Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky

Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale, že globální ekonomika má to nejhorší za sebou. Naopak je nutné se postarat o to, aby se nejistota dál neprohlubovala. Ve svém prvním letošním vystoupení ke stavu globální ekonomiky to řekla výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.

"Zabránili jsme kolapsu, měli bychom se ale postarat o to, aby se věci opět nezhoršily. Je důležité pokračovat v takové politice, která odstraní nejistotu," řekla na tiskové konferenci. Ve fiskální konsolidaci je podle ní nutné pokračovat například v Portugalsku, které se musí rozhodnout, co je pro něj nejvhodnější.

Měnový fond ve středu rozhodl, že uvolní další část slíbeného záchranného úvěru pro Portugalsko a Řecko. Lisabon tak dostane dalších 838,8 milionu eur, do Atén přijde 3,24 miliardy eur. Část pomoci těmto zemím poskytují i další členské země eurozóny.

Vyhlídky globální ekonomiky se podle šéfky MMF postupně zlepšují, v reformách je ale třeba pokračovat. Důležitá rozhodnutí ke zlepšení své finanční situace již učinily velké hospodářské mocnosti, včetně Spojených států a Evropy. Lagardeová ale varovala, že odhodlání zavést regulaci finančního sektoru slábne, přestože potíže globální ekonomiky v roce 2008 začaly právě kolapsem amerického finančního sektoru.

Lagardeová také řekla, že je důležité, aby Spojené státy bez zbytečného otálení zvýšily strop pro zadlužení. "Pokud se to řádně nevyřeší a strop se včas nezvýší, mohlo by to mít katastrofální dopady pro globální ekonomiku," upozornila. Podle ní je nemyslitelné, aby se Spojené státy ocitly byť jen v technické v platební neschopnosti.

Na adresu Evropy poznamenala, že tam vidí značný pokrok ve snaze zavést reformy. Evropa má prý dost nových nástrojů na to, aby si s finanční a dluhovou krizí lépe poradila. Evropská centrální banka (ECB) by měla zůstat u nynější uvolněné měnové politiky a od věci by prý nebylo ani politiku ještě víc uvolnit.

"Zatím se neprokázalo, že by fungovaly protipožární zdi," řekla. Evropská unie má podle Lagardeová stále co dohánět v otázce bankovní unie, aby do budoucna zabránila opakování problémů.

Lagardeová se vyjádřila i k Řecku, které ze všech zemí eurozóny nejvíce čelilo akutnímu kolapsu a o němž si řada ekonomů myslela, že nakonec bude muset eurozónu opustit. Šéfka MMF ale řekla, že reformy, které Atény zatím prosadily, snad obnovily důvěru. "Tentokrát je to jiné," řekla.

Zdroj: Reuters, ČTK, MMF

Čtěte více

• Lagardeová: Růst globální ekonomiky zůstane vlažný
  Růst globální ekonomiky letos zřejmě dál zůstane jen vlažný a centrální banky by měly udržovat volnou...
• Lagardeová: Růst v eurozóně je slabý
  Hospodářský růst eurozóny zůstává slabý, ekonomika regionu však vykazuje první signály stabilizace. V projevu před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Výhled dalšího vývoje ale částečně ohrožuje epidemie onemocnění způsobená novým typem koronaviru v Číně.
• Lagardeová: Řecko je zatím vzdálené programu přijatelnému pro MMF
  Jednání o pomoci pro Řecko zatím nedospěla k programu, který by byl přijatelný pro Mezinárodní měnový...
• Lagardeová řídila francouzské finance, MMF vede od roku 2011
  Vizitka výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové (63), která 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB):
• Lagardeová se snaží do transformace ECB zapojit i veřejnost
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zahájila veřejné "naslouchací" turné, v rámci kterého se mají poprvé vyjádřit ke strategii banky občané. Lagardeová usiluje o úpravu strategie banky a o to, aby byla lépe schopná reagovat na sociální problémy. Zapojení společnosti je v kontrastu s tradicemi hluboce technokratické instituce, která se své činnosti zaměřuje primárně na banky a finanční trhy a jen relativně málo času věnuje běžným lidem, napsala agentura Reuters.
• Lagardeová: Světová ekonomika oživuje
  Světová ekonomika oživuje, tempo jejího růstu ale stále není dost rychlé na to, aby mohla vznikat i nová...
• Lagardeová varovala před riziky pro růst eurozóny
  Rostoucí rizika ohrožují hospodářský růst eurozóny, uvedla včera na tiskové konferenci v Lucemburku šéfka Mezinárodního měnového fondu (MFF) Christine Lagardeová. Na prvním místě mezi riziky přitom zmínila stále napjatější situaci v mezinárodním obchodu.
• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.
• La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?
  Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.
• Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem
  V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
  Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Lednová meziroční inflace 2,3 procenta byla nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Její prognóza počítala se třemi procenty. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Potraviny a pohonné hmoty meziročně zlevnily, ale méně než centrální banka předpokládala. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.