Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu

Čtěte více

• Lagardeová řídila francouzské finance, MMF vede od roku 2011
  Vizitka výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové (63), která 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB):
• Lagardeová se snaží do transformace ECB zapojit i veřejnost
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zahájila veřejné "naslouchací" turné, v rámci kterého se mají poprvé vyjádřit ke strategii banky občané. Lagardeová usiluje o úpravu strategie banky a o to, aby byla lépe schopná reagovat na sociální problémy. Zapojení společnosti je v kontrastu s tradicemi hluboce technokratické instituce, která se své činnosti zaměřuje primárně na banky a finanční trhy a jen relativně málo času věnuje běžným lidem, napsala agentura Reuters.
• Lagardeová: Světová ekonomika oživuje
  Světová ekonomika oživuje, tempo jejího růstu ale stále není dost rychlé na to, aby mohla vznikat i nová...
• Lagardeová varovala před riziky pro růst eurozóny
  Rostoucí rizika ohrožují hospodářský růst eurozóny, uvedla včera na tiskové konferenci v Lucemburku šéfka Mezinárodního měnového fondu (MFF) Christine Lagardeová. Na prvním místě mezi riziky přitom zmínila stále napjatější situaci v mezinárodním obchodu.
• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky
  Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale...
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?
  Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.
• Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem
  V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
  Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Lednová meziroční inflace 2,3 procenta byla nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Její prognóza počítala se třemi procenty. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Potraviny a pohonné hmoty meziročně zlevnily, ale méně než centrální banka předpokládala. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
• Lednová inflace byla o 0,5 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Na této odchylce se z velké části podílel vývoj cen potravin, které v posledních měsících silně kolísají, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,2 procenta.
• Lednová inflace byla proti odhadům ČNB vyšší, dále překoná 10 pct.
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Král upozornil, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.
• Lednová inflace odpovídala prognóze ČNB, táhly ji regulované ceny
  Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Zvedly se ale méně, než očekávala prognóza. Rychlejší byl naopak růst cen potravin, uvedl dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek.