Růst spotřebitelských cen zrychlil a jádrová inflace láme rekordy

Čtěte více

• Růst ropy na pozadí sporů o omezení jejích cen ze strany G7
  Ropa i přes nízkou likviditu na trhu stoupla. Ropa Brent stoupla o 28 centů a obchodovala se na úrovni 85,62 USD za barel a americká ropa WTI se dostala na 78,43 USD.
• Růst ropy, omezení dodávek ruské ropy krizi eskaluje
  Ropa stoupla poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, a vystupňovalo tak energetickou krizi v Evropě. Ropa WTI se prodávala nad 102 dolary za barel poté, co v úterý získala 3,2 %. Ceny zemního plynu se v Evropě vyšplhaly poté, co Rusko zastavilo dodávky do Polska a Bulharska, splnilo tak hrozbu přerušení dodávek do zemí, které nechtějí za pohonné hmoty platit v rublech.
• Růst sazeb Fedu od března a pak vyfukování bilance. Akcie po zaváhání rostou
  Včera se americkým akciovým indexům podařilo smazat úvodní ztráty, dnes to bylo hlavně v úvodu komplikované. Téma měnové politiky a rychlost její normalizace působí stále slušnou nervozitu a očekávání ještě nejsou dostatečně usazená. Do hry promlouvají komentáře bankéřů z Fedu, přičemž prostor tentokrát dostali spíše jestřábi. Ani holubičí šéf Fedu svými slovy úlevu nepřinesl.
• Růst sazeb se zatím týká hlavně bezpečných státních dluhopisů. Výnosy na rizikových bondech dál klesají
  Jedna zajímavost k velikosti rizikových přirážek a nezvyklému klidu, který momentálně na finančních trzích panuje. Čas od času na xPulsu píšeme o tom, jak mimořádně nízká je v poslední době implikovaná volatilita jak na evropském, tak hlavně na americkém akciovém trhu. Nízká implikovaná volatilita a s tím spojená vyšší cena akcií ale ve vztahu k reálné ekonomice až takové riziko nepředstavuje. Co však riziko do budoucna představovat může je nízká úroveň rizikových přirážek na trhu s dluhopisy – zejména pak u těch nejvíce rizikových dluhopisů. Poptávka po těchto aktivech totiž výrazně narůstá a jejich rostoucí cena dál tlačí dolů už tak nízké výnosy. To vše navíc v situaci, kdy se svět postupně připravuje na utahování měnové politiky a kdy díky rostoucím sazbám v USA výnosy u státních dluhopisů začaly pomalu růst.
• Růst spekulací na posílení koruny v únoru zpomalil
  Podle nejnovějších odhadů by mohla Česká národní banka utratit až 140 miliard korun za slabou korunu jen za prvních dvacet únorových dnů. Částce půl bilionu korun se tak přiblížil dosavadní letošní účet za devizové intervence. V únoru měla ČNB podstatně méně práce oproti začátku roku.
• Růst spotřebitelské poptávky v lednu pokračoval
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v ČR v lednu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o výrazné 1 % po utlumeném prosincovém růstu o 0,1 %. Meziměsíční růst přitom trval již čtyři měsíce v řadě. Meziročně byly tržby vyšší o 2,4 %, což bylo výrazně nad tržním konsensem ve výši 0,5 %.
• Růst spotřebitelských cen mírně zvolní
  Průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Spotřebitelská důvěra v září dosáhla nového minima, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu.
• Růst spotřebitelských cen nesměle zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu stagnovaly. Proti sobě šlo zejména sezónní zlevnění potravin a naopak mírné zdražení aut a pohonných hmot. Překvapení trhu ani ČNB se nekoná. ČNB tak na příštím zasedání nemá důvod měnit nastavení měnové politiky.
• Růst spotřebitelských cen v USA - komentář Martina Pohla, Generali Investments
  Vývoj inflace v září naznačuje, že šok způsobený pandemií pomalu odeznívá a dynamika cen se pomalu vrací k "normálu". Celkový i jádrový index spotřebitelských cen vzrostly shodně o 0,2% meziměsíčně, což odpovídá zhruba trendu z předkrizového období. Prudké výkyvy předchozích měsíců jsou podle všeho minulostí, avšak i v září zanechala pandemie otisk v dynamice cen. Cenové tlaky ustupují zejména v segmentu služeb, který je více citlivý na opatření proti šíření viru a na oslabení spotřebitelské poptávky a to by mělo dominovat dynamice cen i do budoucna, neboť podzimní vlna nedává příliš velké šance na změnu.
• Růst spotřebitelských cen zatím zpomalit nechce
  Spotřebitelské ceny v ČR v červenci rostly rychleji, než čekal trh, ale v souladu s prognózou ČNB. Hlavním cenovým tahounem byly ceny rekreací. V dalších měsících i nadále čekáme zpomalování inflace vlivem oslabené poptávky, nicméně prozatím je tento efekt slabší, než s čím počítá naše prognóza.
• Růst spotřeby nereflektuje vývoj příjmů
  „Příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba. To v mnohých rodinách způsobí vážné finanční problémy. Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Růst stavební produkce byl nejrychlejší za více než půl roku
  Stavební produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně po sezonním očištění o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, jehož produkce se zvýšila meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to 1,1 %. Meziročně celková stavební produkce v prosinci vzrostla po očištění o sezonnost a kalendářní vlivy o 7,9 %, což však souviselo s nízkou srovnávací základnou roku 2020.
• Růst táhnou zásoby a spotřeba domácností
  Zpřesněný odhad HDP za třetí letošní čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletní dynamiky z +0,3 % na +0,4 %. Meziroční růst ekonomiky byl pak potvrzen na již dříve oznámených 1,3 %. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 tak byl její výkon vyšší o 1,3 %.
• Růst táhnou zásoby a spotřeba domácností
  Zpřesněný odhad HDP za třetí letošní čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletní dynamiky z +0,3 % na +0,4 %. Meziroční růst ekonomiky byl pak potvrzen na již dříve oznámených 1,3 %. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 tak byl její výkon vyšší o 1,3 %.
• Růst tržeb maloobchodu brzdí, ale zůstává silný
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v červnu polevily na meziměsíčním růstovém tempu, když vzrostly o 0,6 % (sezónně očištěno). To bylo víceméně v souladu s naším odhadem 0,8 % m/m. Po květnovém „rozvolňovacím“ skoku se všeobecně zpomalení čekalo. Nicméně předchozí údaje byly evidovány vzhůru a pohled na meziroční srovnání ukazuje oproti odhadům citelně vyšší úroveň prodejů. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu v červnu rostly meziročně o 7,2 % (7,1 % po očištění o kalendářní vlivy), zatímco naše i tržní odhady ukazovaly pouze 5,4 %. V případě zahrnutí prodejů a oprav aut, jejichž meziměsíční pokles se nečekaně prohloubil na 2,1 %, činil meziroční růst 9,7 %, zatímco my jsme čekali 7,5 % a trh v průměru ještě trochu méně. Oproti květnovému růstu o 18,5 % je to sice opticky výrazně menší růst, ale ten je dán zvyšující se srovnávací základnou z minulého roku.
• Růst tržeb v maloobchodě pokračuje
  Reálné tržby maloobchodních prodejců klesaly rok a půl. Zlom nastal v loňském listopadu a od té doby tržby v maloobchodě rostou. Tento trend byl potvrzen i v letošním lednu, přestože panovaly obavy, zda stále Češi nebudou velmi ostražitě kontrolovat svou peněženku. Nakonec ale tržby v tomto sektoru meziročně vzrostly o 2,4 % a byly tak překonány prognózy naše i trhu.
• Růst tržeb v maloobchodu zpomaluje
  „V dubnu tržby v maloobchodě pokračovaly v meziročním růstu a stejně tomu bylo v květnu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. V dubnu se v porovnání se stejným obdobím zvýšily o 5,3 %, v květnu pak meziročně o 4,4 %. Co se týká meziměsíčního vývoje, tržby v maloobchodě začaly nabírat opačný směr. Růstová trajektorie, kterou maloobchod v lednu započal, v dubnu začala brzdit. Meziměsíčně tehdy tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel reálně stagnovaly, v květnu se pak tržby dokonce meziměsíčně snížily o 0,1 %,“ komentuje data Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Růst úrokových sazeb ČNB bude v dalších měsících pokračovat
  Česká národní banka (ČNB) minulý čtvrtek rozhodla o dalším zvýšení základní repo sazby z 0,50 % na 0,75 %. Dnes zveřejnila písemný záznam z tohoto jednání bankovní rady. Ten ukazuje, že její členové hlasovali totožným způsobem jako v červnu. V pořadí druhé zvýšení repo sazby o 25 bb tak podpořil guvernér J. Rusnok, oba viceguvernéři M. Mora a T. Nidetzký, a také člen bankovní rady T. Holub. Výraznější nárůst úrokových sazeb o 50 bb podporoval i nadále V. Benda, zatímco zbylí dva členové O. Dědek a A. Michl hlasovali pro jejich stabilitu.
• Růst úrokových sazeb je pro dluhopisové fondy větší problém než kdykoli předtím
  Již dříve jsme se na tomto místě věnovali americkým úrokovým sazbám, které téměř jistě porostou jen velmi pomalu a pra...
• Růst úrokových sazeb je světový trend. Ovlivní to cenu akcií i kurzy měn
  „Úvahy amerických centrálních bankéřů mají silný vliv na vývoj akciových trhů. Po zjištění, že úrokové sazby by se mohly zvyšovat rychleji, došlo k propadu cen akcií. Předpoklad vyšších úrokových sazeb naopak posílil hodnotu dolaru,“ komentuje hlavní makléř BH Securities Martin Vlček.