Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku

Španělský energetický gigant Repsol pozastavuje plánované projekty zeleného vodíku ve Španělsku. Zdůvodňuje to nepříznivou regulací, hlavně nejistotou ohledně trvání daně z neočekávaných zisků. Rozhodnutí by mohlo mít dopady na takzvanou zelenou agendu španělské vlády, která nastiňuje postup transformace energetiky od fosilních paliv k čistším zdrojům, uvedla dnes agentura Reuters.

Projekty, které dává Repsol nyní k ledu, mají kapacitu elektrolýzy 350 megawattů (MW). Společnost už dříve varovala, že nejistota ohledně pravidel regulace by mohla ovlivnit její investice do tohoto relativně nového odvětví. Repsol zmiňuje například možnost, že vláda by mohla daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky přepracovat a učinit ji trvalou.

Vzhledem k tomu, že Španělsko chce mít do konce tohoto desetiletí kapacitu k produkci 12 gigawattů (GW) zeleného vodíku, může mít krok Repsolu ve Španělsku širší dopady. Pozastaven je projekt o výkonu 100 MW v Cartageně s plánovanou investicí více než 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Neuskuteční se ani projekty v Tarragoně a Baskicku s kapacitou 150 MW a 100 MW. Další elektrolyzér firmy Repsol bude postaven v Portugalsku, řekl mluvčí podniku.

Ropné a plynárenské firmy jako Repsol a Cepsa patří k nejhlasitějším kritikům daně z neočekávaných zisků, kterou zavedla španělská vláda. Daň vyvolala kritiku také od firem, jako je elektrárenská společnost Endesa. Lobbistická skupina zastupující hlavní ropné společnosti ve Španělsku loni varovala, že prodloužení daně z neočekávaných zisků by mohlo ohrozit investice za 16,5 miliardy eur (zhruba 417 miliard Kč) spojené s transformací energetiky.

Zelený vodík, tedy vodík vyráběný pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, je považován za klíč k dekarbonizaci evropské ekonomiky. Vzhledem ke své ceně však projekty zeleného vodíku obecně nejsou konkurenceschopné bez dotací.

Daň z neočekávaných zisků, anglicky windfall tax, je tématem i v České republice. Ministr financí Zbyněk Stanjura v srpnu řekl, že nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně. Celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku podle něj nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura dříve podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Daň tak bude platit i v příštím roce, který je podle zákona poslední, kdy se má uplatňovat. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.

Stanjura dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná. Neočekávané zisky energetickým firmám vznikly za energetické krize, kdy ceny některých paliv po začátku války na Ukrajině v roce 2022 na přechodnou dobu skokově vzrostly.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rekordní pokles ekonomik eurozóny i EU byl nižší než v odhadech
  Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 procenta. V obou případech jde v souvislosti s koronavirovými omezeními o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
• Rekordní pokles ekonomiky EU i eurozóny byl nižší než v odhadech
  Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
• Rekordní přebytek obchodní bilance eurozóny
  Eurostat dnes ve zprávě o zahraničním obchodě poukázal na rekordní přebytek obchodní bilance eurozóny...
• Rekordní růst ekonomiky EU zaostal za původním odhadem
  Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika v Evropě i jinde potýkala s dopady koronavirových opatření.
• Rekordní spotřebitelská nálada v Německu
  Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejlepší úroveň za více než 13 let. Vyplývá to z dnešních...
• Rekordní zahraniční investice v Číně
  Přímé zahraniční investice v Číně loni vzrostly o 5,3 procenta na rekordních 117,6 miliardy dolarů...
• Renáta Kellnerová je podle časopisu Forbes 12. nejbohatší ženou na světě
  Podnikatelka Renáta Kellnerová s rodinou je na 12. místě žebříčku nejbohatších žen na světě, který sestavuje americký časopis Forbes. Pětapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který tragicky zahynul předloni v březnu, má podle žebříčku majetek za 16,3 miliardy USD (přes 372 miliard Kč). Celkově se umístila na 100. příčce, a je tak nejvýše ze všech Čechů.
• Renault plánuje primární nabídku akcií divize elektromobilů Ampere na jaře
  Francouzská automobilka Renault plánuje avizovanou primární veřejnou nabídku (IPO) akcií své divize elektromobilů Ampere na jaře příštího roku. V rozhovoru s televizní stanicí BFM to prohlásil generální ředitel Renaultu Luca de Meo. V rámci tohoto plánu chce automobilka do 1. listopadu oddělit divizi elektromobilů do samostatné firmy.
• Renault převedl ruskou pobočku na Moskvu, podíl v AvtoVAZu na ruský stát
  Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZu zpět, uvedla firma ve dnes zveřejněném prohlášení.
• Renzi: Dohoda Řecka s EU je prý možná
  Řecko by mohlo dosáhnout s Evropou dohody ohledně svého dluhu, řekl včear italský premiér Matteo...
• Republikáni a demokraté se přou o podobě pomoci ekonomice USA
  Zákon o mamutí finanční pomoci americké ekonomice podlomené koronavirovou krizí se může stát obětí mezistranických půtek. Vyplývá to z dnešní informace předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, podle níž jsou navzdory vytrvalému jednání názory republikánů a demokratů stále vzdálené a demokratická opozice předloží vlastní návrh. Podle informací amerických médií by se výška podpůrné finanční injekce měla pohybovat mezi jedním a dvěma biliony dolarů.
• Republikáni mají plán pro financování vlády USA
  Republikáni ve Sněmovně reprezentantů USA mají nový plán, jak zajistit financování vlády na další tři měsíce, hlasovat chtěli ještě včera místního času (v noci na dnešek SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Zvolený republikánský prezident Donald Trump návrh označil za velmi dobrý.
• Republikáni nesouhlasí s cly pro americké partnery
  Přední členové americké Republikánské strany nesouhlasí s krokem prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil cla na dovoz oceli a hliníku na evropské země, Kanadu a Mexiko. Republikánská hlava státu podle nich nesprávně trestá americké partnery, může poškodit ekonomiku země a ve výsledku ublížit své straně v podzimních kongresových volbách.
• Republikáni nezvýší dluhový limit bez snížení deficitu
  Republikáni v Kongresu nebudou hlasovat pro zvýšení federálního dluhového limitu, pokud s nimi prezident...
• Republikáni po čtyřech letech ovládli Senát USA
  Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program. O křeslo v Bílém domě bojují republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová.
• Republikáni představili konečný návrh daňové reformy v USA
  Republikáni v pátek představili konečnou podobu návrhu daňové reformy ve Spojených státech, která zahrnuje snížení daně z příjmu právnických osob na 21 procent z nynějších 35 procent. Informovala o tom agentura Reuters.
• Republikáni připravují vlastní plán zvýšení dluhu USA
  Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů připravují vlastní návrh zvýšení dluhového stropu...
• Republikáni přišli s novým návrhem pro Bidenův infrastrukturní plán
  Republikáni v americkém Senátu dnes zveřejnili nový návrh infrastrukturního plánu, s nímž chtějí jít do dalšího kola vyjednávání s administrativou demokratického prezidenta Joea Bidena. Jejich nová nabídka v hodnotě 928 miliard dolarů (necelých 19,4 bilionu korun) je však stále výrazně skromnější než plán prosazovaný Bílým domem. Mezi oběma stranami navíc stále panuje zásadní neshoda ohledně toho, jak nové výdaje zaplatit.
• Republikáni ve Sněmovně chtějí rozšířit daňové škrty
  Republikánští poslanci ve Sněmovně reprezentantů představili návrhy na prohloubení daňových škrtů, které navazují na daňovou reformu schválenou na konci loňského roku. Nové návrhy se zaměřují hlavně na trvalé snížení daňové sazby pro jednotlivce a malé podniky, které má podle současného zákona vypršet v roce 2026. Návrh přichází jen krátce před volbami a agentura AP upozornila, že nemá příliš šancí na schválení v Senátu.
• Republikáni zablokovali začátek projednávání infrastrukturního balíku
  Republikáni v americkém Senátu včera podle očekávání zablokovali pokus o zahájení projednávání infrastrukturního balíku, na němž se senátoři z obou hlavních politických stran dohodli s prezidentem Joem Bidenem. Demokraté chtěli včerejším procedurálním hlasováním zrychlit schvalovací proces, republikáni však tvrdí, že před zahájením rozpravy potřebují vyjasnit více podrobností návrhu. Informovala o tom agentura AP.