Britská vláda zveřejnila pesimistický scénář brexitu bez dohody

Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou dnes zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější "opodstatněné" předpoklady úřadů.

Materiál byl vypracován v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad), což je označení pro přípravy vlády na variantu odchodu z Evropské unie bez "rozvodové" dohody. Dolní komora britského parlamentu v pondělí přijala usnesení, jehož cílem bylo donutit kabinet ke zveřejnění všech aktuálních dokumentů souvisejících se zmíněnou operací. Stanovila při tom lhůtu do dnešního večera, vláda ovšem publikovala jedinou analýzu, která se zabývá nejhoršími možnými následky brexitu bez dohody.

Ta v zásadě potvrzuje zprávy britských médií z uplynulých týdnů a měsíců. Píše se v ní například, že hned první den po odchodu z EU bez dohody by mohl přinést 40 až 60procentní pokles v objemu kamionů proudících přes Lamanšský průliv. Kvůli nově prováděným hraničním kontrolám by Brity mohlo potkat zdržení i v osobní dopravě.

Zpráva uvádí, že k nedostatku jídla jako takového by za brexitu bez dohody nedošlo, některých druhů čerstvých potravin by ale bylo v britských obchodech méně. Nedostatek hrozí v případě léků, neboť ty do Británie ve velkém proudí skrze přístav v Doveru. Analýza také předpovídá pravděpodobné výrazné zdražení elektřiny, přičemž "jakýkoli nárůst cen potravin a paliva" by se prý "neúměrně" dotkl obyvatel s nižšími příjmy.

"Napříč Spojeným královstvím dojde k protestům a kontraprotestům, které mohou pohltit značný objem policejních prostředků. Také může narůst veřejný nepořádek a napětí v komunitách," uvádí dále vládní dokument. Očekávané komplikace v hospodářství Severního Irska pak "pravděpodobně vyústí v protesty a blokády na silnicích".

Obsah materiálů vypracovaných v rámci Operation Yellowhammer už kolem poloviny srpna zveřejnil list The Sunday Times. Podle autorky článku Rosamund Urwinové tehdy redakce vycházela ze stejného dokumentu, jako je ten, který dnes zveřejnila vláda. Údajně se změnil pouze jeho nadpis: Zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jakožto popis "základní" varianty.

Brexit bez dohody je výchozí variantou britského odchodu z EU, která by nastala, pakliže by do termínu vystoupení Londýn a zbytek unie neratifikovali podmínky tohoto kroku. Varování ohledně tohoto vyústění zaznívají již delší dobu, britský premiér Boris Johnson však trvá na tom, že Británie by se s následky vypořádala. Dodává, že by preferoval brexit s dohodou, ale že je připraven se vydat i opačnou cestou. Do platného data brexitu zbývá 50 dní.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na dnešní zveřejnění vládního krizového plánu na twitteru uvedl, že Johnson "musí být zastaven". "Oficiální vládní dokumenty potvrzují, že Boris Johnson je připraven skrze brexit bez dohody potrestat ty, kteří si to mohou dovolit nejméně, a pomoci svým bohatým kamarádům," napsal.

Britská vláda měla na základě pondělního usnesení Dolní sněmovny zveřejnit kromě plánů pro brexit bez dohody také interní vzkazy několika vlivných poradců týkající se rozhodnutí přerušit od tohoto týdne až do 14. října zasedání parlamentu. Kabinet to ale odmítl s tím, že šlo ze strany poslanců o "bezprecedentní, nemístný a nepřiměřený" požadavek.

Zdroj: ČTK, Reuters, The Sunday Times

Čtěte více

• Britská vláda po kritice podpořila zákaz hlubokomořské těžby nerostů
  Britská vláda dnes oznámila, že podpoří dočasný zákaz vydávání licencí na těžbu nerostů z mořského dna, dokud vědci dostatečně neprověří její možný vliv na podmořské ekosystémy. Vláda v Londýně po kritice od vědců, poslanců či nevládních organizací změnila svůj dřívější postoj vstřícný k těžbě, uvedl britský list The Guardian. Británie se tak zařadí po bok Německa, Francie a zhruba dvou desítek dalších zemí, které vyzývají přinejmenším k dočasnému omezení vydávání těžebních licencí.
• Britská vláda poskytne analýzu o dopadech brexitu
  Britská vláda poskytne dosud utajovanou analýzu o hospodářských dopadech brexitu členům parlamentu. Uvedl to dnes mluvčí vlády. Premiérka Theresa Mayová chtěla původně zprávu držet v tajnosti, některé výsledky analýzy ale v úterý unikly do tisku. Mayová údajně dospěla k závěru, že Británie odchodem z Evropské unie nic nezíská.
• Britská vláda poskytne miliardu liber firmám zasaženým dopady omikronu
  Britská vláda poskytne miliardu liber (29,6 miliardy Kč) převážně malým a středním podnikům, na které nejvíce doléhají dopady koronavirové varianty omikron. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Pomoc bude ve formě grantů a půjček a zaměří se na pohostinský sektor, kde je kvůli zhoršení pandemie v sázce přežití mnoha firem, informují britská média.
• Britská vláda slíbila krizovou podporu milionům živnostníků
  Britská vláda plánuje vyplácet příspěvky samostatně výdělečně činným osobám, které nemohou pracovat kvůli opatřením zavedeným v boji proti koronaviru. Ministr financí Rishi Sunak včera oznámil, že zasažení živnostníci budou od státu dostávat podporu odpovídající 80 procentům jejich průměrného měsíčního zisku z posledních tří let, maximálně pak 2500 liber měsíčně (přes 61.000 Kč). Na peníze ale možná budou muset čekat do června.
• Britská vláda šetří, přezkoumá projekt jaderné elektrárny i novou železnici
  Britská vláda se snaží snížit výdaje a přezkoumává mimo jiné i výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Informovala o tom dnes BBC. Plánovaná elektrárna měla zajišťovat až sedm procent celkové potřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Otazník visí i nad vysokorychlostní železnicí na severu Anglie. Vláda pod vedením nového premiéra Rishiho Sunaka má představit své daňové a výdajové plány 17. listopadu.
• Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu
  Britská vláda včera vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
• Britská vláda vyhrála v parlamentu klíčové hlasování o celní unii
  Britští poslanci včera v klíčovém hlasování těsně neschválili dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
• Britská vláda začala hledat nového šéfa centrální banky
  Britská vláda dnes zahájila hledání nového šéfa centrální banky, který by páté největší ekonomice světa a jejímu finančnímu sektoru pomohl proplout úskalími spojenými s opuštěním Evropské unie. Současný guvernér banky Mark Carney odejde z funkce na konci ledna příštího roku, napsala agentura Reuters.
• Britská vláda zhoršila výhled ekonomiky
  Britská ekonomika si letos povede hůř, než vláda očekávala. Při dnešní prezentaci rozpočtu to v parlamentu...
• Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy
  Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
• Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber
  Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč). Počítá s tím státní rozpočet na příští rok, který dnes představila ministryně financí Rachel Reevesová. Vláda má podle ní mandát obnovit stabilitu a zahájit desetiletí obnovy. Reevesová sestavuje rozpočet jako první žena v historii britských vlád. Zároveň je to po 14 letech vlády konzervativních kabinetů první rozpočet od ministryně za Labouristickou stranu.
• Britská Wise, která zajišťuje převody peněz, chystá vstup na burzu v Londýně
  Britská finančně technologická společnost Wise, která se specializuje na elektronické převody peněz a která se dříve jmenovala TransferWise, chystá vstup na akciovou burzu v Londýně. Akcie ale nemá v úmyslu nabídnout veřejnosti, místo toho připravuje přímý vstup. V tomto ohledu se stane první významnou technologickou firmou, která si v Británii zvolí tento alternativní způsob umístění akcií na veřejný trh, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Britská značka luxusních sportovních aut Lotus zvažuje vstup na burzu
  Britská značka luxusních sportovních automobilů Lotus uvažuje, že během příštích dvou let vstoupí na akciovou burzu, aby tak získala finance na mezinárodní expanzi a na investice do aut s elektrickým pohonem. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na vedoucí představitele podniku.
• Britské aerolinky žádají pozastavení daně z leteckých pasažérů
  Skupina zastupující britské aerolinky včetně firem British Airways a easyJet vyzvala britskou vládu k dočasnému zrušení daně na osobní leteckou přepravu, které by podpořilo poptávku a pomohlo tomuto odvětví překonat dopady koronavirové krize. Informovala o tom agentura Reuters.
• Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech
  Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,3 procenta na 7142,83 bodu, a překonal tak čtvrteční maximum. V letošním roce se zvýšil o 14,4 procenta a nechal daleko za sebou hlavní evropské indexy.
• Britské akcie i libra po referendu zpevnily
  Obchodníci i podniky dnes s úlevou reagovali na rozhodnutí Skotů odmítnout v referendu nezávislost na Británii. Hlavní indexy londýnské burzy táhly vzhůru především akcie britských bank a investičních společností. Odmítnutí samostatnosti podpořilo i kurz britské libry, která se vůči euru dostala nejvýše za dva roky a vůči japonskému jenu pak nejvýše za šest let.
• Britské akcie uzavřely na dalším rekordním maximu
  Britské akcie uzavřely dnešní obchodování na dalším rekordním maximu. Ostatní přední evropské burzy však oslabily, a to především kvůli bankovnímu sektoru. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,2 procenta na 7120,26 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Britské domácnosti se obávají o svou budoucí finanční situaci
  Britské domácnosti mají v současnosti ohledně svých finančních vyhlídek největší obavy od roku 2013, zčásti kvůli ekonomické a politické nejistotě spojené s připravovaným odchodem země z Evropské unie. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit, na které se dnes odvolává agentura Reuters.
• Britské domácnosti vidí finanční vyhlídky hůř
  Po červnovém hlasování o vystoupení z Evropské unie vidí britské domácnosti své finanční vyhlídky nejhůře...
• Britské firmy děsí brexit bez dohody
  Pět britských podnikatelských svazů vydalo silné varování poslancům, že uvrhnou špatně připravenou britskou ekonomiku do chaosu, pokud nepřestanou politikařit a v lednovém hlasování nepodpoří brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové. Napsal to dnes britský deník The Guardian.