Eurozóna v druhém kvartále opět šlápla na plyn a poprvé za posledních šest let růst překonal 2 % (0,6 % q/q; 2,1 % y/y). Zásadním faktorem je podle všeho dobrý výkon trhu práce - počet nezaměstnaných klesá nepřetržitě od roku 2013 a za poslední rok se jejich počet snížil o více než 1,5 milionu (o více než 10 %). Růst tažený trhem práce by měl ECB vyhovovat - je méně náchylný vůči vnějším šokům a s vyšší pravděpodobností časem nastartuje i výraznější domácí inflační tlaky. Na ty ECB netrpělivě čeká již minimálně sedm let. Problém je, že to asi ještě chvíli bude trvat a inflace na rozdíl od růstu skončí letos daleko za původními představami centrálních bankéřů. Proč?
• Rozbřesk: Bude 2019 rokem kvantitativního utahování?
  Rok 2018 odešel, a zatímco z pohledu makroekonomických předpovědí se vcelku vydařil, tak z pohledu tržních předpovědí to byl rok po všech stránkách katastrofální. Jen málokdo by se totiž před dvanácti měsíci odvážil předpovídat, že nejvýnosnější aktivum bude v roce 2018 hotovost spolu s nic ne nesoucími německými vládními dluhopisy a naopak, že všechny důležité akciové indexy včetně těch amerických skončí hluboko v záporných číslech. Jestliže minulý rok v lednu bylo předpovídat to, jak proběhne rok 2018 vcelku “snadné”, neboť “všem” bylo jasné, že ekonomicky se bude dařit, což byla dobrá zpráva pro riziková aktiva a naopak mizerná pro dluhopisy, tak činit dnes výhled pro konec roku 2019 je pekelně těžké.
• Rozbřesk: Býci pod tlakem, S&P 500 ztrácí třetí týden v řadě a pandemie postupuje
  Letní akciová pohoda pomalu ale jistě naráží na své mantinely. Wall Street zaznamenala ztráty třetí týden v řadě a index S&P 500 je 8 % pod svými maximy z počátku září. A s druhou vlnou pandemie v Evropě v plném proudu nemusí být pro “býky” jednoduché postavit se na nohy. Zvlášť pokud by se vedle Francie a Španělska začala pandemie rychleji šířit i v Německu.
• Rozbřesk: Cena elektřiny kvůli plynu za den vzrostla o více jak 25 %. Euro padá pod paritu a koruna pod tlakem
  Cena elektřiny láme nové rekordy. Včera termínové ceny na burze v německém Lipsku vyskočily nad 700 EUR za MWh - to byl denní nárůst o více jak 25 %. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny plynu, které ovlivňují cenu elektřiny z plynových elektráren - to jsou v tuto chvíli marginální elektrárny (poslední zapnuté v řadě tak, aby byla uspokojena veškerá poptávka). Právě ceny elektřiny z marginálních elektráren ovlivňují celkovou cenu elektřiny, i když výroba z řady jiných zdrojů (solární, vodní, jaderné) je ve finále výrazně levnější. Proto se vysoké ceny plynu v tuto chvíli automaticky promítají do vysokých cen elektřiny.
• Rozbřesk: Cena plynu sice klesá, ale vyhráno rozhodně není
  Poslední dobou se ve zprávách objevují titulky, které oslavují výrazný pokles cen plynu v Evropě. Za pokles vděčíme dvěma hlavním faktorům. Na straně spotřeby se jedná o úspory, které jsou navíc podpořeny super teplým startem podzimu. Na straně nabídky pomáhá stlačit ceny rychlé doplňování zásob, které překonává i původně ambiciózní evropské plány. V severozápadní Evropě, která je pro kontrakt TTF obzvláště relevantní, je naplněno více než 95 % kapacity zásobníků. A právě kombinace relativně nízké spotřeby a relativně vysoké nabídky (neboli skoro plných zásobníků) se na trhu s nepružnou nabídkou a poptávkou projevuje učebnicově. A sice tak, že plyn krátkodobě zlevňuje (na den dopředu na cca 34 EUR/MWh ze srpnových průměrných 230 EUR/MWh).
• Rozbřesk: Cena ropy raketově vystřelila. Končí cenová válka?
  Jízda ropy na horské dráze nabírá na obrátkách. Zatímco v březnu zkolabovala cena o více než polovinu, včerejší tweet Donalda Trumpa, dle něhož se Saúdská Arábie a Rusko dohodnou na bezprecedentním omezení produkce, následoval rekordní 46% cenový růst. Ten ropa nyní z větší části koriguje návratem pod hranici 30 dolarů za barel, což odráží fakt, že v tuto chvíli není vůbec jisté, kdy, v jakém rozsahu a zda vůbec ke koordinovanému omezení těžby dojde.
• Rozbřesk: Cena ropy ve volném pádu: bude se opakovat kolaps z roku 2014?
  Kartel OPEC má zaděláno na pořádný problém. Byť to ještě před několika týdny vypadalo na poklidný konec roku, nyní se ceny ropy ocitly ve volném pádu. I přes verbální intervenci Saúdské Arábie ztratila ropa Brent od začátku října již 25 %, přičemž jen během včerejšího dne to bylo 7 %. Rekordní dvanáctý den v řadě již klesá také cena lehké americké ropy (WTI). Co se na ropném trhu vlastně děje?
• Rozbřesk – Cena ropy v závěru roku roste, trh vyhlíží setkání producentů 13. ledna
  V samotném závěru roku 2016 vzrostla cena ropy Brent k 57 USD/barel a ropa se tak stala jedním z nejlépe performujících trhů posledních 12-ti měsíců. Ve srovnání s koncem loňského roku jde zhruba o 50% nárůst a zároveň se jedná o nejvyšší hodnoty od července 2015. Samozřejmě platí, že cenám v posledních době pomáhá zejména již mnohokrát zmiňovaná dohoda producentů na omezení těžby, která by měla vstoupit v platnost úderem sobotní půlnoci.
• Rozbřesk: Cenové tlaky ve výrobě zvolňují, inflační bouře však trvá
  Včera zveřejněná čísla tuzemských výrobců potvrdila přetrvávající silné cenové tlaky, jejich dynamika však v červenci přeci jen zvolnila. V průmyslu zpomalil meziroční růst cen na 26,8 % (vs. 28,5 % v předchozím měsíci), přičemž meziměsíčně ceny přidaly 0,3 %. Nižší cenový růst jde především na vrub levnějším ropným produktům, které reflektují nižší ceny na světových trzích. Na druhou stranu, ceny energií v čele s plynem a elektřinou pokračovaly ve svižném růstu a s ohledem na poslední vývoj na velkoobchodních trzích ještě zdaleka neřekly poslední slovo.
• Rozbřesk: Centrální bankéři řeknou své poslední slovo...
  Americký Fed je podle všech indicií pevně rozhodnut opět zvýšit cenu peněz a jeho rozhodnutí mu ve finále mohou ulehčit i poslední páteční silná čísla z trhu práce. Navíc v posledních týdnech vzrostla pravděpodobnost přijetí daňového balíčku, který by mohl fiskálně podpořit americkou ekonomiku poblíž vrcholu hospodářského cyklu. To by byl pro Fed o důvod víc nepolevovat v postupném utahování měnových kohoutů a pokračovat dál i v příštím roce. To je ostatně i náš hlavní scénář - počítáme s tím, že po prosincovém růstu sazeb Fed příští rok sazby ještě třikrát zvýší (až ke 2,125 %). Trhy jsou zatím se svými sázkami o poznání opatrnější a v jejich cenách je zatím opatrně zakomponován scénář dvojitého zvýšení sazeb. Prosincové zasedání Fedu ale na opatrnosti trhů nemusí nic zásadního změnit a je otázkou, zda má šanci ještě dolaru výrazně pomoci.
• Rozbřesk: Cestovnímu ruchu chybí zahraniční turisté, koruna se veze na pozitivní vlně
  Čísla z tuzemské ekonomiky za druhý kvartál sice ještě dobíhají, avšak celkový obrázek vývoje v tomto období už začíná nabývat stále jasnější podoby. Ponecháme-li stranou předběžný odhad HDP, který výrazně zaostal za trhem i za prognózou ČNB, jsou už k dispozici úplné odvětvové statistiky za červen. Minulý týden to byly solidní výsledky z maloobchodu, průmyslu a stavebnictví, včera se k nim přidala data za služby.
• Rozbřesk: Co brzdí prodeje aut v Evropě? Prostě nejsou
  V posledních dnech sice přicházejí zprávy především o zelené budoucnosti evropského automobilového průmyslu, nicméně zajímavá stále ještě zůstávají čísla o nedávné minulosti tohoto odvětví. Konkrétně jde o dnes zveřejněná červnová čísla registrací nových osobních automobilů v EU, která indikují vývoj prodejů na tomto pro české výrobce nejvýznamnějším trhu. Konkrétně se registrace za červen meziročně zvýšily o 10,4 %, když přesáhly hranici 1 mil. vozů. Pozitivní zprávou nepochybně je, že od začátku roku už prodeje poskočily o více než čtvrtinu. Když se však aktuální čísla srovnají s předkovidovým rokem 2019, jsou stále ještě o pětinu nižší.
• Rozbřesk – Co bude hýbat evropskou ekonomikou v příštím roce?
  Příští rok bude Evropa do velké míry žít opět politikou. Index hospodářsko-politické nejistoty v Evropě (http://www.policyuncertainty.com/europe_monthly.html) vystoupal v roce 2016 kvůli brexitu, pádu italské vlády a volbám v USA k historickým maximům. Dobrou zprávou je, že to zatím není nijak výrazně cítit v tržním napětí ani ve výkonu ekonomiky. Nikde ale není psáno, že se ekonomika tak lehce vyrovná s politickým napětím i v roce 2017.
• Rozbřesk: Co čekat dál od inflace a na co čeká ČNB?
  Českou inflaci ženou dál vzhůru hlavně oddíly doprava a energie - zdražující pohonné hmoty, energie a imputované nájemné. Když k nim připočteme ještě potraviny, podílí se tyto tři oddíly na meziroční inflaci více než ze dvou třetin. A ne jinak tomu bude i v nejbližších měsících. Novinové titulky sice plní na prvním místě zdražující nafta a benzín, o dalším růstu inflace ovšem v nejbližších měsících rozhodnou zejména ceny energií a to, jak moc se promítnou vyšší ceny z globálních trhů do cen pro spotřebitele.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešní ECB?
  Dnešní zasedání ECB nepřinese nové revoluční kroky a rozhodnutí. Přesto se může Mario Draghi na tiskové konferenci pěkně zapotit pod palbou otázek směřujících především k postoji ECB k italské otázce.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešního zasedání ČNB?
  Centrální banka na svém červnovém zasedání po agresivním snížení sazeb pravděpodobně bude “jen” vyčkávat a hodnotit. To však neznamená, že se nebude “na co dívat”.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešního zasedání ECB? A jak může dopadnout na korunu?
  Poslední čísla potvrzují, že nad eurozónou se v tuto chvíli rozplynula poslední oblačnost a míří plnou parou vpřed. Náš běžící odhad růstu (nowcast) ukazuje na zrychlení o 0,6 % mezikvartálně, což by mělo meziroční dynamiku katapultovat spolehlivě nad 2 % - nejrychlejší úrovně od roku 2010. Mario Draghi by i proto měl dnes po zasedání ECB potvrdit zásadní zprávu ze svého červnového projevu v Portugalsku, kterým nastartoval výprodeje na dluhopisových trzích a prudké zisky eura.
• Rozbřesk: Co čekat od koruny po zasedání ČNB?
  Česká koruna se po druhém překvapení ze strany ČNB opět dostala “do formy”. Díky růstu krátkých českých tržních sazeb (na 2 letech na 3,5%) posílila na konci uplynulého týdne pod 25,20 EUR/CZK. I tak další zisky nemusí být úplně jednoduché.
• Rozbřesk: Co čekat od srpnového zasedání ČNB? Stabilní sazby = tlak na korunu
  Příští týden nás čeká “velmi” důležité zasedání ČNB - se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.
• Rozbřesk: Co čekat tento týden od ČNB
  Není jednoduché se rozhodovat, když máte u každého ucha jiného rádce a ten vám našeptává zcela protichůdné rady. V podobné situaci je nyní ČNB. Řeší problém, který se jmenuje duální ekonomika. Vše orientované ven začíná vypadat slabě - zejména na exportně orientovaný průmysl pomalu doléhají první známky rok trvající německé průmyslové recese. Na druhou stranu domácí trh práce se stále potýká s nedostatkem pracovníků a solidními inflačními tlaky - nezaměstnanost na historických minimech, počet neobsazených pracovních míst narůstá a tempo růstu mezd se drží nad sedmi procenty. Na jedné straně tedy chuť dělat vlastní měnovou politiku šitou na míru domácím podmínkám a potěšení z toho, že si na rozdíl od ECB ČNB podaří znormalizovat sazby. Na druhé straně strach z toho, že nás negativní vývoj v Německu dříve nebo později dožene. Co si z toho ČNB tento týden vezme?