Organizace čekají růst ekonomiky, svět ale dusí inflace a nová varianta covidu

Po loňských rekordních propadech ekonomiky, které způsobila stále trvající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojené uzávěry, je situace světové ekonomiky v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila a mezinárodní instituce vidí situaci stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky. Během roku se ale objevily znepokojivé jevy. Už od léta se světové ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským oživením doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl také drtí globální nedostatek čipů. A v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž možné šíření by mohlo opět omezit ekonomiku.

Část ekonomů vidí nebezpečí v tom, že ceny se nyní zvyšují v celé škále, už to nejsou jen energie a vybrané zboží ovlivněné koronavirovou pandemií. Za inflací stojí i prudce rostoucí ceny surovin jako je dřevo, měď nebo ocel a dalších energií. Evropské vlády se snaží zmírnit dopady vysokých cen energií na spotřebitele i podniky nouzovými opatřeními, jako jsou cenové stropy a dotace, a některé centrální banky se uchylují ke zvyšování úrokových sazeb. Bankovní rada ČNB například minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jednalo se o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ale prohlásila, že by centrální banka na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Naznačila také, že ECB bude pokračovat v nákupech dluhopisů.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. V celé Evropské unii růst cen poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta.

Rekordní inflaci hlásí i řada jednotlivých zemí. Například v Německu, nejsilnější ekonomice Evropy, meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na šest procent, a dostal se na maximum od roku 1992. K růstu cen přispívají v Německu kromě dočasného snížení DPH také ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady pandemie covidu-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.

Také světové ceny potravin se v říjnu třetí měsíc za sebou zvýšily a jejich index se vyšplhal na desetileté maximum. Za říjnovým růstem cen stálo podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) především zdražování obilovin a rostlinných olejů, důvodem je počasí a s ním spojená neúroda a rovněž narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií.

Zatímco růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 6,7 procenta, ve třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zpomalil na 2,1 procenta. Ekonomika se ve třetím čtvrtletí potýkala s nárůstem počtu případů koronavirové nákazy a s přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích. Ekonomika EU se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie covidu-19. Ve třetím čtvrtletí zrychlila růst na 2,1 procenta, v meziročním srovnání ale růst kvůli pandemii prudce zpomalil.

Podle listopadové zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) světový obchod v letošním roce navzdory pandemii stoupne na nový rekord. Hodnota obchodu vzroste o 23 procent na 28 bilionů dolarů (631,6 bilionu Kč). Ve srovnání s rokem 2019, tedy před pandemií, bude vyšší o 11 procent. K růstu přispívají hospodářské stimuly a vyšší ceny komodit. Nerovnoměrná expanze a případný výskyt nového kmene koronaviru však vytvářejí vysoký stupeň nejistoty pro výhled na rok 2022. Nejnovější výhled také nebere v úvahu případné dopady nové varianty koronaviru. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale v říjnu kvůli pandemii revidoval svou prognózu. Pro letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v říjnu revidovala ztráty leteckých společností, které byly loni jedním z nejpostiženějších firem, na rok 2021 z původních 47,7 miliardy dolarů na 51,8 miliardy dolarů. Příští roky by se podle IATA měla ztráta leteckých společností výrazně snížit na 11,6 miliardy dolarů (252,7 miliardy Kč).

Kritické období prožívá nyní automobilový průmysl, důvodem je nedostatku čipů a dalších součástek spolu s váznoucí logistikou. K současnému nedostatku čipů přispěla hlavně zvýšená poptávka po spotřební elektronice v důsledku pandemie koronaviru. Například v EU prodej nových osobních aut klesá již čtvrtý měsíc po sobě a největší evropské automobilové trhy zaznamenávají dvouciferné ztráty.

Řada vlád i organizací se snaží ekonomiku zasaženou koronavirem podporovat. EK ve snaze o podporu unijní ekonomiky zasažené krizí již od loňska neuplatňuje rozpočtová a dluhová pravidla, jejichž dodržování před krizí striktně vyžadovala. Návrat k pravidlům chce v roce 2023. Letos v červnu začala komise vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí ve výši 800 miliard eur, který představila loni v květnu.

Balíčky v hodnotě bilionů dolarů představil také americký prezident Joe Biden, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Centrální banka USA (Fed) na druhou stranu začala minulý měsíc omezovat nákup aktiv. V současnosti je na cestě k úplnému omezení měsíčních nákupů státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami do června příštího roku. Tento program byl zaveden na počátku roku 2020, aby pomohl vyléčit ekonomiku z pandemie nemoci covid-19.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) letos zůstane nejméně 220 milionů lidí po celém světě kvůli pandemii bez práce. Míra nezaměstnanosti by měla činit 6,3 procenta. V příštím roce se má situace o něco zlepšit - bez práce bude 205 milionů lidí a míra nezaměstnanosti se sníží na 5,7 procenta. V roce 2019, tedy před pandemií, nemělo práci 187 milionů lidí a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta. Trh práce neoživí z pandemie podle ILO nejméně do roku 2023.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Orbán nominoval do čela maďarské centrální banky ministra financí
  Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl do čela centrální banky ministra financí a svého spojence Mihályho Vargu. Řekl to dnes v pravidelném pátečním rozhovoru ve veřejnoprávním rozhlase. Devětapadesátiletý Varga by tak v březnu v úřadu nahradil Györgyho Matolcsyho, který se k politice předsedy vlády stavěl čím dál více kriticky, uvedla agentura Reuters. Orbán se snaží oživit maďarskou ekonomiku před parlamentními volbami plánovanými na rok 2026.
• Orbán: Obnovu ekonomiky nastartujeme investicemi a snížením daní
  Maďarsko chce zotavení ekonomiky z dopadů koronavirové krize nastartovat investicemi a snížením daní, řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že vládní podpora pracovních míst je záložní plán. Pandemie nemoci covid-19 představuje pro Orbána, který v čele země stojí přes deset let, dosud největší výzvu, napsala agentura Reuters. Očekává se, že maďarské hospodářství letos poklesne o šest procent a počet nakažených koronavirem bude stoupat. V první polovině roku 2022 se v zemi konají parlamentní volby.
• Orbánovi záchranný balík EU přijde zvrácený, Poláci ho vítají
  Za absurdní a zvrácený považuje konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán záměr Evropské komise, která chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím unie 750 miliard eur (přes dvacet bilionů korun). Orbán dnes v rozhovoru pro maďarský rozhlas řekl, že plán komise by znamenal financování bohatých z peněz chudých. Představitelé Polska, kterému má z balíku připadnout třetí největší suma, jsou naopak spokojeni.
• Orbán označil své rozhodnutí neblokovat peníze Ukrajině za vítězství
  Maďarský premiér Viktor Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za své vítězství. Ve videu na Facebooku uvedl, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
• Orbán: Sankce loni zvýšily náklady Maďarska na energie o čtyři biliony forintů
  Maďarsko loni muselo zaplatit za energie o čtyři biliony forintů (téměř čtvrt bilionu Kč) více než v předchozím roce. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Důvodem tohoto nárůstu jsou podle něj špatná rozhodnutí Evropské unie ohledně sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, což vedlo k prudkému zdražení energií. Informuje o tom agentura MTI.
• Orbán slíbil odklad splácení půjček až do července
  Maďarská vláda prodlouží domácnostem a podnikům odklad na splácení půjček do července, aby zmírnila dopady koronavirové krize. Uvedl to včera premiér Viktor Orbán. Ten na facebooku také uvedl, že místní daň pro malé a střední podniky se od Nového roku sníží o polovinu.
• Orbán: Vláda chce postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky
  Maďarská vláda hodlá postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky, jakmile se inflace sníží. Ve státním rozhlase to dnes řekl premiér Viktor Orbán. Míra inflace v Maďarsku v únoru poprvé po více než roce klesla, byla však nejvyšší v Evropské unii. Ohledně rušení cenové regulace Orbán ale nezmínil žádný časový harmonogram, uvedla agentura Reuters.
• Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Maďarsko hodlá prostředky použít na nové výzvy, které s sebou přináší ukrajinská krize. Ve videoprohlášení se Orbán postavil proti návrhu, aby NATO zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu, i proti myšlence zavedení embarga na ruské energie.
• O reformách v eurozóně se rozhodne do konce roku
  Do konce roku by mělo být jasné, zda budou státy eurozóny povinně realizovat reformy navržené Bruselem a měnová...
• Orgán ESMA zakáže binární opce a omezí finanční páku
  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) dnes zcela překvapivě oznámil, že se v zájmu ochrany retailových investorů dohodl na zákazu binárních opcí a omezeních týkajících se rozdílových smluv (Contracts for Difference - CFD). Nařízení bude platné v celé Evropské unii.
• Organizátoři WEF čekají na virtuální konferenci přední politiky
  Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) očekávají, že se příští týden jejich virtuální konference zúčastní přední světoví politici. Mají mezi nimi být čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Naréndra Módí, německá kancléřka Angela Merkelová či jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Letošní ročník WEF, které se obvykle koná v lednu ve švýcarském Davosu, byl kvůli pandemii covidu-19 posunut na květen a uskuteční se v Singapuru.
• O ruských dodávkách plynu budou v pondělí v Paříži jednat ministři energetiky EU
  O tom, jak se vypořádat s rozhodnutím Ruska zastavit dodávky zemního plynu do Polska a do Bulharska, budou jednat unijní ministři energetiky 2. května ve Francii. S odvoláním na francouzskou ministryni životního prostředí Barbaru Pompiliovou o tom informovala agentura Reuters.
• O řecké dluhopisy je značný zájem
  Výnosy desetiletých dluhopisů řecké vlády dnes klesly až na 3,622 procenta, a jsou tak nejníže od ledna 2006. Je to reakce na páteční zvýšení ratingu Řecka, k němuž přistoupila mezinárodní ratingová agentura Moody's. Ta svým krokem posílila optimismus investorů nad nejzadluženější zemí eurozóny.
• Osborne: Čína zůstává globálním motorem
  Britský ministr financí George Osborne čínské ekonomice i přes zpomalování růstu věří. Čína podle...
• Osborne v britském parlamentu varoval před odchodem z EU
  Britská vláda se prozatím příliš nevěnuje plánům na postup v případě, že voliči v červnovém referendu...
• Oslabení libry jako korekce
  Nový týden prozatím nepřinesl v post-brexitovém obchodování žádnou úlevu v podobě záchytného bodu...
• Oslabení posunulo jüan k reálné hodnotě
  Nedávné oslabení jüanu posunulo kurz čínské měny k jeho reálné tržní hodnotě. Řekl to dnes šéf Asijské...
• Oslabí EUR/GBP pod SMA 200?
  Křížový měnový pár EUR/GBP dnes zatím oslabuje přibližně o 0,44 % a obchoduje se kolem 0,7608. Měnový pár...
• Oslabí GBP/CAD k supportu trendového kanálu?
  Měnový pár GBP/CAD se při pohledu na 4hodinový graf obchoduje uvnitř klesajícího trendového kanálu a během včerejšího dne se odrazil od jeho rezistence okolo 1,6700. Dočkáme se nyní dalšího poklesu a opětovného otestování supportu trendového kanálu okolo 1,6100? Indikátor Stochastic směřuje dolů, medvědi by tak mohli být zpět v trhu.
• Oslabující čínská měna prý může vést k recesi v USA
  Oslabující čínská měna spustí globální vlnu poklesu spotřebitelských cen, která stáhne Spojené státy do další...