Britská vláda odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s vysokými příjmy

Britská vláda dnes odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před méně než dvěma týdny a který ještě v neděli hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a který vedl k pádu kurzu libry, oznámil na twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng.

"Pochopili jsme to a poslouchali jsme," napsal v úvodu příspěvku Kwarteng. Ostatní části plánu na oživení ekonomiky podle ministra zůstávají v platnosti a vláda jimi chce pomoci britské ekonomice v boji s aktuálními problémy.

Britská vláda vyvolala chaos na finančních trzích, když Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodný především pro bohaté, aniž představil odhad dopadů na státní finance, uvedla agentura Reuters. Podle BBC by šlo o největší snížení daní v Británii za 50 let. Vláda chtěla snížení daní financovat rozsáhlými půjčkami.

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney minulý týden vládu Liz Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry a britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Rozsáhlé daňové škrty jsou podle něj v rozporu se snahou centrální banky dostat inflaci pod kontrolu. Vláda by se sice měla zaměřit na to, aby ekonomika rostla rychleji, tyto ambice by se však měly do centra pozornosti dostat až později, řekl Carney.

Ministr Kwarteng dnes v rozhovoru s BBC řekl, že rozhodnutí zaměřit se na jedinou daň odvedlo pozornost od zbytku reformy. Rezignaci kvůli tomu "rozhodně nezvažuje" a odmítá, že by snaha o prosazení snížení daně byla chybou.

Proti reformě se postavili i někteří vlivní členové vládní Konzervativní strany. Bývalí ministři Michael Gove a Grant Shapps už dříve ostře kritizovali snížení daní a obrovský státní dluh a naznačili, že budou v parlamentu hlasovat proti.

Ústup od plánu je "ponižujícím přiznáním porážky" Trussové, napsal komentátor BBC Rob Watson. Pokus o prosazení může způsobit nevratné škody na důvěře ve vládu u voličů i na trzích, dodává.

"Nyní se soustředíme na budování ekonomiky s rychlým růstem, která financuje prvotřídní veřejné služby, zvyšuje mzdy a vytváří příležitosti v celé zemi," napsala na twitteru Trussová. Sdílela přitom i Kwartengův příspěvek.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• Britská průmyslová výroba se v lednu propadla
  Britská průmyslová výroba se v lednu v meziměsíčním srovnání překvapivě propadla o 1,2 procenta...
• Britská průmyslová výroba ve 2Q stoupla
  Britská průmyslová výroba ve druhém čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům o 2,1 procenta, tedy...
• Britská společnost Cineworld uvažuje o vstupu na akciový trh v USA
  Britská společnost Cineworld uvažuje o vstupu na akciový trh ve Spojených státech, aby tak zlepšila svou finanční situaci, kterou tvrdě zasáhla pandemie covidu-19. Oznámila to dnes firma. Cineworld je druhým největším provozovatelem kin na světě a prostřednictvím divize Cinema City působí také v České republice. Většinu svých zisků firma vytváří v USA, kde v roce 2018 koupila řetězec kin Regal.
• Britská vláda čeká silnější ekonomický růst
  Britská ekonomika poroste letos a příští rok mírně rychleji, než se dosud odhadovalo, a její oživení je...
• Britská vláda díky brexitu podstatně ušetří na nových úvěrech
  Dnešní aukce nových britských státních dluhopisů se setkala s nejsilnějším zájmem investorů za tři a půl roku..
• Britská vláda chce zachovat úzké vztahy s EU
  Britská vláda má zájem na volném pohybu vzdělaných a nadaných osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a studentům z unie umožní v zemi studovat. Vyplývá to z dnes zveřejněného plánu na podobu vztahů s EU po odchodu Británie z evropského bloku. V téměř 100stránkovém dokumentu vláda uvádí, že občané EU nebudou potřebovat k turistickým cestám víza a že budou moci v Británii uzavírat dočasné pracovní smlouvy. Jádrem plánu je podle agentury Reuters zachování úzkých vazeb s unií, především pak volný pohyb zboží. Naproti tomu pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, plán předpokládá určitou flexibilitu, což v zásadě povede k omezenému přístupu na unijní trhy.
• Britská vláda nabrala nový kurz, uvedla Trussová po zrušení daňových škrtů
  Britská vláda má nový kurz k ekonomickému růstu, který prospěje a podpoří všechny ve Spojeném království, napsala dnes na twitteru premiérka Liz Trussová. Britové podle ní právem požadují stabilitu. Premiérka reagovala na projev ministra financí Jeremyho Hunta, který informoval o zrušení takřka všech plánovaných daňových škrtů, které kabinet ohlásil před třemi týdny.
• Britská vláda napřesrok hodlá zvýšit minimální mzdu o téměř sedm procent
  Britská vláda se rozhodla zvýšit od dubna příštího roku minimální hodinovou mzdu o 6,6 procenta na 9,5 libry (zhruba 290 Kč) ze současných 8,91 libry. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Uvedené hodinové sazby se týkají zaměstnanců ve věku minimálně 23 let. Sazby minimální mzdy vzrostou také u mladších pracovníků.
• Britská vláda nemůže aktivovat článek 50
  Britský Vrchní soud rozhodl, že Britská vláda nemůže bez souhlasu parlamentu aktivovat článek 50...
• Britská vláda od listopadu podpoří na půl roku kurzarbeit
  Britská vláda od listopadu na půl roku podpoří kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby, nemůže ale zachránit všechny firmy a pracovní místa, oznámil dnes na tiskové konferenci britský ministr financí Rishi Sunak. Na tiskové konferenci představil další opatření na podporu ekonomiky stižené dopadu pandemie nemoci covid-19.
• Britská vláda ohlásila daňové škrty, projekce vývoje ekonomiky se spíše zhoršily
  Britský ministr financí Jeremy Hunt dnes oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.
• Britská vláda podpoří kulturu částkou téměř 1,6 miliardy liber
  Britská vláda připravila soubor opatření za 1,57 miliardy liber (46,4 miliardy Kč) na podporu divadel, galerií, muzeí a dalších institucí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na britskou kulturu, která má své fanoušky jak doma, tak i v zahraničí, tvrdě dopadla opatření zavedená kvůli pandemii nemoci covid-19.
• Britská vláda po kritice podpořila zákaz hlubokomořské těžby nerostů
  Britská vláda dnes oznámila, že podpoří dočasný zákaz vydávání licencí na těžbu nerostů z mořského dna, dokud vědci dostatečně neprověří její možný vliv na podmořské ekosystémy. Vláda v Londýně po kritice od vědců, poslanců či nevládních organizací změnila svůj dřívější postoj vstřícný k těžbě, uvedl britský list The Guardian. Británie se tak zařadí po bok Německa, Francie a zhruba dvou desítek dalších zemí, které vyzývají přinejmenším k dočasnému omezení vydávání těžebních licencí.
• Britská vláda poskytne analýzu o dopadech brexitu
  Britská vláda poskytne dosud utajovanou analýzu o hospodářských dopadech brexitu členům parlamentu. Uvedl to dnes mluvčí vlády. Premiérka Theresa Mayová chtěla původně zprávu držet v tajnosti, některé výsledky analýzy ale v úterý unikly do tisku. Mayová údajně dospěla k závěru, že Británie odchodem z Evropské unie nic nezíská.
• Britská vláda poskytne miliardu liber firmám zasaženým dopady omikronu
  Britská vláda poskytne miliardu liber (29,6 miliardy Kč) převážně malým a středním podnikům, na které nejvíce doléhají dopady koronavirové varianty omikron. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Pomoc bude ve formě grantů a půjček a zaměří se na pohostinský sektor, kde je kvůli zhoršení pandemie v sázce přežití mnoha firem, informují britská média.
• Britská vláda slíbila krizovou podporu milionům živnostníků
  Britská vláda plánuje vyplácet příspěvky samostatně výdělečně činným osobám, které nemohou pracovat kvůli opatřením zavedeným v boji proti koronaviru. Ministr financí Rishi Sunak včera oznámil, že zasažení živnostníci budou od státu dostávat podporu odpovídající 80 procentům jejich průměrného měsíčního zisku z posledních tří let, maximálně pak 2500 liber měsíčně (přes 61.000 Kč). Na peníze ale možná budou muset čekat do června.
• Britská vláda šetří, přezkoumá projekt jaderné elektrárny i novou železnici
  Britská vláda se snaží snížit výdaje a přezkoumává mimo jiné i výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Informovala o tom dnes BBC. Plánovaná elektrárna měla zajišťovat až sedm procent celkové potřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Otazník visí i nad vysokorychlostní železnicí na severu Anglie. Vláda pod vedením nového premiéra Rishiho Sunaka má představit své daňové a výdajové plány 17. listopadu.
• Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu
  Britská vláda včera vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
• Britská vláda vyhrála v parlamentu klíčové hlasování o celní unii
  Britští poslanci včera v klíčovém hlasování těsně neschválili dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
• Britská vláda začala hledat nového šéfa centrální banky
  Britská vláda dnes zahájila hledání nového šéfa centrální banky, který by páté největší ekonomice světa a jejímu finančnímu sektoru pomohl proplout úskalími spojenými s opuštěním Evropské unie. Současný guvernér banky Mark Carney odejde z funkce na konci ledna příštího roku, napsala agentura Reuters.