V dnešním článku se nebudeme zabývat tím, zda bude hodnota akciových indexů růst, nebo klesat, ale budeme se zabývat procesem rozhodování týkající se výběru směru jejich cenového vývoje. V tomto článku si povíme, jaké informace investoři preferují a naopak jaké odmítají. Pozastavíme se i u toho, proč bychom měli kalkulovat i s informacemi, které nám nemusí být zcela pochuti.
V hlavní roli předsudky
Stejně tak jako lidé obecně, tak i investoři si okolo sebe vytvářejí své sociální skupiny, shromažďují se a diskutují na různých fórech. Výběr těchto skupin závisí na mnoha faktorech. Nicméně tím dominantním je fakt, že si investor vybere spíše tu skupinu, které potvrzuje jeho osobní názor na aktuální dění než skupinu, která jej vyvrací.
V obecné rovině díky tomuto způsobu volby vznikají předsudky ohledně toho, že já (moje skupina) mám větší pravdu než skupina jiná. Především sociální sítě jsou v současné době plné těchto „žabomyších válek“, kdy se jedna skupina raduje v okamžiku akciového poklesu, zatímco druhá oslavuje vždy, když akciové indexy rostou. Vzájemné pohrdání poté může vyvolávat neschopnost přijmout argumenty druhé skupiny a začlenit je do své obchodní přípravy.
Neutrální pozorování
Naštěstí má obchodník mnohem více možností než jen pouhé zaujmutí jednoho stanoviska. Může být například neutrálním pozorovatelem, kdy z nadhledu vyhodnocuje jednotlivé argumenty pro a proti. Tento střízlivý postoj k informacím může následně nabídnout zajímavou syntézu, díky které bude obchodník schopen realizovat zisky jak v období akciových propadů, tak i v obdobích, kdy akciové trhy porostou. Tento přístup práce s informacemi je samozřejmě možné aplikovat na všechna finanční aktiva a pochopitelně také na činnosti a informace, které s obchodováním a investováním nijak nesouvisí.
Pozice neutrálního pozorovatele navíc investorovi dává jedinečnou možnost volnosti ve svých rozhodnutích. Dovedete si představit, že by akciový medvěd ve skupině akciových býků obhajoval svůj názor? Nebo, že by sparťan šel do kotle slávistů? ...
Postoj neutrálního pozorovatele dává také možnost střízlivě vyhodnocovat jednotlivé pro a proti a jejich výhody aplikovat v ten správný čas. Svoboda v rozhodování je tedy pozitivní, co se týče praktických záležitostí, ale také dává psychickou pohodu. Vyšším levelem pozice neutrálního pozorovatele je, že si v konečném důsledku ani nemusí volit jednu ze stran a může se zcela zdržet jakéhokoliv hodnocení.
Nic nedělat je komfortní pozice každého obchodníka a investora, protože díky tomu je schopen na 100 % dodržovat podmínky své obchodní strategie. Navíc se stává odolným vůči mnoha informacím, se kterými se setká například na internetu nebo sociálních sítích, a spíše preferuje svůj osobní názor. Jednoduše řečeno, když neví, tak neobchoduje.
Děkuji za přečtení!
Martin Klass
