Obklopuje nás tolik věcí, dostáváme tolik informací a novinek, a další den přijde nová vlna, a další den opět, a další den zase... zkrátka jsme v lavinovém poli, ze kterého se není možné dostat a musíme se v něm naučit pohybovat a žít. Nejen to, všechny ty novinky nás skoro nutí, abychom se k nim nějak vyjádřili, něco k nim řekli. A tak to děláme. Ale měli bychom to dělat? Kolik bychom toho o dané věci měli vědět, abychom něco říct mohli?
Jak jsem uvedl už pod nadpisem, bylo by na světě krásné ticho, kdyby se ke všemu vyjadřovali jen lidé, kteří znají detaily jednotlivé věci. Jenže upřímně, to se nikdy nestane, protože i my laici chceme přispět do debaty svým pohledem. Pohledem možná nedokonalým, přesto pojímajícím danou věc specifickým způsobem. A ať si říká, kdo chce, co chce, tak to má být a tak je to správně. Tím spíš, že obvykle říkáme jen názor a nesnažíme se o své pravdě nikoho přesvědčit.
A o čem to celé je? Řekněte mi, kdo skutečně rozumí například výtvarnému umění. Přesto všichni hodnotíme obrazy, na které náhodou někde narazíme. Neznáme malířské techniky, nevíme jak obraz vznikal a ani nevíme, co jím chtěl autor sdělit. Přesto máme tu drzost říct, že je to patlanina, kterou bychom si na zeď nepověsili. Když nám potom někdo řekne, že jeho tržní cena je vyjádřena sedmimístnou číslovkou, obrátíme oči v sloup a myslíme si něco o nesmyslu. A vlastně to i řekneme. Podobné to může být s vínem. Ochutnáme, zkroutí se nám ústa a vyplivneme ho. Když si přečteme etiketu, nic nám její obsah nepoví, přesto ona láhev stojí třeba tisíce. Příkladů by se dalo uvést stovky, možná tisíce, princip je však stále stejný. Něco vidíme, zlomek o tom víme, přesto máme nějaké pocity a tak o nich mluvíme. Stokrát řekneme hloupost, občas však něco, co dává smysl.
Takoví jsme my. Někdo si to uvědomuje, někdo bez sebereflexe bere všechna svá vyjádření za zlatý standard, na kterém neexistuje smítko pochybností. A proč to celé dnes píšu? O kryptoměnách toho moc nevím a dívám se na ně jako na jednu z věcí, které přijdou a odejdou. Mám na ně svůj názor, který někomu konvenuje a někomu ne. Když se pak dostanu do debaty třeba o Bitcoinu, nezlobím se a neznevažuji své odpůrce v debatě, protože ve finále je dobře, že díky jí se dozvím více informací, ačkoliv třeba ani ty nejsou relevantní.
Michal Uma
