Do konce roku by mělo být jasné, zda budou státy eurozóny povinně realizovat reformy navržené Bruselem a měnová unie bude mít i vlastní centrální rozpočet. Píše to dnes německý deník Süddeutsche Zeitung, podle něhož mají dnes o návrzích vypracovaných prezidentem Evropské unie Hermanem Van Rompuyem jednat zástupci všech 27 členských zemí EU. V polovině října se jimi bude zabývat unijní summit v Bruselu.

O chystaných opatřeních ve středu informoval deník Financial Times a dnes některé podrobnosti z Van Rompuyova dokumentu přinesly německé listy Süddeutsche Zeitung a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Členské státy eurozóny mají podle nich podepsat "individuální smlouvy s EU", ve kterých se zavážou doma prosadit reformní "doporučení specifická pro každou zemi", jež bude každý rok vydávat Evropská komise.

Podle návrhů Van Rompuye, s nimiž podle tisku souhlasila kancléřka Angela Merkelová, má mít eurozóna také "přiměřeně vybavený" vlastní rozpočet. S pomocí jeho prostředků mají být "časově omezeně, flexibilně a cíleně" podporovány rovněž některé reformy. Objem tohoto rozpočtu ani jeho zdroje pracovní dokument EU podle Frankfurter Allgemeine Zeitung nezmiňuje.

Zavázat se k reformám dosud musely jen státy čerpající finanční pomoc. Členům eurozóny se taková povinnost podle Süddeutsche Zeitung příliš nelíbí jako zásah do jejich rozpočtových práv.

Zdroj: Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, ČTK, Reuters

 

Čtěte více

• Orbán: Maďarsko mohlo být zataženo do války, kdyby volby vyhrála opozice
  Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.
• Orbán: Maďarsko možná podnikne další kroky na podporu ekonomiky
  Maďarsko bude muset podniknout další opatření na podporu své domácí ekonomiky, pokud bude dál zpomalovat růst evropského hospodářství. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že na opatřeních by se podílelo ministerstvo financí i centrální banka. Maďarská vláda už v červenci představila první balík kroků na podporu hospodářského růstu, který zahrnuje také snižování daní, píše agentura Reuters.
• Orbán: Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska
  Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
• Orbán: Obnovu ekonomiky nastartujeme investicemi a snížením daní
  Maďarsko chce zotavení ekonomiky z dopadů koronavirové krize nastartovat investicemi a snížením daní, řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že vládní podpora pracovních míst je záložní plán. Pandemie nemoci covid-19 představuje pro Orbána, který v čele země stojí přes deset let, dosud největší výzvu, napsala agentura Reuters. Očekává se, že maďarské hospodářství letos poklesne o šest procent a počet nakažených koronavirem bude stoupat. V první polovině roku 2022 se v zemi konají parlamentní volby.
• Orbánovi záchranný balík EU přijde zvrácený, Poláci ho vítají
  Za absurdní a zvrácený považuje konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán záměr Evropské komise, která chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím unie 750 miliard eur (přes dvacet bilionů korun). Orbán dnes v rozhovoru pro maďarský rozhlas řekl, že plán komise by znamenal financování bohatých z peněz chudých. Představitelé Polska, kterému má z balíku připadnout třetí největší suma, jsou naopak spokojeni.
• Orbán označil své rozhodnutí neblokovat peníze Ukrajině za vítězství
  Maďarský premiér Viktor Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za své vítězství. Ve videu na Facebooku uvedl, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
• Orbán: Sankce loni zvýšily náklady Maďarska na energie o čtyři biliony forintů
  Maďarsko loni muselo zaplatit za energie o čtyři biliony forintů (téměř čtvrt bilionu Kč) více než v předchozím roce. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Důvodem tohoto nárůstu jsou podle něj špatná rozhodnutí Evropské unie ohledně sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, což vedlo k prudkému zdražení energií. Informuje o tom agentura MTI.
• Orbán slíbil odklad splácení půjček až do července
  Maďarská vláda prodlouží domácnostem a podnikům odklad na splácení půjček do července, aby zmírnila dopady koronavirové krize. Uvedl to včera premiér Viktor Orbán. Ten na facebooku také uvedl, že místní daň pro malé a střední podniky se od Nového roku sníží o polovinu.
• Orbán: Vláda chce postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky
  Maďarská vláda hodlá postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky, jakmile se inflace sníží. Ve státním rozhlase to dnes řekl premiér Viktor Orbán. Míra inflace v Maďarsku v únoru poprvé po více než roce klesla, byla však nejvyšší v Evropské unii. Ohledně rušení cenové regulace Orbán ale nezmínil žádný časový harmonogram, uvedla agentura Reuters.
• Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Maďarsko hodlá prostředky použít na nové výzvy, které s sebou přináší ukrajinská krize. Ve videoprohlášení se Orbán postavil proti návrhu, aby NATO zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu, i proti myšlence zavedení embarga na ruské energie.
• Orgán ESMA zakáže binární opce a omezí finanční páku
  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) dnes zcela překvapivě oznámil, že se v zájmu ochrany retailových investorů dohodl na zákazu binárních opcí a omezeních týkajících se rozdílových smluv (Contracts for Difference - CFD). Nařízení bude platné v celé Evropské unii.
• Organizace čekají růst ekonomiky, svět ale dusí inflace a nová varianta covidu
  Po loňských rekordních propadech ekonomiky, které způsobila stále trvající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojené uzávěry, je situace světové ekonomiky v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila a mezinárodní instituce vidí situaci stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky. Během roku se ale objevily znepokojivé jevy. Už od léta se světové ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským oživením doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl také drtí globální nedostatek čipů. A v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž možné šíření by mohlo opět omezit ekonomiku.
• Organizátoři WEF čekají na virtuální konferenci přední politiky
  Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) očekávají, že se příští týden jejich virtuální konference zúčastní přední světoví politici. Mají mezi nimi být čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Naréndra Módí, německá kancléřka Angela Merkelová či jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Letošní ročník WEF, které se obvykle koná v lednu ve švýcarském Davosu, byl kvůli pandemii covidu-19 posunut na květen a uskuteční se v Singapuru.
• O ruských dodávkách plynu budou v pondělí v Paříži jednat ministři energetiky EU
  O tom, jak se vypořádat s rozhodnutím Ruska zastavit dodávky zemního plynu do Polska a do Bulharska, budou jednat unijní ministři energetiky 2. května ve Francii. S odvoláním na francouzskou ministryni životního prostředí Barbaru Pompiliovou o tom informovala agentura Reuters.
• O řecké dluhopisy je značný zájem
  Výnosy desetiletých dluhopisů řecké vlády dnes klesly až na 3,622 procenta, a jsou tak nejníže od ledna 2006. Je to reakce na páteční zvýšení ratingu Řecka, k němuž přistoupila mezinárodní ratingová agentura Moody's. Ta svým krokem posílila optimismus investorů nad nejzadluženější zemí eurozóny.
• Osborne: Čína zůstává globálním motorem
  Britský ministr financí George Osborne čínské ekonomice i přes zpomalování růstu věří. Čína podle...
• Osborne v britském parlamentu varoval před odchodem z EU
  Britská vláda se prozatím příliš nevěnuje plánům na postup v případě, že voliči v červnovém referendu...
• Oslabení libry jako korekce
  Nový týden prozatím nepřinesl v post-brexitovém obchodování žádnou úlevu v podobě záchytného bodu...
• Oslabení posunulo jüan k reálné hodnotě
  Nedávné oslabení jüanu posunulo kurz čínské měny k jeho reálné tržní hodnotě. Řekl to dnes šéf Asijské...
• Oslabí EUR/GBP pod SMA 200?
  Křížový měnový pár EUR/GBP dnes zatím oslabuje přibližně o 0,44 % a obchoduje se kolem 0,7608. Měnový pár...