Okénko finančního trhu 17.5.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 16.7.2018
  Běžný účet se po přebytku v dubnu přesunul do negativní bilance (2,2 mld. Kč), ve které během letních měsíců pravděpodobně zůstane. Primární vliv na deficit má obnovený odliv dividend. Odliv důchodů z přímých investic v květnu činil 26,5 mld. Kč, z toho dividendy z přímých investic dosáhly 17,2 mld. Kč (o 14 mld. více než v dubnu). Podle nás bude odliv dividend jedním z faktorů, který bude nadále brzdit posilování koruny. V našem odhadu počítáme s přebytkem běžného účtu za celý rok 2018, který dosáhne 30 mld. Kč, tedy o 24 mld. méně než loni.
• Okénko finančního trhu 16.7.2019
  Německý ZEW index ekonomického sentimentu zaznamenal další pokles. Hodnocení současné ekonomické situace dosáhlo úrovně -1,1 a poprvé od roku 2010 se tedy mezi respondenty našlo více pesimistů nežli optimistů. K poklesu došlo i ve známkování výhledu do blízké budoucnosti, které hodnotou -24,5 nemělo daleko k dosažení sedmiletého minima. Němci si evidentně nemohli nevšimnout nekonečných obchodních konfliktů mezi velmocemi, zpomalujícího ekonomického růstu Číny, klopýtání evropského automobilového průmyslu, výhrůžek Donalda Trumpa o možném uvalení cel na evropské zboží či množících se varování před sklouznutím německé ekonomiky do recese. Trhy byly sice na slabé výsledky průzkumu vesměs připraveny, nicméně realita byla nakonec znatelně horší a euro tak nevyhnutelně začalo oslabovat.
• Okénko finančního trhu 16.8.2018
  Ceny průmyslových výrobců v červenci meziročně vzrostly o 3,4 % a meziměsíčně o 0,3 %. Jedná se tak o nejrychlejší růst od února 2012. Meziměsíční růst cen koksu a rafinovaných výrobků pokračuje. Ten je způsoben výrazně vyšší cenou ropy z posledních měsíců. Výrobci i nadále převádějí vyšší náklady na koncové spotřebitele. Vyšší meziroční růst cen průmyslových výrobců přetrvá po zbytek roku díky nízké srovnávací základně z minulého roku a růstu cen materiálů, na který je vytvářen tlak velkým objemem objednávek v průmyslu, ale i kvůli slabší koruně. K tomu musíme připočíst zvyšující se mzdové náklady, které plynou z rapidně rostoucích mezd a meziročně vyšší ceny ropy. Za zmínku také stojí nejrychlejší růst cen stavebních prací od roku 2008. Stavebnictví se tento rok daří nejlépe od finanční krize právě v roce 2008. Nicméně stále větší produkce naráží na limity naší ekonomiky v podobě extrémně utaženého trhu práce a rychlého růstu mezd. Následkem je pak více než tříprocentní meziroční růst cen.
• Okénko finančního trhu 16.8.2019
  Ceny průmyslových výrobců v červenci dále zpomalily svoji dynamiku. V meziměsíčním srovnání poklesly o 0,1 %, meziročně se jejich růst snížil o 0,4 p.b. na 2,1 %. K růstu nadále výrazně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které se zvedly o 8,0 %, přitom ceny samotné elektřiny byly vyšší dokonce o 10,5 %. Rychlý růst si udržely i ceny výrobců v oblasti potravinářství (mzr. o 4,0 % stejně jako v červnu), které reagovaly na rychle se zvyšující ceny agrárních vstupů. Za meziměsíčním poklesem cen průmyslových výrobců tak stojí další průsak aktuálně nízkých cen ropy do příslušných cenových okruhů. Ve zbytku roku očekáváme, že nízké ceny výrobců v eurozóně (meziročně v červnu pouze o 0,9 %) budou zpomalovat i ceny v tuzemsku. Tento vliv však bude tlumen slabší úrovní kurzu koruny. Nadále však bude meziroční růst ovlivňován výrazným příspěvkem rychle rostoucích cen elektřiny. V letošním roce by tak měl průměrný růst cen výrobců mírně přesáhnout 3 %.
• Okénko finančního trhu 17.10.2018
  Vyjednávání ohledně Brexitu zažívají klíčové dny. Dnes začal summit Evropské unie, na kterém měla být podepsána dohoda mezi EU a Velkou Británii o podmínkách a vzájemných vztazích po odchodu Británie z unie. Hlavní jednání by měla proběhnout dnes večer a během zítřka, nicméně už několik dní je jisté, že k průlomu v jednání nedojde. Daleko více pravděpodobné je další odložení finálního termínu dohody a to až do prosince tohoto roku. Hlavním tématem sporu je otázka hranic mezi Velkou Británií a Irskem. Problémů které musí být vyřešeny je však ale více. V tomto kontextu se tak ani nouzový listopadový summit EU nezdá jako konečné datum pro podepsání dohody.
• Okénko finančního trhu 17.1.2019
  Eurostat dnes potvrdil předběžné odhady cenového růstu v eurozóně za prosinec loňského roku. Podle nich zpomalila celková meziroční inflace o 0,3 p.b. na 1,6 %. Rozhodující měrou k nižší úrovni CPI přispěl propad cen paliv, jejichž spotřebitelské ceny jen s malým zpožděním reagovaly na výrazně nižší ceny ropy na světových trzích. Oproti listopadu tak došlo ke snížení cen paliv o více jak 5 %. Jádrová inflace zůstala nadále utlumená na úrovni 1 %. Poblíž této úrovně se pouze s drobnými výkyvy pohybovala v průběhu celého loňského roku. Přetrvávající nízká úroveň jádrové inflace spolu s postupně zpomalujícím ekonomickým růstem rozhodně ovlivní nastavení měnové politiky v eurozóně. ECB tak nebude muset spěchat se zvyšováním úrokových sazeb, které se očekávalo ve druhé polovině letošního roku. Ve světle dnešních čísel se toto zvýšení ukazuje být méně pravděpodobné.
• Okénko finančního trhu 17.12.2018
  Ceny průmyslových výrobců za měsíc listopad meziměsíčně klesly o 0,1 %. Jedná se o první pokles za posledních osm měsíců. Meziročně vzrostly o 3,9 % a udržely si tak tempo růstu z října. Dle očekávání za meziměsíčním poklesem stál pokles cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, z důvodu snížení cen ropy na globálních trzích. Zároveň však výše cen v tomto odvětví stála za meziročním růstem cen. Dále se meziročně zvýšily ceny obecných kovů a kovodělných výrobků. Na zvýšení cen se nemalou měrou podílel růst mezd. Zvyšující se náklady na pracovní sílu vytváří tlak na růst cen.
• Okénko finančního trhu 1.7.2019
  Víkendový summit G20 nepřinesl žádné větší drama. Hlavní událostí summitu bylo bezpochyby setkání prezidentů z USA a Číny, jehož výsledek lze považovat za úspěšný. Obě strany se shodly, že obnoví jednání o nové obchodní dohodě. Ačkoliv ani jedna ze stran neodvolala stávající cla, nebyla uvalena ani žádná další. Zároveň americký prezident D. Trump povolil obnovu zásobení čínské firmy Huawei, avšak pouze v případech, kdy to neohrozí bezpečnost USA. Celkový postoj USA k této společnosti bude stanoven až na samý závěr vyjednávání. Na summitu ovšem proběhlo více významných setkání. Zástupce Saúdské Arábie a ruský prezident V. Putin se shodli na snížení těžby o 1,2 mil. barelů ropy denně na dalších šest měsíců s možným prodloužením až do března 2020. Přestože Rusko není součástí kartelu OPEC, zdá se, že nyní přebírá rozhodování. Summit byl zakončen společným prohlášením zúčastněných zemí. Vyzvali k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů je i závazek ochrany klimatu.
• Okénko finančního trhu 17.4.2019
  Člen bankovní rady Tomáš Holub se dnes v rozhovoru vyjádřil k možnosti zvýšení základní úrokové sazby ČNB. Ta se v současné chvíli nachází na úrovni 1,75 % a to již od listopadu. Variantu zachování stávající sazby po celý zbytek roku označil za spíše nepravděpodobnou a věří v nejméně jedno zvýšení, které by mohlo nastat již v první polovině tohoto roku. Bankovní rada by tak ke zvýšení sazeb mohla využít již květnového zasedání. S ohledem na březnovou inflaci, která dosáhla tří procent, tedy horní hranice tolerančního pásma ČNB, i na to, že českou ekonomiku pomalu začíná ochlazovat zpomalení globálního hospodářského cyklu, se tak zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB využije jednu z posledních příležitostí k utažení měnové politiky již 2. května. Zároveň by podle naší prognózy mělo dojít ke zpomalení inflace, která by se na konci roku měla nacházet poblíž cíle ČNB, a v roce 2020 by měla dále zpomalovat. Právě květnové zasedání by tak mohlo nabízet poslední možnost ke zvýšení sazeb a připravení si většího manipulačního prostoru pro případnou stimulaci tuzemské ekonomiky. Vyplatí se tak sledovat případná další mediální vyjádření ostatních členů rady, kteří mohou až do příštího čtvrtka, kdy členům bankovní rady začíná mediální karanténa, sdělovat svá stanoviska a případnou změnu současně velmi holubičích postojů.
• Okénko finančního trhu 17.5.2018
  Cena ropy Brent dnes pokořila hranici 80 dolarů za barel, poprvé od konce roku 2014. Tím posledním impulzem, který cenu včera poslal z přibližně 78 dolarů poblíž dnešním 80, byla statistika amerického ministerstva energetiky, podle které zásoby americké ropy za minulý týden poklesly o 1,4 miliónu barelů. Na trhu je tak citelný nárůst poptávky. Zároveň se mnozí investoři obávají poklesu nabídky. Současný trend posilování Brentu, který trvá již dva týdny, zahájil prezident Spojených států po oznámení, že do půli roku znovu uvalí sankce na obchod s Iránem. Produkce z Iránu by tak do konce roku mohla spadnout o přibližně 20 % na úroveň, kterou dosahovala v době nejtvrdších sankcí před rokem 2016. Útěchou může být silná neochota ostatních států spolupracovat na sankčním režimu se Spojenými státy. Lídři Evropské unie již vyjádřili značné zklamání nad rozhodnutím prezidenta Spojených států a hrozí, že zavedou sankce proti americkému zboží. V každém případě ti, kdo si na současnou situaci nemůžou stěžovat, jsou členské státy OPECu. Cena 80 dolarů za barel ropy prý naplňuje ambice Saudské Arábie, které tak umožňuje pokrýt díru v rozpočtu způsobenou rostoucími vládními investicemi. Zrušení limitů těžby ze strany ropného kartelu se tak zřejmě nedočkáme do té doby, dokud se ropa nepřiblíží k 100 dolarům za barel.
• Okénko finančního trhu 17.6.2019
  Ceny průmyslových výrobců vzrostly v květnu meziměsíčně o 0,5 %, meziročně však jejich dynamika poklesla na 3,8 %. Toto zpomalení bylo částečně dáno vlivem vysoké srovnávací základny z loňského května, nižší cenové růsty však zaznamenala významná odvětví výroby dopravních prostředků a zpracování kovů. Ceny výrobců v eurozóně rovněž začaly zpomalovat, což se bude postupně promítat i do cen v tuzemsku. Kromě toho cena ropy na globálních trzích klesla během května o cca 10 dolarů za barel, což by se mělo projevit nižšími cenami již v červnových datech. Tyto vlivy však budou tlumeny slabší úrovní kurzu koruny. Rychle rostoucí ceny energií se budou i ve zbytku letošního roku významnou měrou podílet na růstu cen producentů. Očekáváme, že v průměru by se měly ceny výrobců letos zvýšit o 3,1 %, což je o více než 1 p.b. vyšší tempo oproti loňskému roku. Přetrvávající vysoká poptávka po stavební produkci a nedostatek kapacit nadále působí na rychlý růst cen stavebních prací. Jejich meziroční dynamika se v posledních měsících výrazně zvyšuje a v květnu dosáhla až na 5,5 %.
• Okénko finančního trhu 17.7.2018
  Představitelé Evropské unie a Japonska dnes podepsali dohodu o snížení či zrušení celé řady cel. Jedná se o formalitu, jelikož detaily dohody se doladily již v prosinci minulého roku. Pro Japonsko se zruší 99 % cel, zatímco pro EU se jedná zhruba o 94 %, přičemž v následujících letech by podíl měl vzrůst na 99 %. Za tímto rozdílem stojí pro Japonsko kulturně a politicky citlivé výrobky jako je např. rýže. Pro Evropské exportéry se jedná především o vývoz chemických výrobků, potravin a alkoholických nápojů, zejména piva, vína, vepřového či čokolády a kosmetiky, které jsou v Japonsku historicky populární. Evropští exportéři tak zaplatí na clech o 1 mld. eur za rok méně. Pro evropské spotřebitele pak klesnou ceny čaje nebo ryb. Na druhou stranu se zvýší konkurence evropským automobilkám, jelikož 10% cla na japonská auta postupně klesnou na nulu. Obě strany si slibují nárůst zaměstnanosti a vyšší ekonomický růst. Dohodu musí schválit evropský parlament a japonští zákonodárci. Představitelé EU doufají, že by dohoda mohla vstoupit v platnost začátkem příštího roku. To je velice důležité pro Británii. Pakliže by dohoda vstoupila v platnost až po Brexitu (březen), Británie by si musela vyjednat vlastní dohodu.
• Okénko finančního trhu 17.7.2019
  V meziměsíčním srovnání klesly ceny průmyslových výrobců v červnu o 0,7 %, meziročně jejich dynamika poklesla na 2,5 %. Nadále k růstu výrazně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,9 %, přitom ceny samotné elektřiny se zvýšily dokonce o 10,3 %. Za meziměsíčním poklesem cen průmyslových výrobců stojí především pokles cen ropy na globálních trzích. To jsme mohli zaznamenat již v květnu, avšak do cen průmyslových výrobců se tento pokles propsal až se zpožděním. Zahraniční vlivy však ve zbytku roku budou částečně tlumeny slabší úrovní kurzu koruny. Zároveň rychle rostoucí ceny energií se budou i nadále významnou měrou podílet na růstu cen producentů. Očekáváme proto, že v průměru by se měly ceny výrobců letos zvýšit o 3,3 %, což je o více než 1 p.b. vyšší tempo oproti loňskému roku.
• Okénko finančního trhu 17.8.2018
  Turecká lira dnes oslabila o 5,3 % poté, co tamní soud odmítl propustit amerického pastora, kvůli kterému započal celý spor mezi USA a Tureckem. Turecká administrativa zároveň představila další opatření pro zastavení měnové krize. Ujistila firmy, že banky ponechají otevřené úvěrové linky a nesníží své expozice. Centrální banka zároveň snížila svůj odhad růstu ekonomiky a vývoje turecké liry a zvýšila prognózu inflace. Dnes se ještě očekává, že dojde ke snížení ratingu tureckých dluhopisů agenturou S&P. Trh tento krok však již započítal, což se projevuje i na dalším poklesu akcií tureckých bank. Opětovný propad turecké liry se dnes podepisuje i na evropských akciových trzích. Ztrácejí zejména italské a španělské banky s expozicí vůči Turecku. Předpokládáme, že v následujících týdnech dojde k dalšímu vyostření vztahů mezi USA a Tureckem. Turecká ministryně obchodu už oznámila, že se chystají další odvetná opatření vůči americkým sankcím. To by mohlo vést k dalšímu zhoršení rizikové averze na trhu a oslabení koruny a dalších měn v regionu.
• Okénko finančního trhu 17.9.2018
  Srpnové ceny průmyslových výrobců oproti očekávání meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční růst tak dosáhl 3,3 %, což je druhá nejvyšší hodnota od února 2012. Oproti červenci index nejvíce podpořily ceny ropy, ropných výrobků a koksu. V horizontu posledního roku to pak byly zejména ceny kovů a elektřiny, které tvořily hlavní příspěvek k růstu. Do konce roku očekáváme, že solidní tempo růstu cen výrobců přetrvá. Významným faktorem bude nízká srovnávací základna a stále relativně slabá koruna.
• Okénko finančního trhu 18.10.2018
  Dle O. Dědka, člena bankovní rady, by mělo docházet ke zvyšování sazeb pomalejším tempem, než tomu bylo doposud. Dle jeho mínění by ČNB měla vzít v potaz současná globální rizika a zvolnit tak zvyšování úrokových sazeb s ohledem na plnění inflačního cíle. K navyšování sazeb došlo na každém z posledních třech měnových zasedání. Na posledním zasedání byl O. Dědek jediný, který nehlasoval pro zvýšení sazeb. Lze tedy očekávat, že i na následujícím jednání, které se bude konat 1. listopadu, bude prosazovat ponechání základní úrokové sazby na současné úrovni 1,5 %, ačkoliv sám neuvedl, jak bude hlasovat. Většina členů bankovní rady však vnímá zvyšování sazeb jako přípravu na budoucí hospodářskou recesi. Proto očekáváme, že k normalizaci měnové politiky se bude klonit většina z nich již na příštím zasedání a dojde tak k dalšímu zvýšení sazeb. Do začátku mediální karantény, kdy se ještě mohou vyjadřovat členové bankovní rady, zbývá přesně týden. Doposavad tak učinili nejvíce jestřábí a holubičí členové bankovní rady viceguvernér M. Hampl a dnes O. Dědek. Koruna na dnešní prohlášení nereagovala a i nadále se obchoduje na úrovni EUR/CZK 25,85. Případná další vyjádření v následujících dnech by mohla dodat koruně impuls k novým ziskům.
• Okénko finančního trhu 18.1.2019
  Guvernér J. Rusnok v novém rozhovoru opravil své předchozí vyjádření. Podle jeho slov je ekonomika v dobrém stavu, ale další zvyšování úrokových sazeb bude výrazně opatrnější. O. Dědek zmínil, že v případě tvrdého Brexitu by koruna mohla posílit. Zdůvodnil to tím, že v současné nejistotě má česká měna pověst bezpečného útočiště a zároveň úrokové sazby jsou v česku relativně vysoké oproti nastavení úrokových sazeb v eurozóně. K vyjádření těchto členů bankovní rady se přidal i A. Michl, který považuje další zvyšování úrokových sazeb za nutné, ale musí probíhat opatrně a po malých krůčcích. Celkově tak čtyři ze sedmi členů bankovní rady přímo potvrdili záměr dále zvyšovat úrokové sazby, nicméně v jejich vyjádřeních začíná resonovat jistá míra obezřetnosti. Další zvyšování úrokových sazeb se tak bude odvíjet od vyznění nové prognózy ČNB, která bude projednána bankovní radou na začátku února.
• Okénko finančního trhu 18.12.2018
  Německý index ekonomického sentimentu IFO v prosinci již počtvrté v řadě poklesl a to na hodnotu 101,0 bodu. Oproti listopadu pokles o jeden bod. Jedná se tak o nejhorší výsledek za více než dva roky. Vypovídá tak o značném zpomalení německé ekonomiky. Za zhoršením sentimentu stojí jak hodnocení současné situace, tak především výrazné snížení očekávání budoucího vývoje ekonomiky. Za překvapivým výsledkem stojí především nejistoty na globální politické scéně jako je riziko tzv. tvrdého Brexitu (bez smluvního ujednání). Nejlepší výsledek byl zaznamenán již tradičně ve stavebnictví, kde si index udržel svou hodnotu z listopadového měsíce. Naopak největší propad sentimentu byl zaznamenán ve výrobě a sektoru služeb.
• Okénko finančního trhu 1.8.2018
  Stát hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s přebytkem 16,6 mld. Kč. Ve stejném období předchozího roku byl přebytek rozpočtu téměř 25 mld. Kč. Rozpočtový přebytek v sobě skrývá stále slabší investiční výdaje, které však postupně zrychlují a dohánějí původní plán. I ve srovnání s minulým rokem je vidět znatelné zlepšení v oblasti státních investic. Po očištění o EU fondy by byl rozpočet v deficitu 4,1 mld. Kč. Na příjmové straně zaostává pouze inkaso daně z příjmu právnických osob, které vzrostlo meziročně pouze o 2,6 %. Na jedné straně je to vinnou procesu podávání daňových přiznání, které bude pokračovat i v srpnu. Na straně druhé se však projevuje i pokles ziskovosti firem způsobený vyššími mzdovými náklady a cenami vstupů.
• Okénko finančního trhu 1.8.2019
  Bankovní rada ČNB dnes v souladu s očekáváním ponechala stávající nastavení úrokových sazeb. I přesto, že inflační tlaky z domácí ekonomiky přetrvávají a inflace se nachází poblíž horní hranice pásma inflačního cíle, nepříznivé vyhlídky na růst globální i evropské ekonomiky a kroky Fedu i ECB směrem k měnovému uvolňování přinutily centrální bankéře vyčkat. Kromě měnového rozhodnutí zveřejnila ČNB i novou makroekonomickou prognózu vytvořenou upraveným makroekonomickým modelem. Podle ní růst HDP v příštím roce zrychlí na 2,9 %, cenový růst bude vyšší (ovlivněno zvýšením spotřebních daní na alkohol a tabák) a koruna bude posilovat. Úrokové sazby by měly nejprve lehce vzrůst a v příštím roce naopak poklesnout.