Britská vláda po kritice podpořila zákaz hlubokomořské těžby nerostů

Britská vláda dnes oznámila, že podpoří dočasný zákaz vydávání licencí na těžbu nerostů z mořského dna, dokud vědci dostatečně neprověří její možný vliv na podmořské ekosystémy. Vláda v Londýně po kritice od vědců, poslanců či nevládních organizací změnila svůj dřívější postoj vstřícný k těžbě, uvedl britský list The Guardian. Británie se tak zařadí po bok Německa, Francie a zhruba dvou desítek dalších zemí, které vyzývají přinejmenším k dočasnému omezení vydávání těžebních licencí.

Ministryně životního prostředí Therese Coffeyová dnes řekla, že Británie iniciuje vznik sítě vědců, jejichž úkolem bude mapovat podmořské prostředí a sbírat data využitelná k prokázání dosud nejasného vlivu hlubokomořské těžby na podvodní organismy. Zatímco bude průzkum pokračovat, vláda nebude podporovat vydávání licencí na průzkumnou těžbu, dodala ministryně.

Británie patří k více než desítce zemí, které mají oprávnění vydávat licence k omezené těžbě v Tichém oceánu, jež má především zjistit složení horní vrstvy mořského dna. Mezi další státy patří Čína, Rusko, Brazílie, Francie či Korea. Těžební společnosti usilují o získání licencí k plnohodnotné těžbě, která podle nich umožní získat z mořského dna třeba měď, nikl či kobalt s menším dopadem na životní prostředí, než má jejich dobývání na povrchu.

Ochránci přírody naproti tomu tvrdí, že bude mít těžba velmi negativní dopad na mořské savce, ryby, rostliny i další organismy. Dosavadní průzkum možných následků těžby podle nich nebyl dostatečný, proto je potřeba získat ještě další data. Podle letos zveřejněné analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů, jako jsou ryby a krevety.

Britská vláda se nyní připojila k zemím, jako je Brazílie, Kanada, Německo či Francie, které chtějí před vydáváním licencí provést důkladnější průzkum. Klíčové pro další regulaci podmořské těžby bude rozhodnutí Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), který podle britského listu začal o možných nových pravidlech vyjednávat právě dnes. Instituce OSN, která těžbu v mezinárodních vodách reguluje a která kontroluje veškeré těžařské aktivity, se letos v červenci na nových pravidlech neshodla. Její více než tři desítky členských států však jsou připraveny debatovat o případném dočasném zákazu těžby, který by platil do získání dostatečných vědeckých poznatků, uvedl The Guardian.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Guardian

Čtěte více

• Britská vláda čeká silnější ekonomický růst
  Britská ekonomika poroste letos a příští rok mírně rychleji, než se dosud odhadovalo, a její oživení je...
• Britská vláda díky brexitu podstatně ušetří na nových úvěrech
  Dnešní aukce nových britských státních dluhopisů se setkala s nejsilnějším zájmem investorů za tři a půl roku..
• Britská vláda chce zachovat úzké vztahy s EU
  Britská vláda má zájem na volném pohybu vzdělaných a nadaných osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a studentům z unie umožní v zemi studovat. Vyplývá to z dnes zveřejněného plánu na podobu vztahů s EU po odchodu Británie z evropského bloku. V téměř 100stránkovém dokumentu vláda uvádí, že občané EU nebudou potřebovat k turistickým cestám víza a že budou moci v Británii uzavírat dočasné pracovní smlouvy. Jádrem plánu je podle agentury Reuters zachování úzkých vazeb s unií, především pak volný pohyb zboží. Naproti tomu pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, plán předpokládá určitou flexibilitu, což v zásadě povede k omezenému přístupu na unijní trhy.
• Britská vláda nabrala nový kurz, uvedla Trussová po zrušení daňových škrtů
  Britská vláda má nový kurz k ekonomickému růstu, který prospěje a podpoří všechny ve Spojeném království, napsala dnes na twitteru premiérka Liz Trussová. Britové podle ní právem požadují stabilitu. Premiérka reagovala na projev ministra financí Jeremyho Hunta, který informoval o zrušení takřka všech plánovaných daňových škrtů, které kabinet ohlásil před třemi týdny.
• Britská vláda napřesrok hodlá zvýšit minimální mzdu o téměř sedm procent
  Britská vláda se rozhodla zvýšit od dubna příštího roku minimální hodinovou mzdu o 6,6 procenta na 9,5 libry (zhruba 290 Kč) ze současných 8,91 libry. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Uvedené hodinové sazby se týkají zaměstnanců ve věku minimálně 23 let. Sazby minimální mzdy vzrostou také u mladších pracovníků.
• Britská vláda nemůže aktivovat článek 50
  Britský Vrchní soud rozhodl, že Britská vláda nemůže bez souhlasu parlamentu aktivovat článek 50...
• Britská vláda od listopadu podpoří na půl roku kurzarbeit
  Britská vláda od listopadu na půl roku podpoří kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby, nemůže ale zachránit všechny firmy a pracovní místa, oznámil dnes na tiskové konferenci britský ministr financí Rishi Sunak. Na tiskové konferenci představil další opatření na podporu ekonomiky stižené dopadu pandemie nemoci covid-19.
• Britská vláda odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s vysokými příjmy
  Britská vláda dnes odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před méně než dvěma týdny a který ještě v neděli hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a který vedl k pádu kurzu libry, oznámil na twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng.
• Britská vláda ohlásila daňové škrty, projekce vývoje ekonomiky se spíše zhoršily
  Britský ministr financí Jeremy Hunt dnes oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.
• Britská vláda podpoří kulturu částkou téměř 1,6 miliardy liber
  Britská vláda připravila soubor opatření za 1,57 miliardy liber (46,4 miliardy Kč) na podporu divadel, galerií, muzeí a dalších institucí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na britskou kulturu, která má své fanoušky jak doma, tak i v zahraničí, tvrdě dopadla opatření zavedená kvůli pandemii nemoci covid-19.
• Britská vláda poskytne analýzu o dopadech brexitu
  Britská vláda poskytne dosud utajovanou analýzu o hospodářských dopadech brexitu členům parlamentu. Uvedl to dnes mluvčí vlády. Premiérka Theresa Mayová chtěla původně zprávu držet v tajnosti, některé výsledky analýzy ale v úterý unikly do tisku. Mayová údajně dospěla k závěru, že Británie odchodem z Evropské unie nic nezíská.
• Britská vláda poskytne miliardu liber firmám zasaženým dopady omikronu
  Britská vláda poskytne miliardu liber (29,6 miliardy Kč) převážně malým a středním podnikům, na které nejvíce doléhají dopady koronavirové varianty omikron. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Pomoc bude ve formě grantů a půjček a zaměří se na pohostinský sektor, kde je kvůli zhoršení pandemie v sázce přežití mnoha firem, informují britská média.
• Britská vláda slíbila krizovou podporu milionům živnostníků
  Britská vláda plánuje vyplácet příspěvky samostatně výdělečně činným osobám, které nemohou pracovat kvůli opatřením zavedeným v boji proti koronaviru. Ministr financí Rishi Sunak včera oznámil, že zasažení živnostníci budou od státu dostávat podporu odpovídající 80 procentům jejich průměrného měsíčního zisku z posledních tří let, maximálně pak 2500 liber měsíčně (přes 61.000 Kč). Na peníze ale možná budou muset čekat do června.
• Britská vláda šetří, přezkoumá projekt jaderné elektrárny i novou železnici
  Britská vláda se snaží snížit výdaje a přezkoumává mimo jiné i výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Informovala o tom dnes BBC. Plánovaná elektrárna měla zajišťovat až sedm procent celkové potřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Otazník visí i nad vysokorychlostní železnicí na severu Anglie. Vláda pod vedením nového premiéra Rishiho Sunaka má představit své daňové a výdajové plány 17. listopadu.
• Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu
  Britská vláda včera vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
• Britská vláda vyhrála v parlamentu klíčové hlasování o celní unii
  Britští poslanci včera v klíčovém hlasování těsně neschválili dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
• Britská vláda začala hledat nového šéfa centrální banky
  Britská vláda dnes zahájila hledání nového šéfa centrální banky, který by páté největší ekonomice světa a jejímu finančnímu sektoru pomohl proplout úskalími spojenými s opuštěním Evropské unie. Současný guvernér banky Mark Carney odejde z funkce na konci ledna příštího roku, napsala agentura Reuters.
• Britská vláda zhoršila výhled ekonomiky
  Britská ekonomika si letos povede hůř, než vláda očekávala. Při dnešní prezentaci rozpočtu to v parlamentu...
• Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy
  Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
• Britská vláda zveřejnila pesimistický scénář brexitu bez dohody
  Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou dnes zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější "opodstatněné" předpoklady úřadů.