Britská vláda zhoršila výhled ekonomiky

Britská ekonomika si letos povede hůř, než vláda očekávala. Při dnešní prezentaci rozpočtu to v parlamentu avizoval ministr financí George Osborne. Zvýší se i poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP), takže se vládě nepodaří splnit závazek, že nejméně do roku 2020 bude tento ukazatel klesat. Vláda také výrazně zhoršila výhled růstu ekonomiky a Osborne varoval před negativními dopady, které by mohl vyvolat odchod Británie z Evropské unie.

HDP ostrovního království by měl podle nejnovější prognózy v letošním roce stoupnout o dvě procenta. Předchozí výhled z loňského listopadu přitom letošní tempo růstu odhadoval na 2,4 procenta. Odhad na příští rok vláda snížila na 2,2 procenta z dříve předpokládaných 2,5 procenta. Osborne poukázal na nízký růst produktivity, slabé vyhlídky světové ekonomiky i na výkyvy na finančních trzích, které byly důvodem ke zhoršení prognózy.

"Vzniká tak nebezpečná směs rizik," upozornil ministr. Řekl také, že nové hospodářské prognózy jsou založeny na předpokladu, že Britové se v červnovém referendu rozhodnou pro setrvání v Evropské unii.

Osborne loni slíbil, že do fiskálního roku 2019/2020 se rozpočet dostane do přebytku a sníží se dluh veřejného sektoru v poměru k HDP. Výhled globální ekonomiky se ale od listopadu zhoršil. Dluh tak má ve fiskálním roce 2016/2017 činil 82,6 procenta. Osborne však potvrdil, že do fiskálního roku 2019/20 zadlužení klesne na 77,2 procenta a rozpočet se dostane do přebytku 0,5 procenta HDP. Představil však novou část mimořádných výdajových škrtů do roku 2020 v celkové výši 3,5 miliardy liber.

Británie také sníží daň z příjmů právnických osob a zvýší limit, od kterého platí daně drobní podnikatelé. Firemní daň se má do dubna 2020 snížit postupně až na 17 procent z nynějších 20 procent. Ušetří i zaměstnanci, protože vláda zvýšila částku ročního nezdanitelného příjmu i částku ročního příjmu, na kterou se bude vztahovat nejvyšší sazba daně.

Kvůli vysoké dětské obezitě vláda rovněž hodlá zavést daň ze sladkých nealkoholických nápojů. Příjmy z této daně pak půjdou na financování sportovních aktivit ve školách. Daň bude zavedena v příštích dvou letech, aby firmy měly dostatek času přizpůsobit se novým požadavkům a případně snížit obsah cukru v nápojích.

Kvůli nízkým cenám ropy vláda podpoří také domácí ropný průmysl a sníží daně energetickým firmám, které těží z polí v britských vodách Severního moře.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Britská vláda ohlásila daňové škrty, projekce vývoje ekonomiky se spíše zhoršily
  Britský ministr financí Jeremy Hunt dnes oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.
• Britská vláda podpoří kulturu částkou téměř 1,6 miliardy liber
  Britská vláda připravila soubor opatření za 1,57 miliardy liber (46,4 miliardy Kč) na podporu divadel, galerií, muzeí a dalších institucí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na britskou kulturu, která má své fanoušky jak doma, tak i v zahraničí, tvrdě dopadla opatření zavedená kvůli pandemii nemoci covid-19.
• Britská vláda po kritice podpořila zákaz hlubokomořské těžby nerostů
  Britská vláda dnes oznámila, že podpoří dočasný zákaz vydávání licencí na těžbu nerostů z mořského dna, dokud vědci dostatečně neprověří její možný vliv na podmořské ekosystémy. Vláda v Londýně po kritice od vědců, poslanců či nevládních organizací změnila svůj dřívější postoj vstřícný k těžbě, uvedl britský list The Guardian. Británie se tak zařadí po bok Německa, Francie a zhruba dvou desítek dalších zemí, které vyzývají přinejmenším k dočasnému omezení vydávání těžebních licencí.
• Britská vláda poskytne analýzu o dopadech brexitu
  Britská vláda poskytne dosud utajovanou analýzu o hospodářských dopadech brexitu členům parlamentu. Uvedl to dnes mluvčí vlády. Premiérka Theresa Mayová chtěla původně zprávu držet v tajnosti, některé výsledky analýzy ale v úterý unikly do tisku. Mayová údajně dospěla k závěru, že Británie odchodem z Evropské unie nic nezíská.
• Britská vláda poskytne miliardu liber firmám zasaženým dopady omikronu
  Britská vláda poskytne miliardu liber (29,6 miliardy Kč) převážně malým a středním podnikům, na které nejvíce doléhají dopady koronavirové varianty omikron. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Pomoc bude ve formě grantů a půjček a zaměří se na pohostinský sektor, kde je kvůli zhoršení pandemie v sázce přežití mnoha firem, informují britská média.
• Britská vláda slíbila krizovou podporu milionům živnostníků
  Britská vláda plánuje vyplácet příspěvky samostatně výdělečně činným osobám, které nemohou pracovat kvůli opatřením zavedeným v boji proti koronaviru. Ministr financí Rishi Sunak včera oznámil, že zasažení živnostníci budou od státu dostávat podporu odpovídající 80 procentům jejich průměrného měsíčního zisku z posledních tří let, maximálně pak 2500 liber měsíčně (přes 61.000 Kč). Na peníze ale možná budou muset čekat do června.
• Britská vláda šetří, přezkoumá projekt jaderné elektrárny i novou železnici
  Britská vláda se snaží snížit výdaje a přezkoumává mimo jiné i výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Informovala o tom dnes BBC. Plánovaná elektrárna měla zajišťovat až sedm procent celkové potřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Otazník visí i nad vysokorychlostní železnicí na severu Anglie. Vláda pod vedením nového premiéra Rishiho Sunaka má představit své daňové a výdajové plány 17. listopadu.
• Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu
  Britská vláda včera vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
• Britská vláda vyhrála v parlamentu klíčové hlasování o celní unii
  Britští poslanci včera v klíčovém hlasování těsně neschválili dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
• Britská vláda začala hledat nového šéfa centrální banky
  Britská vláda dnes zahájila hledání nového šéfa centrální banky, který by páté největší ekonomice světa a jejímu finančnímu sektoru pomohl proplout úskalími spojenými s opuštěním Evropské unie. Současný guvernér banky Mark Carney odejde z funkce na konci ledna příštího roku, napsala agentura Reuters.
• Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy
  Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
• Britská vláda zveřejnila pesimistický scénář brexitu bez dohody
  Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou dnes zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější "opodstatněné" předpoklady úřadů.
• Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber
  Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč). Počítá s tím státní rozpočet na příští rok, který dnes představila ministryně financí Rachel Reevesová. Vláda má podle ní mandát obnovit stabilitu a zahájit desetiletí obnovy. Reevesová sestavuje rozpočet jako první žena v historii britských vlád. Zároveň je to po 14 letech vlády konzervativních kabinetů první rozpočet od ministryně za Labouristickou stranu.
• Britská Wise, která zajišťuje převody peněz, chystá vstup na burzu v Londýně
  Britská finančně technologická společnost Wise, která se specializuje na elektronické převody peněz a která se dříve jmenovala TransferWise, chystá vstup na akciovou burzu v Londýně. Akcie ale nemá v úmyslu nabídnout veřejnosti, místo toho připravuje přímý vstup. V tomto ohledu se stane první významnou technologickou firmou, která si v Británii zvolí tento alternativní způsob umístění akcií na veřejný trh, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Britská značka luxusních sportovních aut Lotus zvažuje vstup na burzu
  Britská značka luxusních sportovních automobilů Lotus uvažuje, že během příštích dvou let vstoupí na akciovou burzu, aby tak získala finance na mezinárodní expanzi a na investice do aut s elektrickým pohonem. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na vedoucí představitele podniku.
• Britské aerolinky žádají pozastavení daně z leteckých pasažérů
  Skupina zastupující britské aerolinky včetně firem British Airways a easyJet vyzvala britskou vládu k dočasnému zrušení daně na osobní leteckou přepravu, které by podpořilo poptávku a pomohlo tomuto odvětví překonat dopady koronavirové krize. Informovala o tom agentura Reuters.
• Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech
  Britské akcie dnes uzavíraly na dalších rekordních maximech. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,3 procenta na 7142,83 bodu, a překonal tak čtvrteční maximum. V letošním roce se zvýšil o 14,4 procenta a nechal daleko za sebou hlavní evropské indexy.
• Britské akcie i libra po referendu zpevnily
  Obchodníci i podniky dnes s úlevou reagovali na rozhodnutí Skotů odmítnout v referendu nezávislost na Británii. Hlavní indexy londýnské burzy táhly vzhůru především akcie britských bank a investičních společností. Odmítnutí samostatnosti podpořilo i kurz britské libry, která se vůči euru dostala nejvýše za dva roky a vůči japonskému jenu pak nejvýše za šest let.
• Britské akcie uzavřely na dalším rekordním maximu
  Britské akcie uzavřely dnešní obchodování na dalším rekordním maximu. Ostatní přední evropské burzy však oslabily, a to především kvůli bankovnímu sektoru. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,2 procenta na 7120,26 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Britské domácnosti se obávají o svou budoucí finanční situaci
  Britské domácnosti mají v současnosti ohledně svých finančních vyhlídek největší obavy od roku 2013, zčásti kvůli ekonomické a politické nejistotě spojené s připravovaným odchodem země z Evropské unie. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit, na které se dnes odvolává agentura Reuters.