Rozbřesk: Cena ropy raketově vystřelila. Končí cenová válka?

Čtěte více

• Rozbřesk: Březen ve znamení rekordních intervencí
  Zdá se, že březen byl z hlediska intervencí ČNB rekordní a překonal dokonce ostrý lednový start do roku 2017. Podle přírůstků likvidity v českém bankovním sektoru odhadujeme, že Česká národní banka musela na obranu slabé koruny v březnu nakoupit devizové rezervy v rekordním objemu 16 miliard euro (v lednu 15,5 miliard euro). Detailnější informace dostaneme tento pátek z ČNB. Pokud se naše odhady potvrdí, bude březen dalším měsícem, kdy přírůstek devizových rezerv výrazně překonává jakákoliv měřítka vnější rovnováhy české ekonomiky - roční bilance zahraničního obchodu se pohybuje okolo 13 miliard euro a roční bilance běžného účtu je dokonce “pouze? 2 miliardy euro. Odbourávání vysokých sázek na zisky koruny může po vypnutí intervencí zvyšovat volatilitu oběma směry.
• Rozbřesk: Bude český záchranný balík stačit?
  Reakce vlád a centrálních bank na prohlubující se ekonomické propady spojené s koronavirem neberou konce. Včera česká vláda oznámila dlouho očekávaný rozpočtový balík na boj s koronavirem. Celkový objem balíku (až 1 bilion korun) konečně odpovídá vážnosti situace. Je však otázka, zda přímá finanční pomoc (plánovaná na 100 miliard korun) nakonec nebude muset být vyšší.
• Rozbřesk: Bude ČNB bránit i ztrátám koruny?
  Z pátečního setkání ČNB s analytiky vyplynulo, že závazek tlumit rozkolísanost koruny po vypnutí intervencí neplatí úplně stejně na obě strany. Někteří centrální bankéři si myslí, že by se přímé intervence na trhu měly po “exitu? použít spíše při tlumení nadměrných zisků koruny. V případě ztrát koruny by bankovní rada mohla spíše využít situace a zvýšit úrokové sazby (tradiční měnově-politický nástroj). Co to znamená pro korunu?
• Rozbřesk: Bude ECB nakupovat víc periferních dluhopisů?
  Evropská centrální banka je podle zápisu z posledního zasedání ochotna přimhouřit oči nad některými pravidly a kupovat dočasně více periferních dluhopisů. Italské a španělské dluhopisy z toho měly okamžitou radost - výnos desetiletého italského výnosu poklesl prudce o 15 bps a rizikové rozpětí vůči německému bundu je nejnižší od konce ledna.
• Rozbřesk: Bude OPEC muset prodloužit dohodu na omezení produkce?
  Po výrazném růstu na konci loňského listopadu se volatilita cen ropy výrazně snížila. Cena barelu ropy Brent se pohybuje lehce nad 55 USD/barel. Zprávám dominuje dohoda OPECu a spol. na omezení produkce, respektive nebývale vysoká míra jejího dodržování. Spokojenost s dohodou přitom ilustrují rekordní spekulace na další růst cen.
• Rozbřesk: Bude rychlý růst ECB stačit?
  Eurozóna v druhém kvartále opět šlápla na plyn a poprvé za posledních šest let růst překonal 2 % (0,6 % q/q; 2,1 % y/y). Zásadním faktorem je podle všeho dobrý výkon trhu práce - počet nezaměstnaných klesá nepřetržitě od roku 2013 a za poslední rok se jejich počet snížil o více než 1,5 milionu (o více než 10 %). Růst tažený trhem práce by měl ECB vyhovovat - je méně náchylný vůči vnějším šokům a s vyšší pravděpodobností časem nastartuje i výraznější domácí inflační tlaky. Na ty ECB netrpělivě čeká již minimálně sedm let. Problém je, že to asi ještě chvíli bude trvat a inflace na rozdíl od růstu skončí letos daleko za původními představami centrálních bankéřů. Proč?
• Rozbřesk: Bude 2019 rokem kvantitativního utahování?
  Rok 2018 odešel, a zatímco z pohledu makroekonomických předpovědí se vcelku vydařil, tak z pohledu tržních předpovědí to byl rok po všech stránkách katastrofální. Jen málokdo by se totiž před dvanácti měsíci odvážil předpovídat, že nejvýnosnější aktivum bude v roce 2018 hotovost spolu s nic ne nesoucími německými vládními dluhopisy a naopak, že všechny důležité akciové indexy včetně těch amerických skončí hluboko v záporných číslech. Jestliže minulý rok v lednu bylo předpovídat to, jak proběhne rok 2018 vcelku “snadné”, neboť “všem” bylo jasné, že ekonomicky se bude dařit, což byla dobrá zpráva pro riziková aktiva a naopak mizerná pro dluhopisy, tak činit dnes výhled pro konec roku 2019 je pekelně těžké.
• Rozbřesk: Býci pod tlakem, S&P 500 ztrácí třetí týden v řadě a pandemie postupuje
  Letní akciová pohoda pomalu ale jistě naráží na své mantinely. Wall Street zaznamenala ztráty třetí týden v řadě a index S&P 500 je 8 % pod svými maximy z počátku září. A s druhou vlnou pandemie v Evropě v plném proudu nemusí být pro “býky” jednoduché postavit se na nohy. Zvlášť pokud by se vedle Francie a Španělska začala pandemie rychleji šířit i v Německu.
• Rozbřesk: Cena elektřiny kvůli plynu za den vzrostla o více jak 25 %. Euro padá pod paritu a koruna pod tlakem
  Cena elektřiny láme nové rekordy. Včera termínové ceny na burze v německém Lipsku vyskočily nad 700 EUR za MWh - to byl denní nárůst o více jak 25 %. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny plynu, které ovlivňují cenu elektřiny z plynových elektráren - to jsou v tuto chvíli marginální elektrárny (poslední zapnuté v řadě tak, aby byla uspokojena veškerá poptávka). Právě ceny elektřiny z marginálních elektráren ovlivňují celkovou cenu elektřiny, i když výroba z řady jiných zdrojů (solární, vodní, jaderné) je ve finále výrazně levnější. Proto se vysoké ceny plynu v tuto chvíli automaticky promítají do vysokých cen elektřiny.
• Rozbřesk: Cena plynu sice klesá, ale vyhráno rozhodně není
  Poslední dobou se ve zprávách objevují titulky, které oslavují výrazný pokles cen plynu v Evropě. Za pokles vděčíme dvěma hlavním faktorům. Na straně spotřeby se jedná o úspory, které jsou navíc podpořeny super teplým startem podzimu. Na straně nabídky pomáhá stlačit ceny rychlé doplňování zásob, které překonává i původně ambiciózní evropské plány. V severozápadní Evropě, která je pro kontrakt TTF obzvláště relevantní, je naplněno více než 95 % kapacity zásobníků. A právě kombinace relativně nízké spotřeby a relativně vysoké nabídky (neboli skoro plných zásobníků) se na trhu s nepružnou nabídkou a poptávkou projevuje učebnicově. A sice tak, že plyn krátkodobě zlevňuje (na den dopředu na cca 34 EUR/MWh ze srpnových průměrných 230 EUR/MWh).
• Rozbřesk: Cena ropy ve volném pádu: bude se opakovat kolaps z roku 2014?
  Kartel OPEC má zaděláno na pořádný problém. Byť to ještě před několika týdny vypadalo na poklidný konec roku, nyní se ceny ropy ocitly ve volném pádu. I přes verbální intervenci Saúdské Arábie ztratila ropa Brent od začátku října již 25 %, přičemž jen během včerejšího dne to bylo 7 %. Rekordní dvanáctý den v řadě již klesá také cena lehké americké ropy (WTI). Co se na ropném trhu vlastně děje?
• Rozbřesk – Cena ropy v závěru roku roste, trh vyhlíží setkání producentů 13. ledna
  V samotném závěru roku 2016 vzrostla cena ropy Brent k 57 USD/barel a ropa se tak stala jedním z nejlépe performujících trhů posledních 12-ti měsíců. Ve srovnání s koncem loňského roku jde zhruba o 50% nárůst a zároveň se jedná o nejvyšší hodnoty od července 2015. Samozřejmě platí, že cenám v posledních době pomáhá zejména již mnohokrát zmiňovaná dohoda producentů na omezení těžby, která by měla vstoupit v platnost úderem sobotní půlnoci.
• Rozbřesk: Cenové tlaky ve výrobě zvolňují, inflační bouře však trvá
  Včera zveřejněná čísla tuzemských výrobců potvrdila přetrvávající silné cenové tlaky, jejich dynamika však v červenci přeci jen zvolnila. V průmyslu zpomalil meziroční růst cen na 26,8 % (vs. 28,5 % v předchozím měsíci), přičemž meziměsíčně ceny přidaly 0,3 %. Nižší cenový růst jde především na vrub levnějším ropným produktům, které reflektují nižší ceny na světových trzích. Na druhou stranu, ceny energií v čele s plynem a elektřinou pokračovaly ve svižném růstu a s ohledem na poslední vývoj na velkoobchodních trzích ještě zdaleka neřekly poslední slovo.
• Rozbřesk: Centrální bankéři řeknou své poslední slovo...
  Americký Fed je podle všech indicií pevně rozhodnut opět zvýšit cenu peněz a jeho rozhodnutí mu ve finále mohou ulehčit i poslední páteční silná čísla z trhu práce. Navíc v posledních týdnech vzrostla pravděpodobnost přijetí daňového balíčku, který by mohl fiskálně podpořit americkou ekonomiku poblíž vrcholu hospodářského cyklu. To by byl pro Fed o důvod víc nepolevovat v postupném utahování měnových kohoutů a pokračovat dál i v příštím roce. To je ostatně i náš hlavní scénář - počítáme s tím, že po prosincovém růstu sazeb Fed příští rok sazby ještě třikrát zvýší (až ke 2,125 %). Trhy jsou zatím se svými sázkami o poznání opatrnější a v jejich cenách je zatím opatrně zakomponován scénář dvojitého zvýšení sazeb. Prosincové zasedání Fedu ale na opatrnosti trhů nemusí nic zásadního změnit a je otázkou, zda má šanci ještě dolaru výrazně pomoci.
• Rozbřesk: Ceny ve pracovatelském průmyslu nejvyšší za téměř 22 let a výrobní inflace stále na vzestupu
  I když se výrobní inflace v červenci dostala na sedmnáctileté maximum, stále ještě nekulminovala. Poslední data statistického úřadu ukazují další prudké zvýšení cen průmyslových výrobců v ČR. Za poslední měsíc se tyto ceny v průměru zvýšily o 1,6 %, v meziročním srovnání jsou výše už o 7,8 %. Přímo ve zpracovatelském průmyslu se dokonce výrobní inflace přiblížila na dohled deseti procent, a je tak nejvyšší za téměř 22 let.
• Rozbřesk: Cestovnímu ruchu chybí zahraniční turisté, koruna se veze na pozitivní vlně
  Čísla z tuzemské ekonomiky za druhý kvartál sice ještě dobíhají, avšak celkový obrázek vývoje v tomto období už začíná nabývat stále jasnější podoby. Ponecháme-li stranou předběžný odhad HDP, který výrazně zaostal za trhem i za prognózou ČNB, jsou už k dispozici úplné odvětvové statistiky za červen. Minulý týden to byly solidní výsledky z maloobchodu, průmyslu a stavebnictví, včera se k nim přidala data za služby.
• Rozbřesk: Co brzdí prodeje aut v Evropě? Prostě nejsou
  V posledních dnech sice přicházejí zprávy především o zelené budoucnosti evropského automobilového průmyslu, nicméně zajímavá stále ještě zůstávají čísla o nedávné minulosti tohoto odvětví. Konkrétně jde o dnes zveřejněná červnová čísla registrací nových osobních automobilů v EU, která indikují vývoj prodejů na tomto pro české výrobce nejvýznamnějším trhu. Konkrétně se registrace za červen meziročně zvýšily o 10,4 %, když přesáhly hranici 1 mil. vozů. Pozitivní zprávou nepochybně je, že od začátku roku už prodeje poskočily o více než čtvrtinu. Když se však aktuální čísla srovnají s předkovidovým rokem 2019, jsou stále ještě o pětinu nižší.
• Rozbřesk – Co bude hýbat evropskou ekonomikou v příštím roce?
  Příští rok bude Evropa do velké míry žít opět politikou. Index hospodářsko-politické nejistoty v Evropě (http://www.policyuncertainty.com/europe_monthly.html) vystoupal v roce 2016 kvůli brexitu, pádu italské vlády a volbám v USA k historickým maximům. Dobrou zprávou je, že to zatím není nijak výrazně cítit v tržním napětí ani ve výkonu ekonomiky. Nikde ale není psáno, že se ekonomika tak lehce vyrovná s politickým napětím i v roce 2017.
• Rozbřesk: Co čekat dál od inflace a na co čeká ČNB?
  Českou inflaci ženou dál vzhůru hlavně oddíly doprava a energie - zdražující pohonné hmoty, energie a imputované nájemné. Když k nim připočteme ještě potraviny, podílí se tyto tři oddíly na meziroční inflaci více než ze dvou třetin. A ne jinak tomu bude i v nejbližších měsících. Novinové titulky sice plní na prvním místě zdražující nafta a benzín, o dalším růstu inflace ovšem v nejbližších měsících rozhodnou zejména ceny energií a to, jak moc se promítnou vyšší ceny z globálních trhů do cen pro spotřebitele.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešní ECB?
  Dnešní zasedání ECB nepřinese nové revoluční kroky a rozhodnutí. Přesto se může Mario Draghi na tiskové konferenci pěkně zapotit pod palbou otázek směřujících především k postoji ECB k italské otázce.