Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech

Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,3 procenta na 7142,83 bodu, a překonal tak čtvrteční maximum. V letošním roce se zvýšil o 14,4 procenta a nechal daleko za sebou hlavní evropské indexy.

Podle analytiků je příčinou vzestupu britských akcií pád libry po červnovém referendu o odchodu Británie z EU. Slabá libra pomohla společnostem orientovaným na vývoz.

Nejnovější údaje podle komentátorů také prokazují sílu a odolnost britské ekonomiky. Na růstu indexu FTSE se podepsal rovněž vzestup hodnot cenných kovů, který podpořil růst akcií těžařských společností, a očekávání spojená s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Nově zvolený prezident totiž slíbil povzbudit hospodářství investicemi do infrastruktury.

Nejúspěšnějšími obchodovanými tituly na britském akciovém trhu byly těžařské společnosti, jejichž akcie letos vzrostly o 102 procenta. Firmy z energetického sektoru si připsaly 50 procent.

Na rozdíl od britského FTSE klesl panevropský akciový index STOXX 600 v tomto roce o zhruba 1,6 procenta a třeba italský FTSE MIB ztrácel dokonce kolem deseti procent. Naopak německý DAX a francouzský CAC si zatím připisují 6,9 a 4,7 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu
  Britská vláda včera vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
• Britská vláda vyhrála v parlamentu klíčové hlasování o celní unii
  Britští poslanci včera v klíčovém hlasování těsně neschválili dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
• Britská vláda začala hledat nového šéfa centrální banky
  Britská vláda dnes zahájila hledání nového šéfa centrální banky, který by páté největší ekonomice světa a jejímu finančnímu sektoru pomohl proplout úskalími spojenými s opuštěním Evropské unie. Současný guvernér banky Mark Carney odejde z funkce na konci ledna příštího roku, napsala agentura Reuters.
• Britská vláda zhoršila výhled ekonomiky
  Britská ekonomika si letos povede hůř, než vláda očekávala. Při dnešní prezentaci rozpočtu to v parlamentu...
• Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy
  Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
• Britská vláda zveřejnila pesimistický scénář brexitu bez dohody
  Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou dnes zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější "opodstatněné" předpoklady úřadů.
• Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber
  Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč). Počítá s tím státní rozpočet na příští rok, který dnes představila ministryně financí Rachel Reevesová. Vláda má podle ní mandát obnovit stabilitu a zahájit desetiletí obnovy. Reevesová sestavuje rozpočet jako první žena v historii britských vlád. Zároveň je to po 14 letech vlády konzervativních kabinetů první rozpočet od ministryně za Labouristickou stranu.
• Britská Wise, která zajišťuje převody peněz, chystá vstup na burzu v Londýně
  Britská finančně technologická společnost Wise, která se specializuje na elektronické převody peněz a která se dříve jmenovala TransferWise, chystá vstup na akciovou burzu v Londýně. Akcie ale nemá v úmyslu nabídnout veřejnosti, místo toho připravuje přímý vstup. V tomto ohledu se stane první významnou technologickou firmou, která si v Británii zvolí tento alternativní způsob umístění akcií na veřejný trh, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Britská značka luxusních sportovních aut Lotus zvažuje vstup na burzu
  Britská značka luxusních sportovních automobilů Lotus uvažuje, že během příštích dvou let vstoupí na akciovou burzu, aby tak získala finance na mezinárodní expanzi a na investice do aut s elektrickým pohonem. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na vedoucí představitele podniku.
• Britské aerolinky žádají pozastavení daně z leteckých pasažérů
  Skupina zastupující britské aerolinky včetně firem British Airways a easyJet vyzvala britskou vládu k dočasnému zrušení daně na osobní leteckou přepravu, které by podpořilo poptávku a pomohlo tomuto odvětví překonat dopady koronavirové krize. Informovala o tom agentura Reuters.
• Britské akcie i libra po referendu zpevnily
  Obchodníci i podniky dnes s úlevou reagovali na rozhodnutí Skotů odmítnout v referendu nezávislost na Británii. Hlavní indexy londýnské burzy táhly vzhůru především akcie britských bank a investičních společností. Odmítnutí samostatnosti podpořilo i kurz britské libry, která se vůči euru dostala nejvýše za dva roky a vůči japonskému jenu pak nejvýše za šest let.
• Britské akcie uzavřely na dalším rekordním maximu
  Britské akcie uzavřely dnešní obchodování na dalším rekordním maximu. Ostatní přední evropské burzy však oslabily, a to především kvůli bankovnímu sektoru. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,2 procenta na 7120,26 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Britské domácnosti se obávají o svou budoucí finanční situaci
  Britské domácnosti mají v současnosti ohledně svých finančních vyhlídek největší obavy od roku 2013, zčásti kvůli ekonomické a politické nejistotě spojené s připravovaným odchodem země z Evropské unie. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit, na které se dnes odvolává agentura Reuters.
• Britské domácnosti vidí finanční vyhlídky hůř
  Po červnovém hlasování o vystoupení z Evropské unie vidí britské domácnosti své finanční vyhlídky nejhůře...
• Britské firmy děsí brexit bez dohody
  Pět britských podnikatelských svazů vydalo silné varování poslancům, že uvrhnou špatně připravenou britskou ekonomiku do chaosu, pokud nepřestanou politikařit a v lednovém hlasování nepodpoří brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové. Napsal to dnes britský deník The Guardian.
• Britské firmy jsou nejpesimističtější od roku 2009
  Britské podniky jsou ohledně svých vyhlídek nejpesimističtější minimálně od roku 2009. Na jejich podnikatelské plány mají negativní dopad obavy související s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Britské firmy omezily nábor pracovníků
  Britské podniky v době rostoucí nejistoty kolem odchodu země z Evropské unie výrazně omezily plány na příjímání nových zaměstnanců a investice. Vyplývá to podle agentury Reuters z průzkumu Konfederace pro nábor pracovníků a zaměstnanost (REC), který se uskutečnil v období od 11. prosince do 21. února.
• Britské firmy omezují své investiční plány
  Přední britské podniky mají po loňském referendu, které rozhodlo o vystoupení země z Evropské unie, pochybnosti ohledně dalšího vývoje a omezují své investiční plány. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, z něhož čerpala agentura Reuters. Patrné je rovněž snižování výdajů britského obyvatelstva.
• Britské firmy podle kontrolorů neprávem získaly až 3,9 mld. liber
  Britské podniky mohly z veřejných financí neprávem získat až 3,9 miliardy liber (117 miliard Kč) na podporu zaměstnanosti v době krize. Podle Národního kontrolního úřadu (NAO) přijímali někteří zaměstnavatelé peníze na platy zaměstnanců, kteří byli za celostátní karantény na nucené dovolené, zároveň ale lidem nařizovali, aby dál chodili do práce. Částka představuje asi desetinu celkového objemu peněz, kterými systém disponoval.
• Britské firmy pokračují ve čtyřdenním pracovním týdnu
  Většina britských firem, které se zapojily do projektu čtyřdenního pracovního týdne, v tomto režimu dobrovolně dál funguje i rok po skončení testu. Polovina z 61 firem se rozhodla si ponechat zkrácený pracovní týden natrvalo. Firmy si pochvalují vyšší produktivitu, spokojenost zaměstnanců, ale také atraktivitu při náboru pracovníků, píše The Guardian.