Orbánovi záchranný balík EU přijde zvrácený, Poláci ho vítají

Za absurdní a zvrácený považuje konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán záměr Evropské komise, která chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím unie 750 miliard eur (přes dvacet bilionů korun). Orbán dnes v rozhovoru pro maďarský rozhlas řekl, že plán komise by znamenal financování bohatých z peněz chudých. Představitelé Polska, kterému má z balíku připadnout třetí největší suma, jsou naopak spokojeni.

"Nový systém rozdělení, jaký nám představili, je absurdním a zvráceným řešením, protože dává více peněz bohatým než chudým," cituje Orbána server Politico. "Vyplácet bohaté z peněz chudých není, myslím si, velmi dobrý nápad," uvedl také.

Evropská komise navrhuje, že 750 miliard rozdělí mezi členské země ve formě grantů a úvěrů. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19 jak ze zdravotního, tak ekonomického hlediska. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Třetí největší částku, 63,8 miliardy eur, má dostat Polsko.

Polský premiér Mateusz Morawiecki při čtvrtečním briefingu s prezidentem Andrzejem Dudou plán komise označil za "velký finanční impuls, který Evropě, a především Polsku, přinese takovou perspektivu hospodářského růstu, jakou jsme dosud neviděli". Televize TVN24 na svých internetových stránkách připomíná, že ještě koncem března Morawiecki, politik za euroskeptickou stranu Právo a spravedlnost, v polském parlamentu Evropskou unii v souvislosti s krizí kolem koronaviru kritizoval za to, že "nedala ještě ani cent", a proto jsou v těžkých dobách "nejdůležitější národní státy".

Česko má z unijního fondu obnovy dostat téměř 20 miliard eur, Maďarsko bude mít nárok na 15 miliard eur. Také český premiér Andrej Babiš má k navrhovanému rozdělení peněz výhrady a ve čtvrtek uvedl, že bude usilovat o dosavadní podíl toku unijních peněz do slabších ekonomik mladších členských zemí. Pro nastartování růstu sedmadvacítky jsou podle něho klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis dnes v polském listu Rzeczpospolita připomněl, že poskytnutí unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů demokracie a právního státu v jednotlivých členských zemích. "Tady není nic nového, toho se držíme," zdůraznil.

Brusel národní konzervativce, vládnoucí jak v Budapešti, tak ve Varšavě, dlouhodobě kritizuje kvůli porušování principů platných v demokratickém státu. Evropská komise v současnosti s oběma zeměmi vede řízení kvůli porušování společných hodnot.

Zdroj: Reuters, ČTK, Politico, TVN24

Čtěte více

• Optimismus investorů v eurozóně vzrostl
  Nálada investorů v eurozóně se tento měsíc nečekaně zlepšila a překonala novou nejvyšší úroveň od...
• Optimismus malých firem v USA vzrostl nejvíce za čtvrt století
  Optimismus mezi malými podniky ve Spojených státech vzrostl v prosinci nejrychlejším tempem za více než čtvrt století a je nejvyšší za 12 let. Důvěra v tomto sektoru se prudce zvýšila po vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách, po nichž se všeobecně zlepšily vyhlídky hospodářského růstu. Uvedla to včera agentura Bloomberg s odkazem na zprávu Národní federace nezávislých podniků (NFIB).
• Optimismus mezi firemními šéfy roste, zejména v USA a Británii
  Firemní šéfové jsou ohledně globálního hospodářského růstu a vyhlídek svých společností optimističtější než před rokem. Výrazný nárůst optimismu je patrný zejména mezi šéfy podniků ve Spojených státech a Británii. Vyplývá to ze včerejšího průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) u 1400 šéfů firem z celého světa, zveřejněného tradičně den před zahájením schůzek Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.
• Orbán: Embargo EU na ruský plyn by zničilo evropskou ekonomiku
  Zavedení embarga Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska by zničilo evropskou ekonomiku, která se už potýká s negativními dopady růstu inflace v důsledku vyšších cen energií. Řekl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán.
• Orbán chce po ministrovi financí a šéfovi centrální banky zajistit pokles cen
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal ministra financí a guvernéra centrální banky, aby přijali taková opatření, která zajistí, že inflace v zemi do konce příštího roku klesne alespoň o polovinu. Inflace by podle něj v té době ideálně měla dosahovat jednociferných hodnot. Orbán to dnes řekl v pravidelném rozhovoru v rozhlasové stanici Kossuth. O tom, jak tohoto cíle dosáhnout, premiér nemluvil.
• Orbán: Maďarsko mohlo být zataženo do války, kdyby volby vyhrála opozice
  Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.
• Orbán: Maďarsko možná podnikne další kroky na podporu ekonomiky
  Maďarsko bude muset podniknout další opatření na podporu své domácí ekonomiky, pokud bude dál zpomalovat růst evropského hospodářství. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že na opatřeních by se podílelo ministerstvo financí i centrální banka. Maďarská vláda už v červenci představila první balík kroků na podporu hospodářského růstu, který zahrnuje také snižování daní, píše agentura Reuters.
• Orbán: Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska
  Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
• Orbán nominoval do čela maďarské centrální banky ministra financí
  Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl do čela centrální banky ministra financí a svého spojence Mihályho Vargu. Řekl to dnes v pravidelném pátečním rozhovoru ve veřejnoprávním rozhlase. Devětapadesátiletý Varga by tak v březnu v úřadu nahradil Györgyho Matolcsyho, který se k politice předsedy vlády stavěl čím dál více kriticky, uvedla agentura Reuters. Orbán se snaží oživit maďarskou ekonomiku před parlamentními volbami plánovanými na rok 2026.
• Orbán: Obnovu ekonomiky nastartujeme investicemi a snížením daní
  Maďarsko chce zotavení ekonomiky z dopadů koronavirové krize nastartovat investicemi a snížením daní, řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že vládní podpora pracovních míst je záložní plán. Pandemie nemoci covid-19 představuje pro Orbána, který v čele země stojí přes deset let, dosud největší výzvu, napsala agentura Reuters. Očekává se, že maďarské hospodářství letos poklesne o šest procent a počet nakažených koronavirem bude stoupat. V první polovině roku 2022 se v zemi konají parlamentní volby.
• Orbán označil své rozhodnutí neblokovat peníze Ukrajině za vítězství
  Maďarský premiér Viktor Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za své vítězství. Ve videu na Facebooku uvedl, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
• Orbán: Sankce loni zvýšily náklady Maďarska na energie o čtyři biliony forintů
  Maďarsko loni muselo zaplatit za energie o čtyři biliony forintů (téměř čtvrt bilionu Kč) více než v předchozím roce. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Důvodem tohoto nárůstu jsou podle něj špatná rozhodnutí Evropské unie ohledně sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, což vedlo k prudkému zdražení energií. Informuje o tom agentura MTI.
• Orbán slíbil odklad splácení půjček až do července
  Maďarská vláda prodlouží domácnostem a podnikům odklad na splácení půjček do července, aby zmírnila dopady koronavirové krize. Uvedl to včera premiér Viktor Orbán. Ten na facebooku také uvedl, že místní daň pro malé a střední podniky se od Nového roku sníží o polovinu.
• Orbán: Vláda chce postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky
  Maďarská vláda hodlá postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky, jakmile se inflace sníží. Ve státním rozhlase to dnes řekl premiér Viktor Orbán. Míra inflace v Maďarsku v únoru poprvé po více než roce klesla, byla však nejvyšší v Evropské unii. Ohledně rušení cenové regulace Orbán ale nezmínil žádný časový harmonogram, uvedla agentura Reuters.
• Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Maďarsko hodlá prostředky použít na nové výzvy, které s sebou přináší ukrajinská krize. Ve videoprohlášení se Orbán postavil proti návrhu, aby NATO zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu, i proti myšlence zavedení embarga na ruské energie.
• O reformách v eurozóně se rozhodne do konce roku
  Do konce roku by mělo být jasné, zda budou státy eurozóny povinně realizovat reformy navržené Bruselem a měnová...
• Orgán ESMA zakáže binární opce a omezí finanční páku
  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) dnes zcela překvapivě oznámil, že se v zájmu ochrany retailových investorů dohodl na zákazu binárních opcí a omezeních týkajících se rozdílových smluv (Contracts for Difference - CFD). Nařízení bude platné v celé Evropské unii.
• Organizace čekají růst ekonomiky, svět ale dusí inflace a nová varianta covidu
  Po loňských rekordních propadech ekonomiky, které způsobila stále trvající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojené uzávěry, je situace světové ekonomiky v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila a mezinárodní instituce vidí situaci stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky. Během roku se ale objevily znepokojivé jevy. Už od léta se světové ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským oživením doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl také drtí globální nedostatek čipů. A v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž možné šíření by mohlo opět omezit ekonomiku.
• Organizátoři WEF čekají na virtuální konferenci přední politiky
  Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) očekávají, že se příští týden jejich virtuální konference zúčastní přední světoví politici. Mají mezi nimi být čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Naréndra Módí, německá kancléřka Angela Merkelová či jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Letošní ročník WEF, které se obvykle koná v lednu ve švýcarském Davosu, byl kvůli pandemii covidu-19 posunut na květen a uskuteční se v Singapuru.
• O ruských dodávkách plynu budou v pondělí v Paříži jednat ministři energetiky EU
  O tom, jak se vypořádat s rozhodnutím Ruska zastavit dodávky zemního plynu do Polska a do Bulharska, budou jednat unijní ministři energetiky 2. května ve Francii. S odvoláním na francouzskou ministryni životního prostředí Barbaru Pompiliovou o tom informovala agentura Reuters.